Jak moc je moderní technika bezpečná?

recenze

Před šesti lety jsem přečetla Vteřinu poté od amerického autora Williama R. Forstchena. Jednalo se o post apokalyptický příběh, ve kterém hrál hlavní roli výpadek veškeré elektrické energie. Tento příběh mě fascinoval natolik, že jsem si řekla, že si přečtu co nejvíce knih zabývajících se tímto tématem. Z českých autorů mohu doporučit Ondřeje Neffa a jeho TMU a z těch nejnovějších Blackout: Zítra bude pozdě, který vzešel z pera rakouského spisovatele Marca Elsberga.

Marc Elsberg původně pracoval v reklamním průmyslu, přičemž za své projekty obdržel cenu Creative Clubu Austria. Je ale dobře, že se rozhodl pro spisovatelskou dráhu, protože v případě Blackoutu, díky kterému se dostal do širokého čtenářského povědomí, udělal velký krok vpřed a jeho jméno jen tak nezapomeneme. Na motivy této knihy bylo dokonce zpracováno několik podrobných dokumentů. Po Blackoutu vydal ještě další dva úspěšné thrillery, přičemž jeden z nich nakladatelství Omega v současné době připravuje.

V zahraničí se dokonce Blackout dostal už i na seznam povinné četby, ačkoliv tam kniha vyšla v roce 2012. Jsem toho názoru, že je dobře, že se o tomto potenciálním možném hrozícím nebezpečí mluví a nezavírají se před ním oči, neboť tato hrozba je v dnešním moderním technickém světě teoreticky možná. A je rozhodně lepší být nějak připraven a nepotřebovat to než být do takového situace uveden bez jakýchkoliv předchozích informací.

Již při čtení první stránky Blackoutu mé srdce poskočilo radostí, protože mi bylo hned jasné, že v ruce po dlouhé době konečně držím post apokalyptický příběh, který se mi z hlavy jen tak nevymaže (ačkoliv jinak je má paměť děravá jako cedník a v obraze mě drží doma všudy přítomné papírky s poznámkami, které mi připomínají, co nemám zapomenout). Když čtu nějaký příběh tématem podobným již zmíněné Vteřině poté, neubráním se tomu, abych pak mezi sebou obě knihy neporovnávala. Tentokráte ale nechci psát příliš mnoho o Vteřině poté, napíši jen, že v ní je více popsán život po výpadku elektřiny z pohledu zoufalých občanů. A rozhodně vám jí doporučím k přečtení, pokud se vám toto téma zajímá stejně jako mně.

Rád Bych teď viděl Evropu z Mezinárodní vesmírné stanice. Rozsáhlé oblasti, odkud jindy svítily do vesmíru tenké žilky a zářící uzly světelného systému, musela teď halit temnota. Podle prvních zpráv a měření byly bez proudu minimálně dvě třetiny světadílu. A další oblasti měly následovat.

Představte si, že je pátek, vy jedete z práce domů, hlavu plnou myšlenek na nadcházející víkend, kdy si konečně po celém pracovním týdnu odpočinete a vypnete a najednou… Najednou se místo vaší mysli vypne vše kolem vás, co je napájeno elektrickou energií. Co to mohlo způsobit? Budete si jen v duchu přát, aby proud co nejdříve zase naskočil, protože jak byste se jinak dostali domů, když nefungují ani semafory (a tudíž o poklidné dopravě nemůže být ani řeč), ani lampy, prostě nic. A přesně takovým způsobem jsme vtaženi do příběhu Blackoutu…

Na začátku příběhu se ocitneme v Itálii, kde se seznámíme se stěžejní postavou, Pierem Manzanem, bývalým hackerem a programátorem. S ním kromě Itálie procestujeme následně skoro celou Evropu. Budeme s ním stát na obou stranách - jak na straně zla, tak i dobra. Záleží jen na nás, čemu budeme chtít uvěřit a na jakou stranu se připojíme.

Celý příběh se začíná jednoho chladného únorového pátku, kdy začnou zhasínat světla po celé Evropě. Když vypadne elektrika a co nejrychleji se jí nepodaří nahodit zpátky, následují katastrofické scénáře, které si raději nepředstavovat - co bude s lidmi, kteří uvízli v jedoucím metru? Co bude s jídlem, které je uloženo v nechladících ledničkách a skladech s potravinami? Co by se mohlo stát s jadernými elektrárnami, které bez proudu nemohou dlouho fungovat? Jak budou fungovat nemocnice? Nad těmito otázkami nemusí člověk vůbec přemýšlet do chvíle, dokud tato situace nenastane. Ale pak už by mohlo být pozdě, protože jak následnou vzniklou situaci vyřešit s co nejmenším počtem obětí?

Když jsem poznamenala, že Vteřina poté je psána převážně z pohledu zoufalých občanů, musím napsat, že Blackout je více zaměřen na následné pátrání po důvodu, co tento “zkrat” způsobilo a jak se co nejrychleji pokusit o nápravu celé situace. To vše je protkáno pohledy na různé lidi a jejich zoufalé činy, které jim určitým způsobem pomáhají přežít. Líbilo se mi, že díky této knize jsem se mohla v jednu chvíli ocitnout na vícero místech a sledovat tuto tragédii z různých úhlů pohledu a v různých zemích - očima novinářky, v národních a mezinárodních politických institucí, veřejných i soukromých organizacích a firmách, i dokonce v energetických společnostech.

Časové rozpětí příběhu je 23 dní, počítáno ode dne 0, kdy přestane fungovat veškerá elektrika. V těchto 23 dnech poznáme to, jak vypadá totální bezpráví, bezmoc a anarchie v zoufalé životní situace, ze které třeba ani nebude cesta zpět možná. Nebo snad bude? Svižné střídání míst popisů a vypravěčů dělá knihu neodložitelnou, protože díky kratším kapitolkám jsem si pořád říkala, že si přečtu ještě jednu, následně další, až jsem měla Blackout dočtený.

Musím se přiznat, že u každé knihy zabývající se tímto tématem mám obavu, aby v ní nebylo uvedeno velké množství technických a odborných údajů, protože ty jdou díky mému technickému anti-talentu mimo mě. Naštěstí to v případě Blackoutu nebylo nic hrozného ačkoliv se zde nějaké odbornější termíny objevily.

Tentokráte jsem neměla pouze jednu oblíbenou postavu, ale přála jsem si dobrý konec pro všechny, pro celou Evropu. Vždyť součástí Blackoutu byla i naše Česká republika, neboť nám hrozilo bezprostřední nebezpečí kvůli jaderné elektrárně Temelín.

Musím říct, že touto knihou v mých očích mé oblíbené nakladatelství Omega ještě více stouplo. Je vidět, že svou práci berou vážně, protože tentokráte se mi strašně líbil překlad knihy a nerušily mě žádné chyby ani překlepy, prostě nic, co by odvádělo mou pozornost od čtení. A za to bych jim chtěla vyjádřit svůj dík, protože je znát, že se na svých předešlých chybách poučili a dělají vše pro to, aby se jim vyhnuli. Kéž by se od nich učila i další nakladatelství!

Blackout rozhodně doporučuji k přečtení všem, kteří mají rádi napětí do poslední stránky a příběhy post apokalyptického rázu. S touto knihou rozhodně nešlápnete vedle.

Komentáře (0)