Desetkrát a dost

recenze

Tento příběh několika žen a jednoho muže, mi otevřel prostor pro otázky, jak asi lidé kolem mě žijí, jak a jestli vůbec udržují harmonický partnerský život a jak moc se někteří podřizují potřebám jiných, jen aby se jim zavděčili nebo si udrželi manželství. Ivana je zářným příkladem. Se svým mužem Přemyslem vychovali dvě děti, které už jsou dávno dospělé a mají vlastní rodiny, a tak spolu žijí tak trochu ze zvyku. Ve velkém a chladném domově, kde se vytratila veškerá empatie a radost. Přemysl je ve všem hodně rýpavý, negativní a neumí dělat kompromisy. Je mu celkem jedno, jestli je jeho žena šťastná, protože když není on, tak co mu je po ostatních?!

Paralelně se ale seznamujeme s několika ženami, které hledají své štěstí na seznamce pro starší. Každá z nich touží po tom jediném – najít spřízněnou duši, se kterou by mohly dožít v harmonii a lásce. Jenže seznamování po padesátce není až taková legrace. Je to náročný proces, při kterém se často trapností schováte do skříně. Je těžké najít někoho nového, když máte tolik za sebou a přesně víte, co chcete a co ne.

Onu seznamku vede cílevědomá Markéta, která se kdysi zahodila s pitomcem, otěhotněla a na svět přivedla dceru Ninu, s jejímž narozením se docela dlouho prala. Přes seznamku si přesně desetkrát vyjde s jistým Jiřím, je jí s ním dobře, spojuje je láska k Řecku, jenže Jiří se vypaří jako pára nad hrncem. Zdrtí jí to, ale jen do té doby, než se seznámí s Brianou a Tamarou a zjistí, že si Jiří takto pohrával i s nimi. Všechny ženy tato negativní zkušenost spojila a přetvořila hněv v pevné přátelství.

Desetkrát a dost není jen příběh o stárnutí. Proč Jiří dělal to, co dělal? Proč Ivana setrvávala v manželství, které jí jen dusilo? Proč se empatická Briana uvrtala v domově, jehož vedení jí neustále rozčilovalo? A vážně ženy, které se rozhodnou pro rozvod, zůstanou už do smrti samy? Vážně to mají v tomhle ohledu muži jednodušší?

Komentáře (0)