Bolestný životní příběh

recenze

Není to moje dcera (2021) 5 z 5 / ciniminisek
Není to moje dcera

Milly celý život snila o tom, že bude maminkou, možná tomu napomáhal fakt, že ona sama je adoptovaná a proto si to přála o dost víc, než je zdrávo. Jenomže člověk míní a život mění. Nerada bych prozradila mnoho, přesto je nutností upozornit, že se v knize objevuje téma adopce, umělé oplodnění, rakovina a dětská smrtelná nemoc.



Kniha Není to moje dcera je příběh strastiplné cesty za rodinným štěstím, obrovským celoživotním přátelstvím a láskou, která opravdu hory přenáší.

Od prvních stránek je děj prosycen emocemi – krásnými, šťastnými, smutnými a beznadějnými. Je to příběh, který by žádný člověk nechtěl prožít, poněvadž, i číst si o něm je velmi bolestivé. Donutí vás přemýšlet nad spoustou věcí a děkovat tam nahoru, že vás se nic podobného netýká.

Autorka píše velmi čtivě a seč téma je povětšinou pochmurné, je dost těžké knihu odložit, jak moc je strhující. Kapitoly se střídají ve vypravování dvou hlavních postav a to výše zmiňované Milly a její nejlepší kamarádky Anny, která v celém psychologickém kolotoči hraje významnou roli. To beru za perfektní tah, jelikož myšlenky a pocity obou zúčastněných jsou velmi důležitými k pochopení jejich konání. A vy se opravdu několikrát zeptáte sama sebe "sakra proč?"

Tuto knihu doporučuji především silným povahám, kteří dokážou pochopit, jak mocná a především komplikovaná, dokáže být mateřská láska.

Komentáře (1)

Přidat komentář

medlovice
15.05.2023

Teda nevím jestli jsem silná povaha. ale musím si ji přečíst. I když budu brečet.