Jednička v oboru

recenze

Magie zabíjí (2013) / ciniminisek
Jednička v oboru
Již pátý díl v řadě se vražedná Kate Danielsová protlouká zpustošenými ulicemi Atlanty a svým fanouškům ani pro tentokrát nedala důvod, aby na tuto sérii zanevřeli.


Jsme tedy u pátého dílu, mnoho se změnilo, spousty věcí se vyřešilo, ale ještě více zamotalo. Kate, která si bedlivě střežila své soukromí a udržovala život samotářky, se najednou potýká s obecenstvem v podobě stovek podřízených kožoměnců. Může za to fakt, že se spárovala s Pánem šelem Curranem. I díky němu si mohla Kate otevřít svou detektivní kancelář, když se rozhodla opustit pobočku Řádu ve které figurovala nemalou měrou. Na první zakázku si musela dlouho počkat, každopádně, jak to u této neohrožené hrdinky bývá, čekání se vyplatilo. Dostala zakázku, která může zabít nejen ji, ale i všechno, co znala, uctívala a milovala a přesně to je úkol pro Kate Danielsovou.

Zpočátku se příběh celkem táhne, na dlouhé popisky, kterými je autorka Ilona Andrews vyhlášená, už čtenář po páté nemá trpělivost. Chce boj, chytrou zápletku, chce se stát detektivem a zároveň mít motýlky v břiše. Chce se zasmát i polekat - přesně na toto je totiž fanoušek Kate zvyklí. Netrvá to ovšem dlouho a dočká se.

Opět perfektně napsaný děj, který svižně otáčí stránku za stránkou. Než se nadějete jste v cíli. Líbí se mi, jak si autorka hraje s textem, jak je poznat, že nejen píše, ale u příběhu i přemýšlí. Nenásilnou formou své čtenáře vzdělává a oni prahnou po dalších a dalších informacích, aby pomohli rozkrýt tu detektivní záhadu, kterou nás provází.

Série Kate Daniels nespadá do obyčejných tabulek paranormálního románu, je svým způsobem unikát, poklad mezi svým specifickým žánrem, který se lehce dotýká dalších druhů.

Komentáře (0)

kniha Magie zabíjí recenze