Dcera zimy

recenze

Dcera zimy (2021) 4 z 5 / ZapisnikTerky
Dcera zimy

Co si představíte za bytost, když se řekne slovanská mytologie?

Je těžké napsat v dnešní době opravdu dobrou a zároveň originální knihu, která se inspiruje slovanskou mytologií. Je jich totiž v poslední době opravdu dost. Povedlo se to autorce?

Morana a Vesna jsou sestry, které by nemohly být rozdílnější. Kniha nás vede jejich cestou v několika časových liniích a ukazuje nám sesterskou lásku a oddanost. A také prokletí, které nutí Vesnu žít jeden krátký život za druhým a Moranu navždy přihlížet sestřině smrti. Podaří se jim kletbu zlomit?
Předně musím říct, že jsem se do knihy začetla hned od první kapitoly. Svět, který autorka vystavěla na pevných základech slovanské mytologie, byl opravdu úžasný a zároveň i výborně popsaný. Víte, že já si na vyvážené popisy potrpím a tady jsem byla spokojená. Věděla jsem, jak si představit postavy a zároveň jsem před sebou viděla prostředí. Přitom jsem ale neměla pocit, že bych nějaký výrazný popis četla. Výborné.
Jak výše zmiňuji, v knize najdeme několik časových linek. Toho jsem se trochu obávala, protože v některých knihách se do příběhu člověk lehce zamotá. To ale není případ Dcery zimy. Kapitoly s různými časy se střídaly úplně perfektně – doplňovaly přítomnou časovou linku a skvěle udržovaly napětí čtenáře. Někomu by se mohla zdát kniha pomalejší, ale podle mě to mělo svou atmosféru.

Když jsem narazila na poslední část knihy a poslední časovou linku, měla jsem opět pochybnosti a strach. A opět zbytečně. Příběhu to dodalo švih. Navíc jsem nedokázala skoro nic v příběhu předvídat a tak mě autorka pořád překvapovala a držela si mou plnou pozornost.
No a do třetice obav. Bála jsem se toho, že prý není v příběhu romantická linka. A s tím já si dovolím nesouhlasit. Není tedy obří a nemá ani velkou důležitost, ale je tam. Uznávám, že bych snesla silnější romantickou linku, ale k příběhu tato sedí.

Obálka a grafika: Vidíte tu obálku? To je naprosto skvěle odvedená práce. Atmosféra a vlastně i příběh z toho obrázku dýchá. Dokonalost.

Verdikt: Příběh Morany a její sestry Vesny, je bezesporu jeden z nejlepších, co jsem na československé scéně četla. Takže k otázce v úvodu – rozhodně se to autorce povedlo. Dávám 4,5 hvězdičky.

Komentáře (0)

Přidat komentář