Já nejsem neviditelná

recenze

Knížka má neskutečně krásnou obálku, která si mě hned na začátku získala a vzbudila ve mně zvědavost, co se ukrývá uvnitř. Na začátku mě překvapilo, že je kniha v menším formátu, než jsme normálně zvyklí. To ale vůbec nevadilo. Naopak. Vejde se tak akorát do rukou a nám nezbývá už nic jiného, než ji otevřít a začít číst.

Příběh pojednává o dívce jménem Laureth, která je slepá. Když zjistí, že její otec odcestoval kamsi do zahraničí a už několik dní se jí neozývá, začne se o něj opravdu obávat. Její tatínek je významným spisovatelem, což ho činí poměrně zajímavým a záhadným člověkem, který neustále přechází mezi realitou a jeho příběhy a nápady. Laureth ho i přes jeho zvláštnost miluje a proto je opravdu rozrušená, když s ním ztratí kontakt. Maminku to příliš nezajímá, smířila se s tím, že její manžel je věčně mimo domov, tudíž situaci nepřikládá nijak velký význam.

Laureth mezitím přijde email od jakéhosi pana Walkera, který údajně našel zápisník jejího otce. Chce sešit vrátit a dostat nálezné. Laureth ví, že na svém zápisníku si její tatínek neskutečně zakládá a nikdy by ho dobrovolně nedal z ruky. Když zjistí, že pan Walker žije v Americe, sebere svého mladšího bratra, koupí dvě letenky a v den, kdy jejich matka není doma, odletí na podivuhodný výlet za najitím ztraceného otce. Jak bude vypadat cesta slepé dívky se sedmiletým klukem, bloudícím po New Yorku? Domyslela Laureth všechny důsledky jejího plánu?

Knížka je psána jednoduše a musíme se na celý příběh koukat s jistým nadhledem. Děj je úsměvný a mírně naivní, protože co se v knize stane nikdy nemůže být realistické. Ale to, jestli se něco takového může stát či nikoli není hlavní myšlenka, kterou nám chtěl autor sdělit. Laureth je jako hlavní hrdinka nesmírně sympatická a nechybí jí jakýsi elán do života. Určitě si nepředstavujte dívku, která je kvůli své slepotě brána za chudinku a je odkázána jen na pomoc ostatních... Vůbec ne.

Díky Laureth a jejímu vnímání světa, které se od většiny z nás zcela liší, jsem se dozvěděla několik zajímavých skutečností, nad kterými by mě normálně ani nenapadlo uvažovat, až když je autor zmínil a nabídl mi nový úhel pohledu. Poslední věcí, která má v ději nemalou roli je koincidence, neboli souhra náhod. Koincidence se v příběhu promítá pořád, za což jsem byla ráda a překvapilo mě, jak mě tento nápad dostal. Koincidencí se zabýval Laurethin otec, který jí byl úplně posedlý a já se mu ani nedivím. Když se do tohoto tématu ponoříte hlouběji a začnete ho rozebírat ze všech stran, k čemuž vás kniha zkrátka donutí, určitě se v něm alespoň trochu najdete. A to je dobře, protože je to vážně zajímavé.

Celkově bych tedy knihu rozdělila na dva děje. První je ten úsměvný a mírně naivní, ten o hledání ztraceného otce. Tento samotný děj je pro mladší čtenářky, nebo nenáročné čtenáře, kteří od knížky očekávají pohodové čtení. Chvílemi je napínavý a akční, ale je to jen vymyšlený příběh o dvou dětech, bloudících městem. Ten druhý děj je ten na zamyšlení, ten se souhrami různých náhod, které se dějí v životě každého z nás. A také o zamyšlením se nad věcmi, které ačkoli je náš zrak dobrý, stále přehlížíme. Tento děj tvoří tu hlubší část knihy, bez které by mě příběh moc neoslovil.

Celkově knihu hodnotím jako povedenou. Doporučila bych jí čtenářům, kteří si rádi sednou k jakémusi nereálnému příběhu a dají mu šanci. Potom si myslím, že ponořit se do děje nebude těžké a čtení si užijete.

Komentáře (0)