radim777
přečtené 114
Antropologie obrazu: Návrhy vědy o obrazu
2022,
Hans Belting
Jestli toto je, dle předmluvy, jedna z knih, které se možná nejvíce zapsaly do historie dějin umění, tak to není zrovna nejlepší vizitka tohoto oboru. Redukovat dějiny zobrazování jen na snahu zpřítomnit zemřelé, mi přijde hodně zjednodušující. Určitě ano, ale nejen to. První půlka nuda, druhá část (Erb a portrét, Obraz a smrt!!!, Obraz a stín) stojí určitě za přečtení. Dobré korigovat jinými koncepcemi.... celý text
Soustředné kruhy
2010,
Věra Linhartová
Četl jsem pouze texty k výtvarnému umění, které mě zajímá. I tak to byla dost nuda. Hrozně nezáživně a těžkopádně napsané.
Racek
1984,
Richard David Bach
Tento pokus o pseudomoudro fakt nevyšel. Zbytečně potištěný papír. Kdyby kniha nebyla tak kratká, tak ji nedočtu.
Umění, kterému nikdo nerozumí: Historky z podsvětí výtvarné kultury
2021,
Jan Vitvar
Kdo by od autora čekal vysvětlení, proč rozestlaná postel v galerii je umění, nedočká se. Autor zastává institucionální pojetí umění a chápe tak každý předmet (či akci) vystavený (nejen) v galerii (respektive za takový označený tvůrcem, kurátorem či galeristou) automaticky za umění. (Odstrašující ukázka výroby takového "umění" je zachycena v dokumentu Zkouška umění). Myslím však, že jistá dávka skepse k takovým projevům je na místě. Kniha se kromě popisu skutečných kuriozit, věnuje také umění (namátkou Kubišta, Gebauer, Nepraš), které nebylo ve své době akceptováno - geneze jejich vzniku, znovuobjevení, či zničení (někdy i samotným tvůrcem).... celý text
Mediální revoluce
2021,
Zuzana Frantová
Kniha má být artefakt a tato jím bezesporu je. Velmi oceňuji grafickou podobu publikace (a tím i celé řady Parva convivia)! Kniha se skládá ze dvou samostatných studií – o “mediální revoluci“ a o nově metropolitní Raveně. Bohužel první část knihy o “mediální revoluci“ – což je příšerný termín – mě zklamala, čekal jsem víc (asi je lepší nemít příliš velká očekávání). V čem tedy spočívala zmíněná “mediální revoluce“? V tom, že nové náboženství z dostupných a v pozdní antice používaných výtvarných technik, vsadilo jen na dvourozměrné skleněné mozaiky a v absenci sochařské výzdoby, která byla naopak signifikantní pro antickou pohanskou reprezentaci? Či spíše v tom, že oproti judaismu zvolila ke druhému přikázání ne tak rigidní postoj? Škoda, že spíše než o technické stránce tvorby mozaik, o výrobě skla a teser, autoři více neakcentovali právě tuto změnu přístupu k zobrazování. Druhá studie o Raveně je mnohem vydařenější. Zvláště popis křestního obřadu je velmi sugestivní! Všechny nové křesťanské rituály v nádherných, až mysteriózních prostorách nových baptisteriích, musely být opravdu působivé. Nepřeceňují však autoři vliv této "mediální revoluce“ na konverze nových křesťanů? Vždyť sami přiznávají, že tak „opulentní dekorace“ jako v Raveně nebyla ve Středomoří běžná. Jinak se Efez nachází v současném Turecku, nikoli Řecku. Byť sdílím skepsi autorů k současné nadvládě “obrazů“ obrazovek, přeci jen srovnávat křesťanské obrazy 4. a 5. století s transcendentálním přesahem, se současnou plytkostí médií, je dost přehnané.... celý text
