whale77 whale77 přečtené 783

☰ menu

Děvčátko Momo a ukradený čas

Děvčátko Momo a ukradený čas 2005, Michael Ende
4 z 5

Kouzlu audioknih jsem propadla hlavní díky knížkám pro děti. (I když jak je níže zmiňováno, tohle je pohádka spíš pro dospěláky). A v přednesu mě velice mile překvapil Vladimír Javorský, jak u knížek o Mumincích, tak právě u děvčátka Momo. Knížku máme doma i jako papírovou, ale nějak jsem se do ní stále nemohla začíst. Audioknihu jsem zvládla za pár večerů a i když to není tak úžasně pohádkové jako nepřekonatelný Nekonečný příběh, i tohle vyprávění bylo plné fantazie a lásky ke knihám. Ale bylo temnější, alespoň v porovnání s první, zfilmovanou částí Nekonečného příběhu. Téma zhoršení mezilidských vztahů kvůli nedostatku času a hromadění majetku je poplatné i v dnešní době. Děvčátka Momo, která dokázala lidi stmelovat, mi bylo chvílemi skoro až líto, jak ji každý potřeboval, jako jiskřičku naděje, jako antidepresivum. Každopádně se chystám do papírové knížky znovu začíst, abych měla jistotu, že mi při poslechu audioverze neunikly nějaké hezké myšlenky.... celý text


Vánoční koleda

Vánoční koleda 2010, Charles Dickens
5 z 5

Tenhle klasický příběh, poplatný pro každou dobu, jsem znala dřív, než jsem si ho přečetla (resp. poslechla jako audioknížku v úžasném přednesu Josefa Somra). Díky mnoha filmovým i animovaným zpracováním, ale i díky četným pop-odkazům v jiných filmech a seriálech (napadá mě např. seriál Moje rodina, kde zubař Ben je Scrooge jak vyšitý). Knížku jsem poslouchala v lednu, krátce po Vánocích, kdy sváteční nálada ve mně ještě doznívala, a teď, v prosinci, když na ni vzpomínám, mám chuť si ji pustit znovu, abych si ten hezký pocit znovu přivolala.... celý text


Misery

Misery 2003, Stephen King
5 z 5

Poslouchala jsem jako (předpokládám) neprofesionálně načtenou audio verzi, navíc ve slovenštině a navzdory obému jsem si četbu ušima užila stejně jako dříve (několikrát!) zhlédnutý film. Obohatila mě nejen o některá slovenská slovíčka, ale i o několik scén, které se do filmu nedostaly. Osobně mám radši tyhle Kingovy horory, bez nadpřirozených postav a jevů, takové „ze života“, které svou vyšší pravděpodobností, že by se mohly udát, děsí víc než Pennywise. Poslechla jsem si ráda, stojí za přečtení, ale když se budu k Misery vracet, tak příště zase určitě k té filmové.... celý text