Terva přečtené 1724

Dobrodružství A. G. Pyma a jiné povídky 1929, Edgar Allan Poe

Mé jméno je Artur Gordon Pym. (Dobrodružství A. G. Pyma) Strašně zajímavé se mi jeví šestnácti stránkové povídání na počátku tohoto svazku. Dozvíte se tam spousty zajímavostí, faktů i úvah o životě E. A. Poa. Takto dlouhé a skoro vyčerpávající úvody se dnes už jen tak nevidí. Jinak v tomto svazku najdete celkem sedm povídek tohoto spisovatele. Všechny příběhy mají jisté napětí, notnou dávku strachu a nemalé množství hororových situací. Nutno dodat, že to je ten starší druh strachu, který dnes už moc nevídáme, a tak možná v některých situacích vám bude připadat až dětinský. Leč je potřeba se vžít do doby ve které se příběhy odehrávají a hned bude o strach uděláno. A věřte, že se zde například otroci ještě oslovují negři. Nedoporučuji tudíž genderkám, aby nedostaly infarkt. Malá ochutnávka: Má obrazotvornost tak pracovala, že jsem skutečně věřil, že nad celou budovou i nad krajem visí zvláštní atmosféra, vlastní jen jí i jejím nejbližším okolí, - atmosféra nemající podobnost s normálním ovzduším, ale vypařující se ze zetlelých stromů, šedých zdí a mlčenlivého močálu . . . (Pád domu Usherů) K povídkám samotným jsem toho dost napsal v komentářích v sekci „Části díla“. Tak že tady jen lehké poznámky. A. G. Pym je román, bezdebat. Jediný román A. G. Poa. Je strhující, skoro až podobný Cestě do pravěku. Toť vše. K povídce Pád domu Usherů jen malá poznámka – všechno je to ponuré a hororové prostředí, ale nikdy nepochopím, proč ten dům na konci povídky spadnul. Vražda v ulici Morgue je pocta siru A. C. D. Sherlock Holmes by zaplesal. Citát: Toto tajemství je pokládáno za nerozřešitelné právě pro onen důvod, pro nějž by se mělo pokládat za snadno řešitelné. (Vražda v ulici Morgue) Záhada Marie Rogetové je nejslabším článkem v tomto svazku. Možná až zbytečná návaznost na Vraždu v ulici Morgue. Zlatý brouk má dost dlouhou šifru. Černý kocour je nejlepším příběhem v tomto svazku. Poslední příběh v této sbírce nese název Sestup do maelstromu. Dobrodružně mrazivé vyprávění. Celkem se jedná o velmi temné a povedené povídky. Citát: Všechny černé kočky jsou zakuklenými čarodějnicemi. (Černý kocour)... celý text

Velká trojka 1998, Jean-Pierre Garen (p)

Přiznám se, že jsem znovu dostal chuť na tu skvělou paštiku. Musím uznat, že druhá kniha v sérii Mark Stone, Kapitán pro dohled nad primitivními planetami, mě moc nenadchla. Ačkoliv je to u nás již příběh číslo 35, je to ve skutečnosti pouze druhý dobrodružství Marka Stonea z pera pana spisovatele Jean-Pierre Garena. (vysvětlivky v předcházejících komentářích k této sérii). Je zde hodně poznat, že pan spisovatel ještě nevěděl kudy a kam se s tvorbou postav vydat. Malá ochutnávka: . . . obr se však nevzdával. Všiml si, že vetřelci mají meče dosud v pochvách, a vrhl se na ně. Ray mu však skočil do cesty. Zbrojnoš byl hrdý na svou sílu a velice rád ji dával na obdiv. Domníval se, že bude ve výhodě, když prudce zaútočí. Měl však pocit, že narazil do kamenné zdi. Potom následoval úder pod hrudník, který mu vyrazil dech. V následujícím zlomku vteřiny jej cosi udeřilo do lebky a pak už jen padal do jakési bezedné studny. Android krátce pohlédl na hroutící se tělo. Než dopadlo na zem, popadl obra za opasek a mrštil jím do okna. Obr plavmo proletěl na dvůr. Je to takové celé roztříštěné, skoro až nezáživné, místy sice dost brutální, je tu sex, je tu šílenství robota Raye, ale jako celek je to neuspořádané. Ano, musíme zvýraznit fakt, že tady se to teprve celé formuje, tady to teprve celé začíná. Jedna zajímavost – kniha se vizuálně zdá silnější, ale i tak má stejných 120 stran jako ty předcházející. Jen tu z nějakého nepochopitelného důvodu bylo použito větší sazební písmo a hrubší papír. Citát: Máme-li předstírat, že se nic neděje, sedněme si ke stolu. Ale i tak tu najdete pár situací, které vás překvapí nebo rozesmějí. Příkladem je třeba skupina námořních rebelů, kteří se bojí vlést do vody. Se slovy, copak jsme ryby, tam nevlezem. A vyznamená se i Ray – má zde totiž jednu prvotinu. A trou je sex. Ray – robot – se zde poprvé miluje. Začíná tak získávat s tímto lidským potěšením první zkušenosti. A kdo jiný by mu mohl lépe radit, než jeho kolega Mark Stone. Ale ani tyto fakta mě nedonutí dát příběhu víc jak 60% Citát: Tvá oběť bude naprosto zbytečná.... celý text

Tovaryš 2010, Alex Drescher

Mám rád své vzpomínky. Dokonce i ty špatné. Z některých období mého života mi zbyly jen ony . . . Lehce radioaktivní elf se rozprskl po okolí. Pravdou je fakt, že jsem z příběhu vybral docela dost citátů. Celkem asi dvanáct. Jenže průser nastal za dva dny po přečtení tohoto dobrodružství. Já si totiž skoro nedokázal vzpomenout o čem příběh je. Navíc jsem si krutě lámal hlavu s tím, co se mi tam vlastně líbilo nebo nelíbilo. Já si nemohl vzpomenout! Vypadá to, že jsem z prvním příběhem z cyklu Prolnutí pořádně neprolnul. Tak že co já mám vlastně vůbec napsat? Citát: Alkoholem démony nepřemůžete. Stane se jen to, že si ty svině pozvou kamarády . . . Nakonec jsem musel knihou trochu listovat, abych si připomenul alespoň nějaké postavy a možná i děj. Je v tom dost magie a Tovaryš ke svému osudu přišel vlastně úplně náhodou. V té rychlosti mu bylo přisouzeno být katem. Pár povedených hlášek najdeme v prolnutí celým příběhem. Prostě jsem se zasmál, ale zatím jsem se do příběhu nezažil. Tak jak bych si přál. A protože mám i druhou knihu v této sérii, věřím, že k prolnutí později dojde. Citát: . . . tušení smrt lidi děsí víc než smrt samotná.... celý text

Železný Prométheus 2018, Mike Mignola

Je čas poznat neúprosnou spravedlnost Humrova klepeta! Nejprve okuste Humrovo klepeto – to je sice hezká hláška, ale mě se dařilo celkem dost dlouho Humra ignorovat. Nejdříve jsem ochutnal Hellboye, pak další z týmu Ú.P.V.O. A až teď, kdy si dává Ústředí trochu šlofíka a já nemám co číst . . . jsem si pořídil všechny tři Humry, které u nás vydalo nakladatelství Comics Centrum. Sice jsem byl trochu nervozní z toho, že Humra Johnsona nekreslí Mike Mignola, a udělal jen scénář, avšak po rozbalení a otevření jsem zjistil, že kresba je perfektní. Má ji na svědomí Jason Armstrong. Citát: Abych mohl šířit slávu naší vlasti, byla pod mé vedení svěřena ta nejmocnější zbraň, jaká kdy spatřila světlo světa. Obsahově je to jedna velká akce. Všechno běží strašně rychle. Výbuchy, oheň, souboje a do toho všeho zmatku a práskání osobních zbraní se objevuje drak. Vše se děje tak rychle, že některé stránky nestačil Dave Stewart ani vybarvit. První Humr mě rozhodně nezklamal. Mezi kapitolami najdete stručnou historii Humra Johnsona a to jak v komiksové éře, tak i v té filmové. Psané slovo, vždy na jeden list vám o něm prozradí prakticky vše co o něm potřebujete vědět. Citát: Ač jste živ . . . jste prakticky mrtev.... celý text

Temný svět 2023, Sherri L. Smith

PANDORA je taková, jaká kdysi byla Země. Položil bych za ni život . . . Nebešťané se vrací. A s nimi i boj . . . Zatím co je ve filmové tvorbě jedinou emocí řev Najtiri (mimochodem, třetí film mám mít asi pět hodin, tak si ten její řev určitě ještě užijete), je v těchto třech spojených epizodách emocí spousta a od velké škály postav. Rozsah a rozmanitost všeho je tu opravdu epická. James Cameron je borec. Dokonce i na tvorbě komiksů spolupracoval a tak každý tvůrce tohoto komiksu pochopil, co a proč nějaká osoba – postava – dělá, jaký je její záměr a jaké jsou její emoce. Obrovská škála postav v této knize vám předvede Pandoru, tak jak ji nikdo (a už pravděpodobně nikdy) na filmovém plátně nepozná. Citát: Jsme semeny velkého stromu, jehož síla přechází do našich údů Činí naše nohy mocné jako kmeny a pažím dává sílu větví . . . Na příbězích v této knize se vystřídalo šest kreslířů a tři tvůrci mají na starost barvy. (Píšu sice příběhy, ale jsou to tři spojené epizody, které nejsou ani viditelně rozdělené kapitolami) Naštěstí jsou tak krásně sladěné, že kdyby jste nevěděli o tolika tvůrcích, ani byste si změn v kresbě nevšimli. S trochou pozornosti se to dá poznat. Ale je to nepodstatné. Tím, že se se všichni tvůrci snaží moc nevybočovat z původního námětu, je na první pohled kniha totálně kompaktní. Ti, co viděli filmovou verzi však budou hodně překvapeni, kam že se tento Temný svět vydal. Apropó, nevěřte anotaci na DK u této knihy. Tento komiks rozhodně nebyl spojnicí mezi filmovými příběhy. Původně to totiž byl další filmový scénář k druhému filmu. Až po odmítnutí se vlastně stal tou rádoby „spojnicí“. Tohle je to, co Disney neschválil !!!! a hlavně je to to, co chtěl Cameron původně natočit a nebylo mu to dovoleno. Citát: Co je pro jednoho smetí, může být pro druhého poklad. Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomil jednu moc zajímavou věc. Pokut ve vesmíru, kde je absence vzduchu, (tedy odporu) vystřelíte z luku šíp, je vlastně mnohem průbojnější než na planetě s atmosférou. A že Nejtiri má pořádný luk. Jen není slyšet to svištění. Možná si teď říkáte, co sakra dělá Nejtiri ve vesmíru? Inu, to je Temný svět. Je to surový příběh, ale víc vám o něm neprozradím. Myslím, že tohle se bude líbit nejen milovníkům filmových verzí, ale hlavně těm, co mají rádi poctivé, necenzurované, scénáře. Při čtení jsem poslouchal Nightwish a jejich prvních pět původních albumů ještě s Tarjou Turunen. Zřím vás! Citát: Někdy nenávidím, že mám pravdu.... celý text

Temný svět 2023, Sherri L. Smith

PANDORA je taková, jaká kdysi byla Země. Položil bych za ni život . . . Nebešťané se vrací. A s nimi i boj . . . Zatím co je ve filmové tvorbě jedinou emocí řev Najtiri (mimochodem, třetí film mám mít asi pět hodin, tak si ten její řev určitě ještě užijete), je v těchto třech spojených epizodách emocí spousta a od velké škály postav. Rozsah a rozmanitost všeho je tu opravdu epická. James Cameron je borec. Dokonce i na tvorbě komiksů spolupracoval a tak každý tvůrce tohoto komiksu pochopil, co a proč nějaká osoba – postava – dělá, jaký je její záměr a jaké jsou její emoce. Obrovská škála postav v této knize vám předvede Pandoru, tak jak ji nikdo (a už pravděpodobně nikdy) na filmovém plátně nepozná. Citát: Jsme semeny velkého stromu, jehož síla přechází do našich údů Činí naše nohy mocné jako kmeny a pažím dává sílu větví . . . Na příbězích v této knize se vystřídalo šest kreslířů a tři tvůrci mají na starost barvy. (Píšu sice příběhy, ale jsou to tři spojené epizody, které nejsou ani viditelně rozdělené kapitolami) Naštěstí jsou tak krásně sladěné, že kdyby jste nevěděli o tolika tvůrcích, ani byste si změn v kresbě nevšimli. S trochou pozornosti se to dá poznat. Ale je to nepodstatné. Tím, že se se všichni tvůrci snaží moc nevybočovat z původního námětu, je na první pohled kniha totálně kompaktní. Ti, co viděli filmovou verzi však budou hodně překvapeni, kam že se tento Temný svět vydal. Apropó, nevěřte anotaci na DK u této knihy. Tento komiks rozhodně nebyl spojnicí mezi filmovými příběhy. Původně to totiž byl další filmový scénář k druhému filmu. Až po odmítnutí se vlastně stal tou rádoby „spojnicí“. Tohle je to, co Disney neschválil !!!! a hlavně je to to, co chtěl Cameron původně natočit a nebylo mu to dovoleno. Citát: Co je pro jednoho smetí, může být pro druhého poklad. Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomil jednu moc zajímavou věc. Pokut ve vesmíru, kde je absence vzduchu, (tedy odporu) vystřelíte z luku šíp, je vlastně mnohem průbojnější než na planetě s atmosférou. A že Nejtiri má pořádný luk. Jen není slyšet to svištění. Možná si teď říkáte, co sakra dělá Nejtiri ve vesmíru? Inu, to je Temný svět. Je to surový příběh, ale víc vám o něm neprozradím. Myslím, že tohle se bude líbit nejen milovníkům filmových verzí, ale hlavně těm, co mají rádi poctivé, necenzurované, scénáře. Při čtení jsem poslouchal Nightwish a jejich prvních pět původních albumů ještě s Tarjou Turunen. Zřím vás! Citát: Někdy nenávidím, že mám pravdu.... celý text

Problém cely č. 13 a jiné povídky 2002, Lawrence Block

Nikdo nemůže dostat sám sebe z cely silou vlastní představivosti. (Problém cely č. 13 – Jacques Futrelle) Tento svazek povídek jsem si koupil jen z jednoho jediného důvodu. A tím důvodem je Stephen King. Má v něm totiž povídku, ke které se jinak nedostanete. Je to vlastně hned první povídka. Jmenuje se Svatební štace. A musím napsat, že mě silně zklamala. Po přečtení jsem vlastně docela dlouho přemýšlel, zda se mám vůbec pustit do dalších povídek v této knize. První příběh na mě dojem neudělal a jak to asi bude s ostatníma příběhama? Ale, když už to mám, tak proč to nezkusit. V této antologii je dohromady osmnáct povídek. A věřte, že bylo docela peklo napsat ke všem rozumný komentář. Ne vždy se mi to povedlo. Ostatně posoudit to můžete v sekci „Části díla“ u této knihy. https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/problem-cely-c-13-a-jine-povidky-1478 Citát: Řekls rukojmím, aby vynesli ze sejfu všechny prachy? (Příliš mnoho darebáků – Donald E. Westlake) Avšak přeci jenom jsem v tom našel pár velmi dobrých námětů. První je Zločin slečny Oster Brownové, kterou napsal Peter Lovesey. Fakt nádherný příběh, zajímavý rozuzlení a docela smutná sranda. Druhým velmi povedeným příběhem je ten s názvem Příliš mnoho darebáků. Donald E. Westlake mě velice rozesmál. Fakt povedený námět i pointa. Dalším je Halloweenská povídka s krvavým tušením Nedáš-li mi . . . od Judith Garnerové. Povídka Problém cely č. 13, kterou napsal Jacques Futrelle a podle které je pojmenován celý svazek je vlastně divná. Po přečtení jsem nevěděl, zda jsem vůbec pointu pochopil. Ale její koncept byl zajímavý a tak jsem tomu dal osmdesát procent. Citát: Ráda věřila tomu, že všichni ostatní zhřešili a sešli z cesty. (Zločin slečny Oyster Brownové – Peter Lovesey) Pro mě je v tomto svazku docela dost velké procento příběhů, které mi nic neřekly, nebo mě nebavily. Příkladem jsou třeba povídky En famille - Ed Gorman, V lesíku – JohnO´Hara nebo ta předposlední První číslo v plynové komoře - Tony Hillerman. Jako celek je celá antologie podprůměrem, ale některé příběhy za to rozhodně stojí. Ještě snad dodám, že celá sbírka těchto povídek pojednává o zločinu. O zločinu v jakékoli formě. Citát: Halloween jenom podporuje chuligánství. (Nedáš-li mi . . . - Judith Garnerová)... celý text

Zelené dveře 2022, Al Ewing

Jmenuji se Bruce Banner. Před mnoha lety . . . jsem umřel. Ale nedokázal jsem přestat křičet. A tak jsem znovu vstal. První Hulk byl přímočařejší a víc dobrodružnější. Tento je moc osobní a kecá mu do toho příliš postav. Nejvíce nepatřící osoba do tohoto příběhu mi připadá Ghost Rider. Ať si kdo chce, co chce říká, mě tam ta hořící hlava absolutně nesedí. Nepatří tam. Jenže v tomto příběhu do toho Hulkovi kecá strašně moc postav, tak že, kdoví, kdo tam vůbec nepatří. A navíc je to strašně zmatené. Hlavně ta Bannerova noční vycházka a pak ten šílenej zmatek s jednou nejmenovanou zbraní. A pak náhled do základny Shadow . . . no nějak jsem se ztrácel. Citát: Já už jsem mrtvý. Jako další negativum musím napsat, že některá komiksová okna jsou tak příšerně uložená, že jsem v některých chvilkách ani nevěděl, jak dál pokračovat ve čtení. Čtu, čtu, čtu a najednou zjistím, že se vracím, protože jsem šel logicky postupně, ale děj se vydal jiným směrem. Okna jsou různě pokřivená, zploštělá a poskakující, až jsem v tom měl chaos. Zatím, co jsem byl z prvního svazku nadšený, jsem z této sbírky sešitů #6 až #10 celkem zklamaný. Nejlepší se tak stávají úvodní stránky, které se velmi povedly. Ostatní je jen zmatek. Citát : Top tě teprve bude mrzet.... celý text

Bílá jako sůl 2023, Vladimír Šlechta

Ničeho se neboj, nehrozí ti žádné zranění, nanejvýš rychlá smrt, hihihi. Poslední příběh ze série Poslední velkoměsto přinese finále. Nechci psát, že strhující finále, protože by to zas tak nebyla pravda. Je to finále, které se dá klidně rozvíjet dál do dalších příběhů. Avšak, základní myšlenky a situace jsou zde dořešeny. Možná by se dalo i napsat „zdánlivě“ dořešeny. Ale čtenář může být z vývojem a koncem celkem spokojen. Opět je to mix dobrodružství, politiky, akce, sci-fi a detektivky. Jako bonus nám tu Philippa na konci kapitol přidává poznámky a komentáře k historii nejen Bornu. Malá ochutnávka: Řezavý hlas se chraplavě zasmál – Buďte si jístý, pane Finku, že ať na nás zaútočí libovolný početr armád, všechny budou zničeny do posledního muže. Oceňuji však, že jste dovolil, abychom odnesli naše padlé. Máte u mne malé bezvýznamné plus. Samozřejmě kromě mnoha velkých mínusů. Jakou teologickou záležitost bych vám měl objasnit před tím, než váš nepatrný oddíl smeteme z povrchu zemského? Celá série sice trochu kolésá, každý si vybere, to co chce, ale některým to nemusí svědčit. Já to měl tak nějak. Jako na horské dráze, jeden příběh dobrý, druhý trochu útlum a pak zase dobrý. Nakonec jsem spokojen. Toto dobrodružství jsem si vlastně užíval. Strhující začátek – přílet z Cody-e – byl záživný. Pak trochu útlum při vyšetřování zmizení jedné osoby. Tak trochu střílení a závěrečné strhující děje. Jo, tohle bylo slušné. A navíc mám pocit, že kniha nese nejhezčí obrázek na obálce v historii této série. Citát: Lidí je všude dost a snadno se loví.... celý text

Muž mimo čas 2023, Jimmy Palmiotti (p)

Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu plic, srdeční onemocnění a může škodit v těhotenství. (Vítejte v ústavu) Podle předcházejících komentářů k předešlým příběhům je už jasné, že mi tato série do oka rozhodně nepadla. Nelíbí se mi to provedení ala Western, kde se v té době prohánějí dlouhopláštníci v absolutně se nehodících kostýmech. Jediný, kdo je tam stylově oblečený je samozřejmě Jonah Hex. Myslel jsem si zprvu, že celý to bude o něm, ale zas tak pravda to není. Tady si to všimli tvůrci a aby to ještě vylepšili, přenesou Hexe do naší doby. To asi, aby si ti dlouhopláštníci moc nestěžovali na písek, horko, růže z Jericha a špatnou stravu s broky v mase. Citát: Ani s tím, jaký je tvrďák, se člověk z 19. století nemůže psychologicky přizpůsobit tak nepřátelskému prostředí, aby přežil. (Muž mimo čas) Tak že tady se Hex konečně pořádně sejde s tím neustále zachmuřeným kostýmem, co si říká Batman. Pro mě to znamenalo neštěstí, protože je to snad jediná postava z DC, kterou totálně nesnáším. Tak že jsem to dočetl už jen tak automaticky. Krom příběhu Vítejte v ústavu svazek ještě obsahuje příběhy Muž mimo čas, Oprávněný (nezní ten název divně?), pak je tu příběh Co jest a co nikdy nebude – ten je příjemně nakreslený. Avšak celkově je kresba průměrná. Jen trochu svitlo zelené, když vylezl Bažináč. Je zde docela fešácky nakreslený. Citát: Cítím alkohol . . . a cigarety! (Oprávněný) A když přiletěl Superman (Nemilosrdná pravda) tak to už jsem brečel a byl úplně nešťastnej. (Mimochodem víte, že Superman je jedinej mimozemšťan, co nosí kostým člověka?) Chudák Hex, říkal jsem si, co mu to ti tvůrci sakra provedli!!! Ani ty cigarety mu v současnosti nechutnaj. A v jednom příběhu se dokonce žení. Nevěsta byla docela trapka. To se vůbec nepovedlo. Pravda může za to Bažináč, ale i tak . . . nepovedené. A o nemocnici už ani nebudu mluvit. Tohle mi hlava prostě nebere. Citát: Hlava mi tě nebere ani omylem, Kale. Nejde o to, co umíš, ale o to, co neumíš. (Nemilosrdná pravda)... celý text

V životech loutek 2023, TJ Klune (p)

Lidstvu: Vlastně jsi nanic, ale vynalezlo jsi knihy a hudbu, takže si tě asi ještě chvíli nechá. Máš štěstí. Protentokrát. Hudba ozubených kol představovala život. Vymyšlený svět je celkem povedený. Ale sem tam to docela hapruje. Čím hlouběji z lesa se dostáváte, tím vám příběh připadá divný a účelový. Dokonce i Rambovo hlášky vám po určité době začnou vadit. A to, co pak přednese na konci příběhu k němu absolutně nepatří. Pan spisovatel poukazuje na to, že pokud lidé vyrobí roboty a ti se pak vzbouří, začnou pak dělat stejné chyby, jako lidé – jejich tvůrci. Je v tom trochu náboženstvý, fantastična, akce a lásky. Příběh jsem dočetl s velkou nechutí. Ono když pak vidíte, kam to všechno spěje, tak si řeknete, proč je to tak růžovoučké. Malá ochutnávka: Jsi hodný kluk. Možná trochu pošetilý, ale hodný. Řekl táta. Naučil jsem se to od tebe, řekl Vic. Já jsem taky hodný, ozval se Rambo. Nesnesitelně, prohlásila Sestra Ratched. Ikdyž se zdá, že trpíš silnou úzkostlivou poruchou. Všichni jsme jedineční. Victor je asexuál. Giovanni je starý. A já mám sociopatické sklony, které se projevují v nebezpečných situacích. Hurá! Zaječel Rambo. Všichni máme něco. Proč se v tom příběhu neobjevuje více temna, více chyb strůjců i aktérů. Inu, je to spíše pohádka pro malé a menší děti. Jediný rozruch tam vlastně dělá sestra Ratched. Někdy jsem jí i fandil, aby ty svoje výhrůžky prostě udělala. Ale měl jsem smůlu, většinou to byl z její strany jen vtip. Obálka knihy také nevystihuje skutečné prostředí ve kterém roboti a člověk v lese žijí. Chybí na ní spousta podstatných věcí. Možná se zdá hezká, ale mám pocit, že jí Red Nose Studio mohlo vytvořit lépe. Ano, je to digitální tvorba a tak tam třeba mohl být vidět i ten výtah, kterým se Vic dostává do svého pokoje a laboratoře. A to nemluvím o spojovacích lávkách. Na obrázku to jsou jen nějaké liány, nebo co. Citát: Zlomil mi smeták, když jsem ho s ním přetáhl. Ale jinak není špatný. Musím přiznat, že jsem se několikrát od srdce zasmál. Hlavně hláškám, které měli Rambo a Retched. Avšak celkově to na mě působilo nevěrohodně, příběh nebyl propracován, tak jak jsem si z komentářů a anotace myslel. Vybral jsem několik citátů – spíše hlášek – a vložil je panu TJ Klunemu do jeho profilu. Najdete je v sekci Citáty. Tři a půl ozubených Hetešovo zelených robotických motýlků. ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ ) Citát: Vyjádřila bych ti uznání, jenomže pitomost na mě dojem neudělá. Kdyby ano, flirtovala bych s tebou.... celý text

Pickenský děs a další příběhy 2023, Mike Mignola

Zabloudil jste na špatnou stranu kopce, hemží se to tu upíry. (Pickenský děs) Již pátý svazek příběhů z nové série Mike Mignoli z prostředí Ú.P.V.O. (Úřad Paranormálního Výzkumu a Obrany) nám přináší tři povídky. Peklo na Zemi pokračuje a agenti se ze všech sil snaží tyto děsy potlačit. Musím konstatovat, že ani jednu povídku nekreslil Mike Mignola. Sejdou se tu tři tvůrci. Kdo a kdy – to najdete v sekci Části díla u této knihy. Jsou tam i komentáře a hodnocení všech třech příběhů. Všechny tyto tři příběhy spojuje jedna osoba. Hellboy. Ale nemyslete si hned to nejlepší, myslete spíš na to nejhorší. V prvním příběhu je jen na dvou obrázcích jako vzpomínka na minulost. Druhá povídka, to je výjimka. Tam se postaví bok po boku profesoru O´Donnellovi, ale zas moc tu vidět není. A navíc se to opět odehrává /kdysi/ Ve třetím příběhu je o něm jen slovní zmíňka. Žádnej jinej známej agent Úřadu se zde neobjevuje. Citát: Hellboy bojoval s nějakým netvorem a nakonec celý dům, jako obvykle, shořel. (Proměna profesora O´Donnella) Óóó . . . jak strašná škoda. Hellboyem mě však pan Mignola nepřesvědčí o tom, že tohle není jen taková náhražka za kvalitní tým Ú.P.V.O. Tím, že tam Helboye dal mě jen naštval. Křečovitě nastavená postava, jen aby to mělo něco společného s příběhy U.P.V.O. Očekával jsem kvalitnější svazek. Navíc, co mě hodně zarazilo je fakt, že se v anotaci píše, že všichni se snaží zabrzdit zlo, které vzešlo z předešlých příběhů, ale všechny tři tyto příběhy se odehrávají v minulosti. Respektive ještě před tím, než se začne zachraňovat před následky. Tak to jsem tedy zmaten. Tento svazek příběhů hodnotím jen jako velmi průměrný. 50% Citát: Technika zkrátka není všemocná. (Propast času)... celý text

Koniáš & Bakly - Mrtví muži 2023, Miroslav Žamboch

To ne, opravdu ne. Chci vaše plné hlášení, nestačí mi stručná zpráva, že jste úkol opět nesplnili. (Varatchi) Jen to nejhorší je pro mě dost dobrý. (Bakly) Bakly a Koniáš v jednom příběhu, to je asi sen každého milovníka těchto dvou postav. Pan Žamboch někomu splnil sen. I když možná budete překvapeni, jak celý příběh koncipoval. Kromě již dvou zmíněních je tu opět jejich úhlavní nepřítel Varatchi. Čtvrtou linii pak doplňuje v Intermezzu postava Rozena Molaka. Což pro mnohé znamená novou postavu. Její úkol je však zastřen mlhou a až na konci se dozvíme jeho podíl na tomto dobrodružství. On netouží po bohatství, v tuto chvíli je šťastný jako málo lidí na světě. (Rozen Molak je prostě jiný) Malá ochutnávka: Určitě není obyčejný člověk. Nebo v některých okamžicích své existence není člověk. Musí mít nějakou schopnost ovládat magii. To je vše, kam jsem se ve svých spekulacích dostal. Abych pokročil dál, musím se dozvědět víc, potřebuji víc všeho. Starých knih, artefaktů, deníků dávných čarodějů – prostě všeho. Bez toho magii nepochopíme, neovládneme, nedokážeme využívat tak, jak to potřebujeme . . . (Janick) Hned od začátku začínají strhující a dramatické situace. Jak Bakly, tak Koniáš unikají smrt a mnohdy jí jsou opravdu jen na dosah. A někdy i trochu víc. Oba dva se s protivníky vypořádávájí po svém. Bakly přímím jednáním a silou, Koniáš zpočátku spíš politikou a chytrostí avšak pak už také přitvrdí. Nakonec je těch soubojů až moc, a někdy už vám to i vadí. Ale co, jedná se o dvě postavy a tak je tu dvojitá dávka agrese, krve a napětí. Pevně věřím, že pan spisovatel půjde touto stezkou ještě trochu dále. Tento příběh, respektive, tyto příběhy byly perfektní. Citát: Byl mi sympatický, protože byl minimálně stejně ošklivý jako já. (Koniáš)... celý text

Poslední obyvatel z planety Zwor 1998, Jean-Pierre Garen (p)

Krussové útočili bez přestání, ve dne v noci, nehleděli na ztráty, naprosto opovrhovali smrtí. Teď čtěte velmi pozorně. Tato kniha v sérii Mark Stone, kapitán pro dohled nad primitivními planetami, má v Čechách číslo 34. Ano, už je to třicátý čtvrtý příběh. Ale ve skutečnosti je Poslední obyvatel z planety Zwor (s pracovním názvem – Poslední Zwor) prvním příběhem v celé této sérii. Série má celkem 86 knih. A Zwor je tou úplně první, kterou Jean-Pierre Garen napsal. Toliko k tomu nesmyslnému chaosu, co tu v Čechách provedlo nakladatelství Najáda a posléze i Ivo Železný. Dále už nemá smysl se k tomu vracet. Jen dodám, že mě strašně mrzí, že jsem se to nedozvěděl dřív. Četl bych totiž všechny knihy, tak jak je pan spisovatel napsal. Malá ochutnávka: Ani Ray nezahálel. Popadl nejbližší píku za hrot, vyrval ji dozorci a ratištěm ho probodl skrz naskrz. Nešťastník naletěl na své druhy, kteří ztratili rovnováhu. Ray toho využil, jednomu kopnutím zlomil vaz, dalšímu prorazil pěstí hrudník a třetího roztřískal o zeď jako dřevěnou loutku. Díky těm zmatkům v chronologii by pak někdo klidně mohl napsat, že tento příběh je divný a po třiceti třech knihám absolutně nelogický. A měl by i pravdu, leč toto je opravdu první Mark Strone, který kdy vyšel. Proto jsem na něj i s tímto vědomím nahlížel. Ano chybí mu tu ty srandy například se sekretářkou Peggy, která zde zatím vůbec není a na mimosmyslové rozhovory s Rayem – to tady ještě není v plné síle. Na tom později pan spisovatel zapracoval. Tedy, příběh je tímto zařazením docela surový. Mark ještě nemá všechny ty propriety u kterých víte, že je použije a vše zvrátí ve svůj prospěch. Ve skutečnosti mu zde hrozí větší nebezpečí než v dalších příbězích. Citát: Dobře vedenému mučení nikdo neodolá. Proto jsem si tento syrový a surový příběh vychutnal v té největší míře. A byl jsem nadmíru spokojen. Kdo chcete s touto sérii začít podívejte se do předchozí knihy s názvem Drak na Wilku. Je tam v recenzi seznam prvních 36 knih, tak jak vyšly ve Francii. Ovšem musím se zmínit také k mrazivé situaci v tomto příběhu. Je tu totiž dost krásných věcí, které jsem mohl ocenit. Jsou tu tvorové, kteří se skoro chovají jako Gigerovo Vetřelci a najdete tu dost podobných věcí, které jste mohli vidět ve filmu Hvězdná pěchota. Ale pozor, vůbec to není vykrádačka. Do příběhu to nádherně pasuje. Tleskám. Je to perfektní a nádherný hororový příběh. Citát: Bude to nejpozoruhodnější reportáž století!... celý text

V horách šílenství H. P. Lovecrafta: Kniha druhá 2023, Gó Tanabe

Pradávné temné legendy hovoří o tom, že dlouho předtím, než vzniklo lidstvo, vládly planetě Zemi úplně jiné bytosti. Přílet skulptur Prastarých z Vesmíru na naší planetu je na počátku tohoto příběhu zvěčněn několika celostránkovými kresbami. A jsou to krásné, temné kresby v odstínech šedé a černé. Také jak jinak, když je tento příběh nakreslen černo-bíle. Musím uznat, že celkově je celý příběh perfektně nakreslený. Lahoda pohledět. I když děs, který se vytváří na stránkách přímo před očima čtenářů, se nedá nazvat nádherným. Přinejmenším jej můžete nazvat hrůzným. Každé okno vytváří děsivější a děsivější pohled na území, kde se dějí divné věci. Tak že napětí je vzrůstající. Malá ochutnávka: Musím se přiznat, že moje vzrušení z toho, že vidím svět, kam lidská noha ještě nevkročila, v sobě skrývalo i špetku nejistoty. Ryk větru, jenž vanul podél naší trasy, a zvuk motoru, který postrádal tlumič . . . v letadle naplněném ohlušujícím hlukem jsem zvláštně pociťoval existenci jakéhosi druhu vědomého zla. A pak jsme konečně uviděli onu zemi. Spatřili jsme bezvěké tajemství pradávné země, jež se té dnešní vůbec nepodobala. Tento příběh hlavních aktérů začíná na konci. Na konci jak knihy, tak na konci předešlého příběhu. Skupina badatelů v čele s Dyerem, profesorem geologie a velitelem této polární expedice z Miskatonické univerzity, chtějí zjistit, co se stalo s Godneyem, který z tábora utekl. Cestou za ním nalézají čím dál víc podivnější skulptur vytvořených ve skalách severního kontinentu neznámou rasou. Město, megalopole, které najdou v sobě nese nádech tajemna. Má v sobě jistou logiku, ale to je jen od pohledu z letadla – co se ukrývá uvnitř, to musíte probádat sami. Nebudu spoilerovat. Citát: Při takovém počtu obětí nemůžu prostě opustit tento kontinent bez toho, abych znal příčinu. Obrovským přínosem do historie Prastarých, je fakt, že do této knihy byly přidány Ztracené epochy jejich vzniku. Hlavně souboj s dalšími mimozemskými rasami, které probíhaly před miliony a miliony lety. Boj s plemenem zvaným Cthulhu, s vlastními „roboty“ jménem Shoggothové nebo třeba s rasou Yetti (Mi-Go). Všechno je to hodně mrazivé, ale ve skutečnosti je to vyprávěno s jistou sílou pravdy. Vyzní to všechno věrohodně, ať už jsou tyto rasy skutečné nebo jen mýtem. Vezmeme-li v potaz, že Howard Phillips Lovecraft čerpal z opravdu pradávných knih a nebyl nijak vystavěn lžím současného internetu, dá se těmto legendám rozhodně věřit. Kdo si moc nepotrpí na čtení knih, tomu tento kreslený příběh doporučuji. Citát: Když se nad tím zamyslím, tak se ani nedá říci, že by byli krutí.... celý text

Carnage: Naprostý masakr 2023, Donny Cates

Před tmou ale neutečete. Je všude kolem nás. On přichází! Bůh přichází!!! Pohraje si s váma Carnage! Musím přiznat, že série Venom mi moc neseděla. Ale díl nazvaný Carnage byl nejlepší v té zatím vydané části. Carnage: Naprostý masakr je samostatný neočíslovaný svazek. Ten teď právě držím v ruce a začínám číst. Je to od počátku slušný zmatek, masakr a chaos. Eddie Brock se svým synem Dylanem utíkají před Bohem Carnagem. Jediné, co mi tam nějak moc nesedělo, že Venom údajně v Eddim už není, ale pak se z ničeho nic záhadně objevuje. Prý byl v Brockovi neustále schovaný. Tak jo, trochu tu nelogičnost přehlédnu a budu doufat, že těch kiksů tam nebude víc. Citát: Je jedno, jest-li seš mrtvej. Pro něj seš pořád cíl. Už jednou jsem poukazoval na fakt, že když se objevuje Spider-Man, očekávám ty jeho srandovní, a někdy i trapný, hlášky . . . ale očekávám je! A i se na ně těším. Jenže on s Venomem, jako by ztratil chuť na humor. Ne jinak je tom u i zde. Tady dokonce Spider-Parker přísahá, že už nebude vtipkovat. To jako fakt? Inu, moc srandy jsem si neužil. Obsahově je do hodně zmatené. Kresba je taky někdy spíš chaotická než přehledná. Mnohdy jsem ani nepochopil, co nám tím kterým obrazem chtěl Ryan Stegman říci. Všechno to jakoby jde úplně jinou cestou, než bych chtěl já. A to je dost důležitý fakt. Tak že sérii Venom možná ještě dokoupím, ale Carnage byl posledním sešitem. Další nee. Citát: Nevím, jest-li s tím můžeme bojovat.... celý text

Balada pro Emily 2023, Jarmila Stráníková

Noční tvorové umlkli a upřeli pozornost na dům, který se po mnoha letech spánku probudil k životu. Buch...! Buch...! Buch...! Najdi Emilyyyy... Snad každý tvrdí, že základem dobrého příběhu je první dojem. Respektive první věta. A paní spisovatelce se první věta povedla. (To nahoře rozhodně není ta první věta, o které mluvím) Má takový nádech nejen naděje a tajemna, ale i krve a smrti. Ostatně o tom celý příběh je. Vše je vyprávěno poctivě a je jen na čtenáři, zda bude příběh brát jako opravdu uskutečněný nebo jen pravdivý s prvky tajemna a mysterie. Já jsem se rozhodl tomu věřit. A věřte, že tím jsem si celý ten smutný a drastický příběh užíval. Mrazilo mě u něj a sem tam jsem měl i v pozoru chlupy nejen na rukách. Malá ochutnávka: Kamila se vyděšeně krčila zavřená v široké šatní skříni, naslouchala matčinu křiku a fňukala. Když jí uteklo hlasitější zaštkání, Emily sedící naproti ní si varovně položila ukazováček před rty. Je v tom smutek i drama. Všechno vede k jedinému konci. K pravdě. Ale dostat se na konec příběhu není tak jednoduché. Příběh má tři časové linie, které se krásně prolínají. A protože znáte jména účastníků všech linií, není rozhodně žádným problémem ihned poznat v jakém čase se nacházíte. Ostatně, u každé kapitoly je na počátku jasně napsáno, do jakého času se přesouváme. Paní spisovatelka nechává čtenáře neustále v nevědomosti, střídá období a aby toho nebylo málo, přidá ke konci ještě jednu časovou linii. Citát: Byla se jakžtakž ochotná smířit se strašidlem v baráku, ale oživlé plyšové zvířátko bylo i na ni trochu moc. Fuj! Pracovat s takovým rozpětím není asi žádná sranda. Ke konci příběhu to pak už byla rychlovka. Časové linie se střídaly strašně moc rychle, což možná je trochu vadou, ale protože to šlo opravdu rychle, nemá čtenář pocit, že by o něco přišel. Rozhodně se však nenudí. Mám pocit, že tohle je lépe napsané než prvotina paní spisovatelky – Ve stínu války – která se mi také líbila. Avšak Balada pro Emily má v sobě víc potenciálu a je vidět, že paní Stráníková nám zraje. Jsem zvědav na její další příběh. Tuto baladu vřele doporučuji. Citát: Vítr zahání všechny smutky, už nikdy nebudeš se bát . . .... celý text

Lobo: Jízda smrti a další příběhy 2023, Alan Grant

Koukejte vysmrdět, vy kulturně deprivovaný ksindlové! Hňupy v kosmu nechceme! ( #34 Bo drandí delfína) Další svazek příběhu ementála Loba je zde. Najdeme tu hned čtyři gurva dobrý příběhy. Se scénářem se snad ani nedá diskutovat. Drsný hlášky, drsný kecy, drsné smrti a drsní tvorové. A protože ve všech příbězích má scénář na starosti Alan Grant, užijeme si čtyřnásobnou dávku gulí, keců a Lobomouder. Co se týče kresby a barev, úřaduje tu vícero tvůrců. Ale naštěstí si s tím moc hlavy nelámou a v podstatě opisují jeden od druhého. Tak že žvýkačkové kresby, žvýkačkové obrazy a žvýkačkové barvy. Prostě guma tývole! LOBA vytvořil Keith Giffen a Roger Sliter Hned první příběh, Bo drandí delfína, vás naladí na Lobovu notu. Budete gurva čučet, co dokáže záchrana divokých delfínů s uvědomělým Lobem. Čučel u Lungren, oblíbený herec mezi delfíny. Zbytek máte vy mentálové v komentáři u povídek. Teď vysmahneme na další příběh. Tím je Jízda smrti 100. Na počest stoletého výročí Jízdy smrti si Lobo v současnosti užije zgurvenou druhou Jízdu smrti. Další super masakr v pořadí. Citát: Tývole, to je voprc! (#35-36 Jízda smrti 100) Lobův bedekr po děvenkách je třetím a nejhorším a vlastně i nejsmutnějším příběhem v tomto svazku. Vůbec mi to nesedlo. Ale protože jsem se gurva párkrát dobře vyblil, tak za tři kozy to dám. Poslední příběh, Poslední Bo na Zemi je parodií na Jurský párek, tedy Park. Taková vcelku dobrá žranice. Trochu zmatkoidní, ale jurský párek a praprase na grilu - dobrý. Malá ochutnávka: Některý buchetky si řeknou ANO, ale zaty trable ti nestojej, jako třeba číča Billy. . . BILLY – Ty se mi líbíš Lobáku! Seš drsnej, hustej a s ničím se moc nepářeš! Navíc vraždíš, kudy chodíš! Tak co, že bysme na to vlítli? (#37 Lobův bedekr po děvenkách) A něco málo vopruzu na konec. První příběh je pocta příběhu Hledá se Willy a všem ekologickejm vorganizacím. Druhý příběh je vzpomínka na Shakespeara a jeho romanticko krvavý příběh Romeo a Julie. Třetí příběh, Lobův bedekr po děvenkách je o mužích, co hledí na kozy. Je v tom moc sexycizmu a moc hormonů. Poslední je Poslední Bo na Zemi a to je něco pro Elena Granta a jeho Jurský Park. A protože komiksy o Lobovi často končí zběsilou explozí, je potřeba si to vysvačit opravdu chirurgicky s citem pro detaily. Citát: Pro žár mordování! Pro chuť krve! Pro řev chcípajících a těžce zraněnejch! (#38 Poslední Lobák na Zemi) PS – Hele vy mentální ementálové, kompletní komentáře najdete v sexi části díla u této knihy nebo u Alana Granta v doupěti.... celý text

Ostrov 2022, Vladimír Šlechta

Mluví k vám Kodek, umělá inteligence orbitálnéího města Coda-ε. Pátý příběh ze série Poslední velkoměsto mě moc nebavil. Ne, že by to bylo vyloženě špatný, to ne, jen to bylo strašně zdlouhavý. A navíc se to tak trochu odehrává úplně jinde než v Bornu. Odehrává se to celé na kosmické orbitální stanici Coda3, respektive Codaε . Všechny ty události na této stanici probíhají strašně zdlouhavě. Některé pasáže mě vůbec nebavili. Celé to na mě působila jakoby odfláknuté. Rychlý začátek, prodlužovaný pobyt na Codě a pak zase najednou rychlý konec. Prostě jsem si to náležitě vůbec neužíval. Byl jsem nakonec rád, že jsem to dočetl. Trvalo to trošku déle, než knihy čtu, ale vysvětlení už jsem podal. Ani se mi k této knize nechce víc psát. Zatím nejhorší v sérii. Malá ochutnávka: Virginie si s tím nejspíš holí nohy, vysvětlil jsem. A proč? Asi chce být krásnější. Proč chce bejt krásnější, když neprcá?, podivila se Pippi. To je jedno z velkých tajemství všehomíra, pokrčil jsem rameny.... celý text

Universal War One 5 a 6 2022, Denis Bajram

Jsem tu snad jediný, kdo si uvědomuje, že Země může klidně být totálně zničená? Ihned po dočtení druhého svazku jsem jsem pustil do poslední knihy. Oni totiž události v předešlém svazku nabraly celkem strhující konec a já jsem úplně napjatý, co se z toho vyklube. Kdo tohle četl si určitě všiml, že jedna z hlavních postav vědátor Kalish je nakreslený dle podoby ilustrátora a scénáristy Denise Bajrama. Prostě si ho nakreslil k obrazu svému. A pěkně to koexistuje s úvodními náboženskými texty. Má to prostě účel a ladí to. Citát: Neštěstí a hloupost si v sobě nesou všichni lidé. Cestování časem úřaduje i v tomto dobrodružství. Co na to říci, když už hlavní hrdinové skupiny Purgatory dokázali cestovat tři dny do minulosti. Otázkou je, co jim přinese budoucnost. A není to nic přívětivého. Dramatické situace narůstají. Navíc jsem se usvědčil v tom, že jeden ze členů – Mário, je skoro idiot. Taková horká Italská hlava. No a Kalish to také vyřešil tak nějak po svém. Purgatory, ta posádka, která mě tak uhranula už v prvním sešitě tohoto dobrodružství, se vesměs celá totálně rozpadla. Citát: Ve škole by udělali líp, kdyby vás místo blábolů o hvězdách naučili řídit traktor! Ale všechen ten zmar a katastrofy, které jsou v těchto dvou dílech jsou vlastně dramatickým vyvrcholením, který vede ke strhujícímu konci. Jenže má to dva zajímavé háčky – dvě situace, které nejsou vysvětleny, ale jsou důležité pro pokračování děje. Například jak se dva členové Purgatory dostali z vězeňské cely a podivná situace kolem Erwarda Kalishe. Díky těmto dvou anomáliím ubírám jeden a půl motýlka. Díky těmto situacím se mi konec moc nezamlouval. ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ ) Citát: Čas je výsledek všech cest v čase, které někdo už vykonal nebo teprve vykoná.... celý text