Co tě přiměje cítit se naživu?

recenze

Ruckus: Šílená láska (2020) 5 z 5 / TerezaMondeková
Ruckus: Šílená láska

„Láska je, jako kdybyste se navzájem ponořili do benzinu a zapálili se. Láska je jako šílenej tanec ve tmě a současný sledování všech těch zářivejch světel. Láska je jako lapání po dechu, když už jsou vaše plíce v posledním tažení.“

Rosie LeBlancová je citlivá, ohleduplná, přátelská, věrná lidem, které miluje, ale celý svůj život bojuje s vážnou nemocí. Kvůli své nemoci se musela vzdát svých snů, ale smířila se s tím. Každý den si užívá, jako by byl její poslední, protože neví, kdy ten poslední den nastane.

Žije v celku spokojený život, ale do života ji náhle vstoupí Dean Cole, kterému všichni říkají Ruckus. Kdysi do něj byla zamilovaná, ale on se dal dohromady s její sestrou. Proto je pro ni Dean zakázané ovoce. Musí se od něj držet dál, což je dost těžké, když spolu bydlí v jednom domě a vídají se spolu skoro denně.

Dean Cole je další ze skupiny HotHoles. Na první pohled se může zdát, že je Dean bezstarostný, neohleduplný, lehkovážný a obrovský holkař. Dean ale řeší vážné problémy, proto je poslední dobou jeho nejčastější společník alkohol a drogy. A hlavně sex. Ale stejně musí myslet jenom na ni. Rosie LeBlancová.

Rosie mu připomíná růži. Je nádherná, ale chrání se velmi ostrými trny. Před jedenácti lety si špatně vybral, i když věděl, že Rosie je pro něj ta pravá. Za celých jedenáct let neuplynul den, kdy by na ni nepomyslel. A teď, když ji má znovu ve svém životě je odhodlaný ji přesvědčit, že k sobě patří. Ale není pro ně dva už příliš pozdě...?

„Víš, vždycky jsem nenáviděl Romea a Julii. Hru. Film. I samotnej ten nápad. Bylo to tragický, dobře. Tragicky hloupý. Myslím tím, kolik jim sakra bylo? Třináct? Šestnáct? Takový plejtvání životem, zabít se, protože jste nemohli bejt s tím, s kým chcete. Ale Romeo a Julie měli pravdu. To já jsem byl hloupej kretén. Podívej se, jak jsem dopadl. V osmnácti jsem potkal svou životní lásku a dalších jedenáct let jsem se pomalu zabíjel, zatímco jsem kvůli ní truchlil.“


Rosie jsem si zamilovala. Obdivovala jsem ji, jak se dokázala vyrovnat se svou nemocí. Vyrovnala se s tím, že nikdy nebude mít děti, svatbu, že už tu brzy nebude. Místo, aby se litovala a naříkala, tak si užívala každý zatracený den... jako by byl její poslední. Ale dost mě štvalo, když se k ní rodiče chovali tak strašně. Jako by byla sobecká mrcha, které nezáleží na pocitech ostatních. Chovali se k ní, jako by ona mohla za to, že je nemocná.

Dean na první pohled mohl působit chladně, odtažitě, bezstarostně, neohleduplně, lehkovážně, ale ve skutečnosti byl milý, hodný, ohleduplný, citlivý, ochranitelský a starostlivý. Tajil před ostatními své trable, problémy. Bylo mi ho líto, protože ten problém, který řešil... tohle bych nepřála nikomu. Hledal útěchu v alkoholu a drogách. A ženách. Ale jenom jedna ovládla jeho srdce. A on o ni bojoval. V jeho srdci byla jenom jedna žena. Rosie. Od prvního okamžiku věděl, že je ta pravá, ale nechal ji odejít. Pak se jí snažil získat.

Kniha nebyla jenom nějaká obyčejná slaďárna. Není to jenom o tom, že se hlavní hrdinové spolu chtějí celou knihu jenom vypsat. V knize je příběh, který má hloubku. Moc se mi líbí, že v knize jsou vážná témata. Vážná nemoc, závislost, nevěra, adopce, problémy s rodiči... V knize nebyla taková ta nudná idylka, že každý je úplně dokonalý, že život je dokonalý. Byly tam problémy, které lidé v životě mají. Život prostě není dokonalý, vždycky se objeví problémy a překážky, které člověk musí ustát. Příběh v knize ukazuje, že problémy má opravdu každý, ale když jsou na to dva... je to lepší. Jsou si vzájemně oporou, skálami.

Ještě lepší než první díl. Bylo jasné, že Dean a Rosie jsou pro sebe stvoření. Taky bylo jasné, jak to dopadne, ale upřímně... na konci knihy jsem si myslela, že mi srdce vyskočí z hrudi. Tak rychle a zběsile mi bylo! Bála jsem se, jak to dopadne. Taky během knihy několikrát slzy ukáply. Spoustu slz, ale na konci... to jsem bulela jako malá holka. To bylo tak smutný, nádherný, dojemný... Bylo to prostě úžasně vymyšlený konec. A epilog se mi opravdu moc líbil. Líbilo se mi, že to tak trochu navazuje na třetí díl, na který se moc těším, ale taky jsem byla ráda, že se Rosie splnil ten největší sen, který měla. Rodina a Dean. A jejich děti... ty byly prostě úžasný! Kniha byla hodně emotivní, plná překvapení, lásky, sexu, romantiky a napětí. Moc se mi líbilo, že... všichni působili jako jedna velká rodina. Přátelé. Nejbližší. Byli to opravdový přátelé, kteří se vzájemně podporovali za všech okolností, pomáhali si... to se mi opravdu líbilo.

Komentáře (0)

Přidat komentář