Čtyři roky pekla

recenze

Osobní příběh hrdiny dvacátého století. Eric Lomax zažil na vlastní kůži neobyčejný příběh, se kterým se vyrovnával padesát let. Až v rámci psychologické terapie sepsal tuto knihu. Máte šanci odhalit poklad. Pokud nejste vášnivými čtenáři válečné literatury, nebo nadšenci do železničních tratí a strojů, prokousejte se první částí knihy! Nevzdávejte to! Odměnou vám bude strhující a napínavý příběh. Dovíte se také o poněkud zapomínané kapitole druhé světové války, zajetí několika desítek tisíc britských vojáků v jihovýchodní Asii.
Mladý Eric žije ve Skotsku. Fascinuje ho rozvíjející se železniční síť. Miluje lokomotivy, jejich odhalené útroby mu připomínají živý organismus. Otec je pro něho velkou autoritou. Poslechne ho, nechá školy a nastupuje na poštovní úřad. Zde se začíná věnovat oboru spojařství. V roce 1939 dobrovolně narukuje do armády a dostává se do Indie. V knize líčí krásy exotické krajiny. Je blízko války, ale mladému vojákovi to nedochází, necítí nebezpečí. I když se dostává do zajetí Japonců, připadá si stále jako na dovolené. Je v partě, která má za úkol vybudovat železniční trať mezi Japonskem, Barmou a Thajskem. Jako nadporučík ale nedostává těžkou práci. O krutostech páchaných na britských a dalších spojeneckých vojácích slyší jen zprostředkovaně. Svůj úkol bere jako poslání, vlaky a železnice provází jeho život na každém kroku.
Konec idylky přináší odhalení radiopřijímače, který se svými kolegy sestavil. Následné nalezení mapy, kterou postupně kreslil, je už jen posledním klíčem do pekla. Od začátku knihy byla přítomna předzvěst něčeho strašného. To strašné teď přišlo. Celý jeho zajatecký příběh připodobňuje právě k cestě mrtvého do pekla. Kruhy předpeklí, očistce a samotného pekla, tak si připadá, když putuje z vězení do vězení jako živý duch, je mučen duševně i fyzicky, podroben nekonečným výslechům. Hladový a vyčerpaný má vidiny náboženského rázu. Jeho víra a sebekázeň ho udržuje při životě. Bible, kterou si vyměnil se svým kamarádem, mu zůstává po celý život. Další skutečností, která mu pomáhá přežít děsivé čtyři roky ve válce, je jeho specifické vnímání času. Na vlacích miloval i jízdní řády. Kdo ovládá čas, je pánem. Tohoto hesla v zajetí mnohokrát využil ve svůj prospěch.
Místo euforie z konce války mu zůstávají pouze kruté vzpomínky. Matka v průběhu války zemřela, otec se znovu oženil. Lomax není schopný navrátit se do normálního života. Má ženu, děti, ale běžný život plný potěšení je mu cizí. Stále v něm žije zášť, touha po pomstě. Provází ho noční můry, není schopen se nikomu otevřít. Vlastně náhodou, díky novinovému článku, se dostává na stopu v nalezení člověka, který se mu vryl do paměti úplně nejhůře. S pomocí své druhé, osudové ženy, kterou mimochodem poznává ve vlaku, se po 50 letech setkává s japonským tlumočníkem, který byl přítomen jeho nekonečnému mučení.
Styl vojáka píšící svůj příběh je strohý, ale o to větší má vypovídací hodnotu. Je to tvrdý muž, kterého v dnešní době nepotkáte. Svůj čas na tomto světě plně využil, odešel s odpuštěním. A vy máte šanci poznat jeho životní příběh, který zcela jistě posílí i vás. Seznámíte se s morálním člověkem, opravdovým kamarádem. Zažijete spolu s ním silný příběh plný lidského utrpení. Zjistíte, že tyto pojmy nemusí být jen klišé.

Komentáře (0)