Boj o přežití

recenze

Mapa kostí (2019) 5 z 5 / Lena91
Mapa kostí

Spisovatelka Jane Yolen, přezdívaná americkým Hansem Christianem Andersenem, se po desítkách dětských knih rozhodla zabrousit do jiného žánru. Jak už napovídá sám název jejího nového počinu, Mapa kostí je výjimečným historickým románem mapující osud polských židů během druhé světové války.
Příběh začíná roku 1942 v Polsku, kde žijí s rodiči dvojčata Chaim a Gittel. Když je vojáci vyženou z jejich domova do lodžského ghetta, musejí obě děti dospět a přizpůsobit své životy novým podmínkám. Zákaz vycházení, nemnoho potravy a vody a hlavně strach, který ještě podpoří příchod rodiny Norenbergových, se kterými musejí sdílet byt. To vše přinutí celou rodinu i s jejich návštěvníky k útěku do Lagiewnického lesa. Ačkoliv je tato výprava velmi riskantní, nakonec se podaří celé rodině i s dětmi Brunem a Sofií Norenbergovými dostat do lesa.
Román je rozdělen do tří částí, z nichž právě druhá část popisuje osud rodiny při pokusu dostat se přes lesy k sovětským hranicím a zachránit se. Otec, který získal během svého působení ve straně několik kontaktů, zařídil dětem přesun vlečkou v sudech se slanečky, díky nimž se dostaly k partě partyzánů. Osud rodičů, jež měli přijet za dětmi později, nám zůstal utajený, ale asi není těžké ho odhadnout.
Během dlouhého a tichého putování lesem s partyzány, kteří pomohli už mnoha Židům k útěku, popisuje Yolen krásně pouto mezi dvojčaty. Ačkoliv je Chaim téměř nemluvný, svými gesty, znaky a myšlenkami jsou s Gittel propojeni a vždy ví, na co druhý myslí a jak se cítí. Když pak během noci vojáci zabijí všechny dospělé, a děti vlečou pryč, je to symbol strachu a obav, který si sourozenci ukáží. Strach. Smrt. To jediné snad může sourozence napadnout v okamžiku, kdy je vojáci dotáhnout do koncentračního tábora Sobanek.
S pobytem dětí v Sobanku nás seznamuje třetí část celého románu, ta nejsmutnější a nejkrutější. Spaní na tvrdých pryčnách, celodenní práce, nedostanek živin a hygieny, to vše Chaim, Gittel i Bruno se Sofií ustojí. Když však začne v táboře řádit tyfus a objeví se doktor von Schneir, peklo se mění v něco ještě horšího.
Knih s podobnou tématikou v poslední době vyšlo několik, a proto není lehké přijít s něčím novým. Avšak autorka kombinací reálných historických faktů a hrstky těch fiktivních vytvořila neuvěřitelný příběh, který nám připomene to, co nemá být zapomenuto. Strhující tempo, které spěje k předem vyznačenému cíli a mrazivou
atmosféru knihy dotváří několik Chaimových básní o konkrétních situacích v Sobanku a také Gitteliny vzpomínky na jejich společně prožitou hrůzu.
Mě osobně knihy s touto tématikou neskutečně lákají nejen jako část historie, ale také jako obraz lidského chování, emocí a toho, kam až může moc a nadvláda dojít. Rozhodně doporučuji.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)

Přidat komentář