Colleen Hoover – královna ženských srdcí.

recenze

Ano, ano, ano, Colleen je moje guilty pleasure. Jednou za čas mám potřebu přečíst si něco naprosto nenáročného, s nadšením se rochnit v naivitě a věřit, že jednorožci prdí duhu. A v těchto chvílích sahám po Colleen Hoover, ta mě snad ještě nikdy nezklamala. No, a před Vánocemi mám tuhle náladu neustále a k mému štěstí vyšla autorčina novinka Nelituju ničeho.

Morgan otěhotněla v sedmnácti, vdala se a veškeré její sny šly stranou. Měla však štěstí, manželství vyšlo. S manželem Chrisem, šestnáctiletou dcerou Clarou žijí pokojným rodinným životem, nejlepší přítelkyní jí je sestra Jenny, která čeká svého prvního potomka. Co vám budu povídat, vše vypadá zalité sluncem. Ovšem jen do dne, kdy dojde k tragické nehodě, která všem převrátí život vzhůru nohama.

Já tu ženskou prostě žeru, protože píše přesně tak, jak by podle mě autorka ženských románů psát měla (pánové čtenáři odpustí, ale ženy jsou zajisté v převaze). Její knihy nejsou úplně hloupé, vždy mají nějaký přesah, který (ať už chcete, nebo ne) zasáhne vaše citlivé místečko. Jednou je to téma domácího násilí, podruhé deprese, neplodnost, dokonce už si vyzkoušela i thriller. Nyní zvolila téma důvěry, nevěry a ztrát.

I když je kniha čtivá jako obvykle, je to tentokrát trochu jiné. Autorka totiž nedávkuje tajemství postupně, jak jsme u ní zvyklí, ale odhalí ho velmi záhy a my pak sledujeme cestu Morgan a Clary, matky a dcery, jejich vyrovnávání se ztrátou důvěry, hledání sama sebe, ale i jejich romantická vzplanutí, která jsou velmi předvídatelná (což mně osobně vůbec nevadí), takže nečekejte žádný wow efekt či obrovský zvrat. Nicméně, není se čeho bát, příběh je po emoční stránce silný dost. Prostě sledujete mámu a dceru, jejich vnitřní i vnější boje, vývoj jejich vztahu a samozřejmě dojde i na lásku (s dokonalými protějšky).


Děkujeme společnosti Euromedia Group, a.s., za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)