I smraďoch může překvapit

recenze

Malé městečko na dohled od hlavního města nežije ničím jiným, než násilnou smrtí místního domorodce Slamáka, kterého ovšem nikdo neoznačí jinak, než Smraďoch. Nutno přiznat, že oprávněně. Čtenář podvědomě lituje policistu, který je v rámci svých služebních povinností nucen prohledávat dům zavražděného. Ten skonal zcela neobvyklým způsobem, když mu neznámý návštěvník zarazil hřebík do ucha. Způsob vraždy, stejně jako samotný fakt, že se jedná o trestný čin, měl být aspoň z počátku držen v utajení, jenže jak už to tak na malých městech bývá, všichni vědí všechno dřív, než samotní vyšetřovatelé.
Život na maloměstě je popisován s takou přirozeností a nenuceností, že se samotný děj čtenáři odehrává před očima jako film a chce nechtě vyvolává asociaci s trilogií Zdeňka Trošky Slunce, seno, …, kdy se místní drbny svolávají píšťalkou, aby si sdělili nejposlednější novinky. Díky agentuře JPP (Jedna Paní Povídala) tak přesně vědí, kdo, co a proč udělal. Jaké je ovšem jejich překvapení, když se ukáže, že případ není zdaleka tak snadný, jak byly přesvědčené. Ke stejnému poznání ke své nelibosti dospívají i samotní vyšetřovatelé.
Díky tomu se setkáváme s Viktorem Eretem, špičkovým kriminalistou, po kterém je celá série, do které patří i novinkový díl Pod jabloní, pojmenována. Ovšem jak se nakonec ukáže, ani on není zcela neomylný. Příběh nabírá rychlý spád a nitky vedou daleko od místa činu, stejně jako se začínají vynořovat ty nejnepravděpodobnější motivy hrůzného činu.
Samotný fakt, že je jedná o vyšetřování jednoho z nejzávažnějších trestných činů proti životu a zdraví je zjemněn množstvím krátkých a mnohdy vtipných vedlejších epizod, představovaných především vzájemným špičkováním vyšetřovatelské dvojice Šísa-Zelenka.
Jak už to bývá i ve skutečnosti, i zde se kolem vyšetřování vyskytuje velké množství postav, které nás vrhnou tak říkajíc in media rez, žádný velký úvod se nekoná. Naopak, čtenář se hned na prvních stránkách vydává na místo činu, stejně jako se seznamuje s členy policejního sboru, svědky, doktory… ačkoli je postav opravdu hodně, nemusí mít obavu, že by se v nich ztratil. Autorka volila jména, která si díky jejich nápaditosti poměrně snadno zapamatuje.
Kniha je psána příjemným, lehce stravitelným stylem, kdy jeho čtivosti napomáhá i skutečnost, že jednotlivé postavy mluví přesně tak, jak od nich čtenář na základě popsaného charakteru očekává. I díky tomu obrací jednu stánku za druhou, až si konečně ulehčeně oddechne-spravedlnosti bylo opět učiněno zadost. Pachatel byl odhalen a malé městečko může znovu spát svým klidným spánkem.

Komentáře (0)