Dvůr stříbrných plamenů přehled

22.05.2024

Recenzi píšu hned po tom, co jsem dočetla poslední stranu, tak se omlouvám za případné emoční výlevy. :D

Stejně jako zbytek ze série jsem knihu četla jedním dechem. Snad každý den jsem se ocitla mezi rozhodnutím přečíst z knihy co nejvíc, nebo se poddat nezbytně důležitému spánku.

Kniha/série je velice poutavá, nádherně napsaná a postavy v ní si nelze nezamilovat. Tahle kniha i těm, kteří nemají rádi Nestu, změní jistě pohled na ní, její chování i minulost. Osobně jsem během předchozích dílů chvílemi Nestu obdivovala a chvíli nesnášela, ale teď se mi to konečně vyjasnilo. :) Sice za mě děj Rhyse a Feyre kniha nepřekonala a ani to v tomto ohledu nechci srovnávat, protože kniha je krásná sama o sobě tím, jak na děj předchozích knih navazuje a svět Prythianu dál rozšiřuje.

Za mě se knize dá vytknout jediné, a to ještě jen korektorům knihy, že nejspíše s jejím vydáním pospíchali natolik, že v knize oproti ostatním bylo velké množství překlepů, které čtení poněkud znepříjemňovaly. I když samozřejmě chápu, že jsme jen lidi, přesto je to škoda.

A pokud jste dočetli mou recenzí až sem a ještě se ptáte, zda knihu, nebo celou sérii Dvorů přečíst, já rozhodně říkám: "Směle do toho!"

Osobně se už těším a doufám v brzké vydání dalšího dílu, protože tohle... Byl jen rozjezd. :)

PS: A doporučuji si během čtení stáhnout bonusové kapitoly, a to tuším po 21 kapitole, kdy se Bonus týká Rhyse a Feyre, a pak ještě po kapitole s oslavou zimního slunovratu, kdy se zase Bonusová kapitola týká Azriela

15.05.2024

(SPOILER) Obecně za sebe mohu říci, že mě tento díl velice bavil. Obsahoval pár pasáží, které se vlekly nebo opakovaly, na což nejsem u autorky moc zvyklá. Druhý a třetí díl, byl za mě dějově a zvratově více nabitý, z toho důvodu musím hodnotit 4/5. Ale určitě to neznamená, že bych nebyla nadšená!

Dalo by se říct, že to byl vylepšený první díl dvorů, působil na mě jako takový rozjezdový můstek, pro další pokračování. To soudím opravdu z mnoha neznámých, které nám autorka pouze nastínila, jako například co se stalo mezi Mor a Erisem? Proč byla Mor po celou dobu knihy v ústraní? Co Elain, Azriel nebo dokonce Tamlin? A co vedlejší děj jako ztracený Bryaxis? Mám mnoho otázek a potřebuji odpovědi, to znamená, že autorka opět předvedla skvělou práci a nevím, jak dokážeme čekat minimálně do prosince roku 2025.

K jednotlivým postavám:
Nové pojetí budování vztahu mezi Nestou a Casianem, kdy z dohody o sexu došlo na pravé city, mě velmi potěšilo. Byl to zase úplně jiný vývoj vztahu dvou hlavních postav a Sarah to vymyslela velmi dobře. O lechtivé scény nebyla tentokrát nouze a musím říct, že mě vůbec nepřestávaly bavit, vytvořila mezi nimi přímo dech beroucí napětí a to, jak nad vzájemným poutem oba dva balancovali bylo velmi napínavé. Nesta je pro mě osobně hrozně kontroverzní postava, na jednu stranu mi jí je hrozně líto a na druhou mám vždy chuť vzít knížku a hodit jí do ohně, když ubližuje druhým. Autorka to prostě umí, napsat postavy, které ve čtenářích vzbuzují takové emoce.... Vývoj její postavy je výjimečný a nakonec obměkčila i mě a vzala jsem Nestu na milost. Trochu mě mrzí, jakým způsobem byla v této knize vykreslena Feyre a Rhys, teda hlavně Rhys. Z této knihy nemůže být o sympatiích téměř řeč, ale určitě to pro mě a na mojí lásce k nim nic nemění :D. Moc mě potěšil rozkvět Elain, sice nedostala takový prostor jako Nesta, ale konečně není ta uťápnutá holčička a umí si stát za svým. No a Azriel, to je prostě moje srdeční záležitost, nemluví často, ale když už něco řekne, tak to stojí za to.

K ději:
Jak jsem již psala, až na pár slabších pasáží to byla zase jízda a chtěla bych vyzdvihnout tři pasáže.
1. Když Nesta po nalezení masky vystupovala z jezera spolu s oživlou armádou - monumentální okamžik, který mi způsobil husí kůži.
2. Dobrodružství Valkýr při obřadu před výstupem na Ramiel.
3. Porod malého Nyxe, nebudu lhát uronila jsem slzu.

Jediný vývoj událostí, která mi trochu nesedl bylo rozuzlení situace s Briallyn a Kostějem a Beronem, celkou knihu je toto trojice vyobrazována jako obrovská hrozba dřímající v pozadí a nakonec se vše, tak snadno a téměř bez boje vyřeší? Tady si podle mě autorka vytvořila, jakýsi manévrovací prostor pro další díly, jinak si to neumím vysvětit.

Strženo a podtrženo. Miluju a děkuju!