Čtvrté křídlo

recenze

Zaslouží si tato kniha ten šílený hype okolo? Ano.
Jsou tam klišé? Ano.
Milujeme to? Ano.

Za knihu děkuju @albatrosmedia v rámci #spoluprace

Viděla jsem, jak někdo tento titul přirovnává k Eragonovi. Četla jsem, jak se někdo rozčiloval, že by se Tolkien otáčel v hrobě! Ježiši – toto ne, nepřirovnávejte k sobě knihy jiných žánrů a podžánrů. Čtvrté křídlo je romantasy – tedy fantasy s výraznou romantickou linkou, které potěší nejednoho fanouška hate to love. Tady se ale podařilo i něco nemyslitelného – uchváceni byli i nečtenáři tohoto žánru, kteří dávají přednost třeba thrillerům nebo světové próze.

Kniha vypráví příběh dvacetileté Voilet Sorrengailové, dcery nelítostné generálky, kterou může někdo jen stěží oslovit maminko. Dívka se celý život připravuje na nástup do kvadrantu písařů. Možná i proto, že ji každý jen podceňuje. ,Je moc malá, moc slabá, všechno si hned zlomí.“ Violetina matka ale nakonec rozhodne, že se z ní stane Jezdec, a tak začne trénovat. Pořád naivně doufám, že i její matka má v tomhle světě svou kladnou roli a že se nakonec ukáže, že všechna ta krutá ignorace byla jen promyšlená hra. Jinak pláču s Violet.

Dívka nastupuje do Basgiatské válečné školy, plní smrtící úkoly, bojuje. Možná se jí na začátku každý jen vysmíval, včetně Daina, přítele z dětství, který ji neustále svými obavami sráží k zemi. Posměšky ale skončí v momentě, kdy se propojí hned se dvěma draky a je z ní nejmocnější jezdkyně z kvadrantu. Smrtící je zde ale i romantická linka, která byla skvěle vystavěna a postava drsného a odvážného Xadena mi hned po dracích přirostla k srdci. Vše, co dělal, jak se choval, jak Violet ochraňoval a vedl, mělo svůj důvod a za mě to byl největší frajer.

Milujeme draky! Jsou hroziví, obrovití, smrtící. Ale jakmile se propojí se svým jezdcem, jsou ochotni za spravedlnost položit život. Bavila mě jejich komunikace i sarkastické poznámky.

Doporučuju všem, i těm, co tento žánr běžně nečtou.

Komentáře (0)