Hledání smyslu života po šedesátce

recenze

Druhý život pana Roose (2020) / denisa7430
Hledání smyslu života po šedesátce
Od útlého věku má Ante Valdemar Roose svého otce spojeného s představou dokonalého štěstí – být součástí přírody, odstěhovat se daleko od civilizace, žít na samotě u lesa, bez lidí, bez moderních výdobytků světa, tolik ohlušujících naše vlastní já. Když je Valdovi dvanáct let, spáchá otec sebevraždu. Valdovo vnímání okolního světa to však nezmění, ba naopak, žije tak, jak by nejspíše žil jeho táta a plní i jeho přání, o kterých se před synem zmiňoval.

Život Valdy je vlastně strašně banální. Pracuje jako vedoucí ekonomického oddělení ve firmě, která vyrábí termosky. Má rád, když se kolem něj nic neděje, když je kolem něj klid a pohoda, když může na chvíli zavřít oči a jen tak snít. Bohužel tento styl života ho připraví o porozumění nejen s kolegy v práci, ale hlavně s rodinou. Nicméně právě tento stav věci mu zase dává určitou svobodu v rozhodování.
Celý život vsází pořád ta stejná čísla do loterie – čísla, která vsázel i jeho otec se slovy „dříve nebo později to vyjde“. A pak to opravdu přišlo! Po padesáti letech vsázení vyhrává Valda dva miliony švédských korun.

Jeho odcizení s manželkou a dětmi vede ke zcela jasnému kroku – o výhře je neinformuje a neinformuje je ani o tom, že v tu chvíli pověsí práci na hřebík a plní si svůj životní sen – pořizuje si malý domek na odlehlém místě uprostřed lesa, kde přemítá o svém dosavadním životě a snaží se najít smysl svého bytí.

Po čase se začne jeho žena pídit, proč se její manžel nevrací domů. Má zlé tušení. A právě v této chvíli do příběhu vstupuje kriminální inspektor Gunnar Barbarotti, aby zjisti, zda Valdemar zmizel záměrně, či mu k tomu někdo nepomohl. Je mrtev? Byl unesen? Nebo se chtěl prostě jen ukrýt před nudným životem? Celou věc může objasnit jen jediný člověk – drogově závislá Anna Gambonská, která utekla z léčebny.

Ač je román „Druhý život pane Roose“ označován za nejlepší švédský krimiromán, tak osobně jsem byla dosti zklamaná. Děj mi přišel rozvláčný, místy až nudný a napětí nulové. Jediné, co mě na příběhu zaujalo, bylo hledání postaršího muže něčeho neuchopitelného, něčeho, co mu život nedal, neposkytl, o co ho osud připravil a o silné vůli dokázat si, že ani po šedesátce není pozdě začít znovu, od nuly a s čistým štítem…

Komentáře (0)

kniha Druhý život pana Roose recenze