Existuje po smrti ještě spravedlnost???

recenze

Playground (2016) 4 z 5 / vorenus
Playground

Úvod knihy nás zavede do Kosova, kde se poručice Jasmin Pascalová-Andersonová ocitne se svou jednotkou v akci, při které ztratí několik mužů a sama je vážně zraněna. Při tom se jí na několik vteřin zastaví srdce a když se probere, tak věří tomu, že se ocitla na druhém břehu. Problém je v tom, že jí to pochopitelně nikdo nevěří a její vytrvalost tvrzení ji posléze přivodí hodně nepříjemných situací. Ovšem opravdu horké chvilky zažije teprve, až mají jejímu synovi při operaci zastavit na několik vteřin srdce a jen Jasmin ví, že posmrtný život nebyl jen sen a je to místo, kde slabí jedinci a nebo děti nemají sebemenší šanci. Probuzení se totiž koná v přístavu, kde mají hlavní slovo triády a spravedlnost tu je veskrze cizí slovo.

Vyzrazovat více z děje podle mně není potřeba a zasvěceným asi ani představovat tuhle výbornou autorskou dvojici. Tahle manželská dvojice nastavila hodně vysokou laťku už s předchozími pěti příběhy s detektivem J.Linnou a, i když ho tentokrát nechali stranou a pustili se doslova na druhý břeh, tak napětí a umění psaného slova se jim určitě nevytratilo.

Někdo prostě knihy psát umí a v tomto případě je úplně jedno, jestli je to detektiv a nebo poručice Pascalová. Myslím si, že tato dvojice by napsala s napětím i jízdní řád vlaků.

Jestli tedy čtenáře zajímá, jak vypadá život po životě v představě těchto dvou autorů, tak má jedinečnou možnost nechat se unášet proudem stran do přístavu, kde se jednou možná a nebo snad ocitne každý z nás a díky nim budeme vědět, co dělat po procitnutí.

A trochu písmen ze samotné knihy na závěr:

Život je nepochopitelný, život je výjimečný, je to malé světélko uprostřed nekonečné temnoty.

Copak veškeré mé já a všechny mé vzpomínky a přání jsou jenom světelnými odrazy na cihlové zdi, než zapadne slunce? A co je v tom případě láska? Jak může být tak silná?

Komentáře (0)

Přidat komentář