Dívka jménem Verity

recenze

Dívka na útěku (2020) / katule1992
Dívka jménem Verity
Nakladatelství Metafora si pro své čtenáře připravilo velkou škálu nových knih rozlišných žánrů. Zaměřilo se také více na ženské osazenstvo a krom mnou tolik oblíbené edice 7lásky si pro romantické duše připravilo historický román z roku 1926 od autorky Joanny REES. Ta není na poli romantických autorů žádným nováčkem, přestože je pro mnohé české čtenáře její jméno téměř neznámé. Britská autorka doposud vydávala své knihy pod jmény Josie Lloyd a Jo Rees. Nicméně až Dívka na útěku je autorčinou první novelou plánované trilogie, která v sobě ukrývá kouzlo své doby - glamour, nebezpečí, nevinnost, ambice, lásku a přátelství.

Nový život, nové jméno

V roce 1926 mladičká dívka Anna Darton utíká ze svého domova před hrůzným zločinem, jež spáchala. Její útěk ji zanese až do samotného centra Londýna, kde jak doufá, ji nikdy nenajdou. V tu chvíli se z Anny Darton stává Verity Casey, pro blízké přátelé jednoduše Vita. Ta se poměrně rychle seznámí s americkou divokou dívkou Nancy, tanečnicí v nočním podniku Zip Club, díky které se připojí k taneční skupině děvčat, které baví své mužské publikum večerním vystupováním.

Nový život mladičké Vity je úplně jiný, než který doposavad žila a poznala. Setkává se s různými typy lidí, chodí na zajímavé večírky a užívá si svůj život všemi doušky jež ji nabízí. Není proto divu, že tomu netrvá dlouho a cestu ji zkříží i první láska, lépe řečeno pohledný, mladý a bohaty muž jménem Archie. Ten se do Vity zamiloval na první pohled a sledoval ji na každém kroku. Jenomže proto aby mohla být šťastná teď, musí se plně oprostit od své minulosti, která ji každým dnem dohání víc a víc....

,, Nebojte se vzdát dobrého pro to nejlepší"

Doba svobody a neřesti

Dívka na útěku byl pro mě po dlouhé době další historický román, který jsem držela v ruce. Přestože mezi mé nejoblíbenější období patří druhá světová válka, rok 1926 má rozhodně svým čtenářům také co nabídnout. Jak jsem již psala, je to román z plánované trilogie o mladičké Vitě Casey. Jsem velmi zvědavá, kdy se k nám dostane druhý díl této série s názvem The Hidden Wife, který navazuje na dobrodružství odvážné dívky rokem 1928.

Román je zasazený do období poválečné svobody na místě, které Joanna Rees velmi dobře zná. Starého dobrého Londýna. Místa, které se po první světové válce proměnilo v místo svobody a neřesti. Na autenticitě příběhu dodává snaha autorky o historickou přesnost té doby. Ať už se jedná o politické problémy, feminismus, homosexualitu, jednání hlavních protagonistů, neznalost mladých dívek v sexu nebo naopak přílišného experimentování v sexuální oblasti a drogách. To vše a mnohem více zde najdeme, samozřejmě s přispěním autorčiny fantazie.

Na první pohled nekonečný román v sobě ukrývá něco okolo 480 stránek rozepsaných do 113 krátkých kapitol, přičemž mnoho z nich má pouze 2-3 stránky, díky čemuž tak není žádný problém od knihy kdykoliv odejít. Příběh podávaný z pohledu mladičké Anny/Vity se místy střídá s děním s její stále doléhající minulostí, jež se pomalým krokem přibližuje.

Napříč celého příběhu sledujeme přeměnu Anny z nezkušené a bojácné dívky v nezávislou sebevědomou podnikavou a zamilovanou ženu Verity Casey. Rees odvedla výbornou práci při tvoření jednotlivých charakterů postav. Z jedné strany se k nám tak dostává několik úžasných a pozitivně naladěných hlavních i vedlejších postav jako je právě Vita, Nancy, holky z tanečního klubu či nejlepší přítel Percy, z druhé k nám pak doléhá stále převládající moc vlivných mužů, kteří se pyšní hrůzou, jež v ženách stále vyvolávají. Dokonalý kontrast té doby.

Vita je coby hlavní hrdinka velmi sympatická a poměrně rychle každému čtenáři přiroste k srdci. Její místy až naivní představy o životě nejsou v příběhu ničím narušujícím, tak nějak to k té době zkrátka patří. Zato Archie to je úplně jiná kapitola. Již od úplného začátku mi zkrátka neseděl a jeho chování mi přišlo více než podivné. Stále jsem jen napjatě čekala, kdy konečně ukáže svoji skutečnou tvář.

Tento historický román mě zaujal již svoji anotací a jsem velmi ráda, že se mi dostal do rukou. Velmi oceňuji knihy, jež se vymykají současným románovým brakům, které se na nás poslední dobou řítí a s tímto jsem více než spokojena. Možná bych zkrátila některé pasáže a román by tím případem lehce ubyl na objemu, ale na druhou stranu není od knihy problém kdykoliv odejít a na chvíli se vrátit zase do reality.

Komentáře (0)

kniha Dívka na útěku recenze