Dán možná nepije jako dán, ale určitě píše jako král

recenze

Kniha má dvě dějové linky. Nejdříve sledujeme vyšetřování vraždy důchodkyně, která byla brutálně rozsekaná mačetou. Druhá linka sleduje popravu místního gangstera, ale shodou okolností i známého z dětství hlavní postavy románu detektiva Krauze. A to co v počátku vypadalo jen jako vyřizování účtů podsvětí se nečekaně mění v něco daleko většího, kde se pavučina rozrůstá až do nejvyšších sfér politických špiček.

Víc z děje není potřeba prozrazovat, protože oba příběhy budou neskutečně spletité a neuvěřitelně napínavé.

Otáčení stránek je přímo balzám na duši, když se člověk nechá unášet dějem a doslova cítí tu atmosféru, když mordparta vede výslech podezřelého a nebo se kousek po kousku dostává díky důkazům a svým schopnostem dál a dál a pak neodvratně směřuje k dopadení pachatele.

Každá kniha autora, co se mi dostala do ruky je skvěle napsaná a je z ní cítit, že autor ví o čem píše. A po dočtení tohoto svazku se mu ani nedivím, že píše anonymně a pod pseudonymem. Při čtení jsem si často říkal, že to nemůže přece dobře dopadnout. Bez toho, aby se z děje stalo sci-fi, ale autor mě svým koncem přesvědčil o opaku.

Jen se bojím, co na stránkách je realita a co fikce. Opravdu mi kolikrát běhal mráz po zádech a s otevřenou dutinou ústní jsem nevěřícně otáčel stránku za stránkou a kroutil hlavou nad famózním příběhem. Budu se jen modlit za to, že je to fikce, i když tomu moc nevěřím. Každopádně mě pan spisovatel dostal ostatně jako skoro pokaždé.

A sotva jsem celý děj vstřebal, tak jsem okamžitě dostal chuť na další Dánovku a mílovými kroky jsem si běžel pro další porci ve formě nového románu.

Těmhle příběhům prostě nic nechybí a kdo ještě váhá se seznámením s tímto autorem, tak ať si nedělá starosti.

Pevně věřím, že nadšen musí být každý milovník nervy drásajících příběhů.

Komentáře (0)