Dcera zimy

recenze

Dcera zimy (2021) 4 z 5

/ Andrea.Mayer

Podmanivý příběh inspirovaný slovanskou mytologií vypráví o osudu dvou sester stižených neúprosnou kletbou.

Morana je spolu se svou sestrou uvržena do světa lidí a odsouzena k věčnému životu, zatímco laskavá Vesna prožije tisíce životů, ale nikdy nedospěje. Na cestě za zlomením kletby se musí postavit samotnému vládci podsvětí, bájným příšerám, ale i lidské zlobě a vlastní minulosti.

Děj se odehrává ve více časových rovinách, díky kterým má neuvěřitelný spád. V přítomnosti postupně odhalujeme tajemství, které se skrývá za jejich prokletým osudem, zatímco se v minulosti dozvídáme více ze života sester a o kletbě samotné.

Sestry v tomto příběhu nemohou být rozdílnější. Vesna je snílek, trochu sebestředná a dětinská. Morana naopak skrývá dobré srdce a mimořádnou oddanost sestře. Ačkoli jsem obdivovala jejich sesterské pouto, Vesna mi k srdci nepřirostla. Mnohem víc jsem si oblíbila nelítostnou paní smrti, Moranu.

Autorka vytvořila úžasný svět, prodchnutý magií a folklorem, který mě vrátil do dětství a všech těch lidových povídaček o starých bozích, rusalkách a dalších mýtických bytostech. Temná pohádková atmosféra z knihy jen dýchá a troufám si říct, že je to jedna z nejlépe zpracovaných knih zaměřených na slovanskou mytologii, co jsem zatím četla. Už jen čas a péče, kterou autorka věnovala ověřování historických pramenů je obdivuhodná.

Závěr knihy byl nejen překvapivý, ale i uspokojivý. Jen bych si přála, aby autorka dala více prostoru vedlejším postavám. Za mě je tato kniha jedním velký doporučením!

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji holkám z Humbook Teamu a skupině Humbook blogeři :)