Čas je vězení a jen ona má klíč. Everless!

recenze

Panství krve a kovu (2019) / Airin
Čas je vězení a jen ona má klíč. Everless!
Knížka mě velmi mile překvapila. Četla se svižně a nemůžu jinak, než ji zařadit mezi fantasy oddechovou četbu. Everless mi trochu připomínal Třpytný dvůr a Selekci, jelikož zde také došlo k výběru těch nejhezčích dívek, které byly poté odvezeni do přepychového paláce.

Jules jsem si oblíbila již od samého začátku a abych pravdu řekla, nemohla jsem se dočkat milostného trojúhelníku, který zde měla autorka vytvořit. Těšila jsem se, až poznám dva okouzlující mladé muže, mezi kterými si stejně, jako Jules, budu muset vybrat. Nevím, jestli je to tím, že už mám za sebou spoustu podobných YA knih, jako je Everless, ale po seznámení se s oběma mladíky jsem ihned autorčin záměr prokoukla. Už po jejich příchodu na scénu jsem věděla, kterého si Jules nakonec vybere a nemýlila jsem se. I já bych takto zřejmě postupovala a nakonec došla ke stejnému závěru, jako hlavní hrdinka. Milostná zápletka se autorce velmi povedla – byla jednoduchá a příliš nezastiňovala hlavní dějovou linku. Jediné, co bych zde vytkla, je nedostatek společných scén Jules s jedním ze dvou bratrů. A ti, co již četli, jistě vědí, koho mám na mysli :))

Everless má v sobě příjemnou dávku napětí, které se postupem příběhu neustále stupňuje. Pravý důvod pobytu na tomto panství byl pro Jules zcela jasný – dostat se dovnitř, napracovat si spoustu času pro svého nemocného otce a poté rychle odejít, aniž by si na ni kdokoliv z panství pamatoval. Jenže po pár situacích, kvůli kterým začíná pochybovat o svém pravém původu, se její úkol odsouvá do pozadí. Snaží se tedy zjistit svoji pravou totožnost, kdo je a odkud vlastně pochází. Kdo byli její skuteční rodiče a jak získala zvláštní schopnosti ovládat čas? Těmito všemi otázkami se celé Panství krve a kovu zabývá a musím říct, že velmi originálním způsobem, neboť takový příběh, kde se platí vlastním časem přetvořeným na mince, jsem ještě nečetla.

Ti, kteří rádi zkoumají temná zákoutí, si i zde přijdou na své. K samotnému zvratu dochází až téměř na konci knihy, a tak si čtenáři mohou užívat skoro celých 340 stránek plného bádání, šetření a hledání důkazů.

Co by mě však nenapadlo je, že bude mít Jules zvláštní schopnosti týkající se samotného času. I když je to zřejmé, neboť to tak má většina hlavních hrdinek ve fantasy knihách, u Jules mě to prostě vůbec nenapadlo. Možná proto, jak ji autorka ze začátku popsala – jako velmi prostou, normální a ničím nezajímavou dívku. Od začátku příběhu jsem si tedy myslela, že se bude jednat o slečnu, která se stane hrdinkou jen díky svojí inteligenci a zkušenostem. V tomto mě dokázala autorka skvěle ošálit.

Konec knihy mě naprosto dostal. Prozrazení její pravé totožnosti mě dokonale vyvedlo z míry a to takovým způsobem, že jsem při dočítání posledních stránek jen třeštila oči s pusou dokořán. Jsem zvědavá, jak si autorka pohraje s druhým dílem a doufám, že na něj nebudeme čekat příliš dlouho, protože tak napínavě otevřený konec mě bude v myšlenkách ještě hodnou chvíli pronásledovat. Knížku tedy mohu s čistým svědomím doporučit! :))

Více zde: https://bookhunter5.wordpress.com/

Komentáře (0)

kniha Panství krve a kovu recenze