Jaké je to být sestrou vraha?

recenze

Jidáš (2018) / monushka (310 views)
Jaké je to být sestrou vraha?
Nejsilnější příběhy píše sám život. Není proto divu, když se někdo rozhodne zvěčnit své osobní zážitky formou knižní podoby. Stejným způsobem učinila nizozemská právnička (právnické kariéry se však již dobrovolně vzdala) a spisovatelka Astrid Holleeder, která se rozhodla v roce 2016 vydat autobiografické dílo věnované nejen nezáviděníhodné minulosti její rodiny, ale především jejímu nejstaršímu zločineckému bratrovi Willemu Holleederovi. Nese název Jidáš. Byl vydán nakladatelstvím Omega na konci loňského roku. V Nizozemsku se kniha krátce po vydání stala bestsellerem.

Člověk je v životě ovlivněn mnoha faktory, největší měrou však svým dětstvím. Chování vašich rodičů přebíráte jako vzor do budoucnosti. Pokud vaše rané období bylo pohádkové, jste v podstatě vítězi. Horší je však opak. Do této skupiny bohužel spadá i pět členů rodiny Holleederových. Hlava rodiny byl totiž doma obávanou osobou. Otec – alkoholik - nešetřil nikoho jak po fyzické, tak psychické stránce. Každému dával najevo, kdo je pánem domácnosti. Běda, jakmile se matka svých dětí zastala. V tom případě to pak schytala za všechny.

Je samozřejmé, že pokud člověk vyrůstá ve věčném strachu a násilí, má sklony tíhnout k totožnému, ne-li přímo horšímu chování. Někteří se snaží přemáhat ve způsobu prezentace k vnějšímu okolí, ale co se týče Willema – nejstaršího syna – ten kráčí v otcových šlépějích. Ba co víc, Will je mnohem horší než on, neboť se snaží ve svých blízkých nechat vzklíčit pocit viny, i přesto, že dotyčný se jen snažil bránit či nějak odmítnout nátlak z Willovy strany. A tak si po třiceti letech neustálého teroru jeho dvě sestry – Astrid a Sonja – řekly dost a začaly vymýšlet způsob, jak staršího bratra usvědčit ze všech jeho hrozných činů a dostat ho právem tam, kam patří – za mříže.

A stejně jako on kdysi, měla jsem tentokrát skryté úmysly já. Bylo jasné, že shromáždění dostatečných důkazů nemůžeme nechat na policii. Nebyla toho schopna, a možná ani nechtěla být. Jestliže jsme chtěli spravedlnost, museli jsme vše, co jsme věděli, nějak dokázat. (Str. 141)

Kniha je složena z šesti rozsáhlejších částí, přičemž každá z nich je pojmenovaná a datovaná delším časovým rozsahem. Každá část následně obsahuje několik kapitol, přičemž všechny mají rovněž svůj název. Zajímavostí jsou nahrané rozhovory převedené do psané formy. V nich se Will vyjadřuje bez jakýchkoliv servítek a mluví narovinu o čemkoliv, i třeba o vraždě. Prostřednictvím Astrid se dostanete do prostředí amsterdamského podsvětí, takže očekávejte cokoliv, mimo jiné i značné vulgarismy.

Příběh je psán formou vyprávění prostřednictvím samotné autorky. Astrid hojně využívá dialogů, v některých momentech se vrací do vzpomínek, v dalších se naopak přesouvá k nedávné minulosti. Její zpovědi jsou detailnějšího charakteru, takže v tomto případě si přijdou na své čtenáři mající v oblibě důkladnější popisy.

Co se týče postav, připravte se ve většině případů na negativní charaktery vzhledem k tématu příběhu. Najdou se samozřejmě i výjimky, ale není jich mnoho. Nejdůvěrněji poznáte rodinu Holleederovu.

Rozhodně se neobávejte toho, že byste se při čtení nudili. Díky tomu, že se střídá a kombinuje několik dějových linií, bude se vám před očima vytvářet ucelený výpovědi. Nutno podotknout, že tím, že se jedná o pravdivý příběh, musíte se připravit na emocionální smršť týkající se nejen vzteku, smutku, ale dokonce i dojetí. Kolikrát vás i překvapí, jak daná postava v určitý moment zareaguje.

Je obdivuhodné, že se autorka a současně i jedna z hlavních hrdinek, rozhodla pro uveřejnění životního příběhu celé své rodiny. Určitě to chtělo spoustu odvahy, neboť celému světu odkrývá sebemenší detaily ze soukromí rodiny. Bez sebemenších zábran mluví o tom, jak Willem plánuje z vězení její a Sonjinu vraždu.

Jidáše rozhodně doporučuji čtenářům, kteří mají rádi příběhy napsané životem, o to více, když se v tomto případě jedná o nejznámějšího nizozemského zločince. Pokud máte v oblibě soukromé dohledávání si rozvíjejících informací o tématu dané knihy, budete potěšeni, neboť v případě rodině Holleederů je pořád co zjišťovat.

Titul mě zaujal svou anotací. Ačkoliv jsem o autorce a její rodině doposud neslyšela, téma mě zaujalo. Četla jsem už spousty zajímavých děl napsaných dle skutečných událostí, ale prozatím žádné s obdobným tématem. Z toho důvodu mě Jidáš doslova pohltil i přesto, že se jedná o skoro pětisetstránkovou knihu, jsem jí měla za pár večerů přečtenou.

Byla jsem zvědavá, jak je to s Astrid v současné době, zdali je v pořádku. Při svém pátrání jsem narazila na zajímavý rozhovor ze září loňského roku, kde uvádí, že se až do konce svého života musí skrývat, aby se nestala slíbeným cílem obávané pomsty svého bratra. Z toho důvodu také nikde neobjevíte její fotku ze současnosti, zdržuje se vesměs za zdmi svého bezpečného domova.

Samotný název díla je zcela na místě, neboť stejně jako Jidáš Iškariotský dle biblických textů zradil Ježíše, Will zradil nejen svého nejlepšího kamaráda, kterého bral jako bratra, ale celou svou milující rodinu, která by za něj dýchala. Co se týče obálky českého vydání, je laděna v podobném duchu jako zahraniční originál. Ten oproti české barevnější verzi obsahuje pouze černobílou fotku z Willova dětství.

Komentáře (0)

kniha Jidáš recenze