PosPol PosPol přečtené 283

☰ menu

Rozetmění

Rozetmění 2020, Jay Kristoff
5 z 5

Zcela grandiózní finále třídílné série o Mie. Oproti předchozím dílům zde není do 2/3 knihy extra akce, avšak budou nám zodpovězeny všechny otázky a tajemství z prvních dílů. Vše se odehrává v přítomném čase a navíc i z pohledu dalších hrdinů, děj je skvěle rozvětvený. V půlce knihy jsem měla pocit, že hlavní hrdinka vyměkla, ale kdepak. Pouze ukázala, proč stojí za to žít a bojovat. A možná i zemřít. Autorovi se povedlo něco božského - vložit do vlastní knihy svoji knihu a nechat ji komentovat postavami mě totálně odrovnalo. Ten následující zvrat mě dokonale ošálil a plán Mii mi zasadil dvojitý hák…. Úžasný příběh, třetí díl se konečně věnuje i Božstvu a na konci jsem skoro předla blahem. Ještě chvíli v sobě knihy nechám rezonovat, než se pustím do dalších. Určitě doporučuji, považuji to za jedno z top fantasy. A poslední bonusový kapitola? Hmmmm, když už nebude mít Jay nápady na fantasy, mohl by začít psát erotické romány... celý text


Boží hrob

Boží hrob 2019, Jay Kristoff
5 z 5

“Nebojte se ničeho, smrtelníčci. Píseň ještě není u konce. Tohle není nic jiného, než ticho před crescendem. Tohle je pouze druhý příběh ze tří. Zrození. Život. A smrt…” Druhý díl a opět nářez. A to doslova. Jestli v prvním díle tekla krev a lítala střeva, pak v této knize je brutalita posunuta na novou úroveň. Vraždění pro zábavu bohatých, vyrýsované svaly mužů i žen zbrocené potem, rozšklebené od ran bičem. A v centru naše malá vražedkyně Vrána. Vydá se na nekonečnou cestu ke krvavé odplatě, padni komu padni. Její dva cestovatelé mají nekonečnou hostinu jejího strachu. Není to ale špatně, když se člověk nebojí?…. Úžasný počin, stejně skvělý jako jednička. Jsem uchvácena propracovaností každičkého detailu, kdy autor vysvětlí jednu větu až po 200 stranách a najednou to dává smysl. Někteří píšou, že to není vhodné pro mládež. Ano, jsou zde sexuální scény. Ale mládežník schopný prečíst 1500 stran už nejspíš nějakou tu erotickou scénu viděl a násilí? Však kdo z nich nezná Hru na oliheň, Hra o trůny a další . A propo - minule mi tu na první díl paní psala, že nesnesla čtení kvůli erotickým scénám mezi dvěma dívkami. Ty začínají někde na straně 320. Fakt někdo odloží tak úžasné dílo protože se dvě holky líbají a souloží?... celý text


Co se skrývá v lesích

Co se skrývá v lesích 2020, Katya De Becerra
odpad!

Kdo četl tuto knihu a líbila se mu, nechť se prosím přihlásí. Negativní recenze nepíšu, zkrátka proč psát o něčem, co nechci doporučit. Ale tato kniha si to tak trochu ”zaslouží”. Nádherný obal. Miluji havrany nejen od Poea. Tím to ale končí. Nadále je vše špatně. Hlavní hrdinka? Naivní, až tupá. Vykreslována jako problémová, ve skutečnosti se staly jen dvě podivné příhody a nadále je pouhou šedou myší. Příběh? Vlastně ani nevím. Hayden zdědí rodinné sídlo po mrtvé matce. Neustále má noční vidiny, v nichž je v cele armády a někam celou noc jede. Bohužel po celou dobu nikam nedojede. Hledá stopy po Nibelunzích z jiného světa, s nimiž měla její matka mít mnoho společného a mohou stát i za její smrtí. Co knize vyčítám? Bezduché a nekonečné rozhovory s kamarádkou Del o panenství, líčení aj. Nevýraznou hlavní postavu, jakož i postavy vedlejší. Ty postavy, co se knihou minou, snad ani nelze považovat za záporáky. 300 stran se nic neděje, pak se nadechnu ve stylu - Jo, skvělý závěr! - a zase vydechnu, protože žádný se nekoná a potenciál příběhu o Nibelunzích je zašlapán do země. Nedokončené myšlenky, nedovysvětlené souvislosti, divný konec. Co mě skutečně rozčilovalo bylo střídání minulého a přítomného času, to by pohřbilo i mnohem lepší knihu, než je tato… Takže to vidím tak na 2/5. A po dlouhé době fantasy, na jehož konci jsem rozladěná ze ztráty času…... celý text


Rozbité panenky

Rozbité panenky 2020, Sarah Flint
5 z 5

Třetí kniha, kterou jsem od Sarah četla. Maminčin mazánek je top, ale toto dílo má rovněž něco do sebe. Je trochu jiné, dopředu víme, kdo co spáchal, sledujeme tak nejen Charlie, ale i pachatele a oběti. Připomnělo mi to Zákon a pořádek, téma podsvětí, drogy, šlapky, nucená prostituce aj. Velmi depresivní téma, s někdy až příliš barvitě vylíčeným dějem a podrobnostmi. Na konci, kdy už jsem si říkala, že to vlastně bylo od začátku jasné, mi lehce upadla brada nad zvratem a potěšilo mě to, protože z dobré knihy to udělalo skvělou. Ideální kniha na nedělní odpoledne.... celý text


Sběratel motýlů

Sběratel motýlů 2017, Dot Hutchison
5 z 5

Zvrácené, nechutné, perverzní, brutální a odporné. Takové je dílo Sbírka motýlů. Přečteno za odpoledne a nemohla jsem od toho odejít. Říkám si, zda v takovém případě není svým způsobem zvrácený i autor….. Knihu jsem koupila kdysi jen podle názvu a krásného obalu. Ano, tak přízemní jsou někdy mé volby knih…. Příběh má dvě linie. V jedné přeživší Maya hovoří s FBI. V druhé popisuje svůj pobyt v Zahradě. Zahradník miluje motýly a má svoji sbírku. To by bylo v pořádku, kdyby se nesestávala výhradně z mladých dívek, jejichž krásu se rozhodne uschovat. Já snad ani nemám slov, abych popsala hrůznost celého příběhu. A rovněž nechci prozrazovat. Ani vlastně nevím, zda knihu doporučit. Minimálně matkám dcer nejspíše ne, protože já osobně už bych je pak nepustila ani do školy. Každopádně o knize jsem nikde neslyšela ani nečetla a přijde mi to jako ohromná škoda, protože kniha je fenomenální.... celý text


Nikdynoc

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff
5 z 5

Po přečtení Říše upíra jsem si říkala, že už nic lepšího od autora číst nebudu. Inu, člověk je tvor omylný. Milujete Aryu Stark z GOT? Pak tuto knihu musíte mít! Nikdynoc má šmrnc, který jsem u fantasy už dlouho neviděla Není to nic pro slabé povahy, krev teče proudem, střeva jsou vyvrhována, tváře hyzděny, fanatismus je všude okolo. A mezitím je malá Mia, která žije jen pro pomstu. Zapomeňte na nějaké morální zásady, ty tu dostávají solidně na prdel. Zapomeňte na spravedlnost nebo karmu! Kniha je tvořena třemi liniemi - hlavní příběh, kdy se z holčičky stává nelítostná vražedkyně. V té druhé, psané kurzívou, jsou nám podávány střípky vzpomínek a to velmi pomalu. Třetí? Poznámky pod čarou. Od autora úžasný počin, jednak promlouvá osobně ke čtenáři, ale hlavně vysvětluje mnoho věcí. Proč je kniha dokonalá? - autor dokázal vymyslet kompletní a úžasný svět, na nic nezapomněl a vše dává smysl. - hlavní hrdinka je postavena před situace, kdy se musí rozhodovat. A vy rázem zjistíte, že nic jako dobro a zlo neexistuje. - kniha má tři díly a chválabohu jsou všechny vydané, takže příběh je kompletní.... celý text


Křik mlčení - můj boj proti Vladimíru Putinovi

Křik mlčení - můj boj proti Vladimíru Putinovi 2018, Ildar Dadin
3 z 5

Na knihu jsem se těšila, ale moje očekávání moc nenaplnila. Z nějakého důvodu pro mě Ildar nebyl hrdinou a u mnoha situací jsem si říkala - proč? Každopádně klobouk dolů před každým takovým člověkem. Zasvětit život proti Putinovi je ušlechtilé, ale znamená to promarněný život.... celý text


Bohatý táta, chudý táta - Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne

Bohatý táta, chudý táta - Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne 2001, Robert T. Kiyosaki
2 z 5

“Historie nás učí, že velké civilizace kolabují, když se příliš zvětší propast mezi nemajetnými a majetnými…” Občas mě nějaká kniha “praští do očí” a beru, ani nevím o čem vlastně je. Tato kniha mě překvapila. Zpočátku mile, posléze nemile… První polovina super, spousta frází mě zaujala a dobře se mi četlo, jak se mladý Robert učil nakládat s penězi. V další části už ale jen omílá kolik milionů vydělal, jak jsou ostatní ovce, když to nedělají taky a v podstatě opakuje pořád dokola to samé - kdo neinvestuje je hloupý, JÁ jsem to udělal a mám to a to… Do čtení jsem se už nutila a nebavilo mě. K čemu mám výhrady? Každá kapitola obsahuje totálně zbytečné shrnutí. Je to jen opis předchozí kapitoly, tedy nic nového nepřináší. Spousta věcí se neustále opakuje, slova bohatý chudý, aktiva, pasiva, nemovitosti aj. tvoří snad třetinu knihy. Co mě uvedlo v úžas je myšlenka bohatých, že si mohou koupit “odpustky” v podobě desátek. Tedy dají něco na charitu či církvi a čekají, že se jim to vrátí. Takový pohled se mi nelíbí, když pomáhám tak snad ne proto, že čekám, že se mi to samé vrátí. Největší problém mám s morální stránkou, kdy zbohatl na neštěstí jiných - tzn. kupoval nemovitosti lidí v exekuci, ve špatné situaci kdy mu kývli na nízkou cenu kvůli nutnosti prodeje apod. A ano, přesně pro tohle nikdy nebudou někteří z nás patřit do jeho skupiny “bohatých” Knihu i přesto doporučuji ke čtení, protože finanční negramotnost je to, co lidem chybí a důvodem, proč nemají šťastné životy. Některé myšlenky sem přidám, protože se mi fakt líbí a mají hloubku️. “Je rozdíl být chudý a být bez peněz. Bez peněz je člověk dočasně, chudým však zůstává napořád”. ”Skutečnost, že lidé pokládají svůj dům za investici, a filozofie, která vám důvěřuje, že když budete mít vyšší příjem, můžete si koupit větší dům a více utrácet, jsou hlavními příčinami dnešní předlužené společnosti”. ”Pěkné auto a hezký dům nemusí ještě bezpodmínečně znamenat, že jsi bohatý nebo že umíš vydělat peníze”. ”Člověk může mít vynikajici vzdělání, může být úspěšný ve své profesi, a přesto může být finančně negramotný”. ”Když zjistíš, že jsi v jámě, přestaň kopat!” ”Za celou řadu našich problémů může to, že se snažíme držet krok s ostatními”. ”Zaměstnanci pracují jen tak usilovně, aby nedostali výpověď a zaměstnavatelé jim platí jen tolik, aby jim zaměstnanci neodešli”. ”Jestli příslušníci silných populačních ročníků zjistí, že nebudou mít na stáří dost peněz, vždycky si mohou vystřelit mozek z hlavy”. ”Umět naslouchat je důležitější, než umět mluvit, kdyby tomu tak nebylo, Bůh by nám nedal dvě uši a jen jedna ústa”.... celý text


An(n)a.

An(n)a. 2019, Sára Báchorová
5 z 5

Dávám plný počet hvězd i přes to, že mám výhrady. Je hrozné o něčem takovém číst, ale mnohem horší je vědomí, kolik (převážně) mladých lidí takto trpí a okolí to nevidí, nebo vidět nechce. Proto by si takovou knihu měli přečíst rodiče, kteří nemají na své děti čas a nedojde jim, jak mohou trpět, ačkoliv to nedávají znát. Kniha je čtivá, ani ne na jedno odpoledne. K čemu mám výhrady je časová posloupnost, často nesmyslná a především bez dat. Takže něco se děje teď, něco se dělo ale nevíme kdy….... celý text


Bílá nemoc (komiks)

Bílá nemoc (komiks) 2022, Jan Štěpánek
5 z 5

Úžasný počin! Nerada čtu klasickou literaturu a přes to bych ji chtěla znát. Toto je skvělá cesta - grafické zpracování. A když je úžasné jako Bílá nemoc, pak je potěšena duše i oko :)... celý text


Prokletý rok

Prokletý rok 2020, Kim Liggett
5 z 5

“…. její čas vypršel. Neporodila žádné syny. A všechny dcery skončily v dělnických domech. Její děloha se proměnila ve vychladlou a neúrodnou pustinu. Je k ničemu.” “…. Ženy v okrese nemají povoleno vlastnit domácí zvířata. Mazlíčci jsme totiž MY.” “…. Nemáme povoleno snít. Muzu věří, že bychom tím mohly skrýt svou magii. Jen to, že se mi něco zdá, by samo o sobě vyžadovalo trest….” Tirney žije ve společnosti, které vládnou muži. Ženy musí mlčet a rodit. Ty, které nerodí, tak pracují. Její pocit, že jsou jako chovné klisny, je zcela oprávněný. Ale namítat nesmí nic. A do toho je tu Prokletý rok. Rok, kdy jsou dívky ve věku 16ti let vyslány pryč a po roce se vrátí. Zlomené, zničené, nebo po kouscích. Některé se nevrátí vůbec. Ale o Prokletém roce se nesmí mluvit a Tirney netuší, co ji čeká. Příběh mi přijde jako užasná kombinace Příběh služebnice a Hungar Games. Knihu jsem přečetla za odpoledne a byla nadšena poselstvím, které skrývá. A ačkoliv jsem ve věku, kdy být Božím synem, už si mnu ruce a nohy před očekávanou bolestí, young adult můžu. Kniha je plná zmaru, zášti, nenávisti, bolesti a zrady. Ale zároveň i odpuštění, nalezení míru, lásky, přátelství a především příslibu změny. Skutečnou výhodou je, že nemá pokračování a konec zkrátka znamená konec. Osobně by se mi líbil jiný, ale kdo jsem, abych zpochybňovala fantazii autora.... celý text


Hoď se do pogody

Hoď se do pogody 2019, Sandra Pogodová
5 z 5

Úžasné čtení. Sandru jsem doposud znala snad jen ze sitcomu Helena. Minulý týden jsem ale shlédla nádherný rozhovor s ní (https://youtu.be/kTkXoEPsZtM) a spadla mi brada nad její energií a velkým srdcem. Takže další cesta vedla nečekaně pro její knihu, kterou napsala společně s tatínkem. Obálka krásná, obsah ještě více. Vtipné historky nejen těch dvou mě bavily po jedno odpoledne a určitě koupím další díl. A co je na tom tak vtipného? Inu - především ta shoda s vlastními příběhy, kdy každý máme historky k “táborovému ohni” a kostlivce ve skříni. A zatímco Sandra píše jak jí “zobák narostl”, tatínkovy příběhy jsou psané lehce knižně, s použitím slov, které jsem již dlouho neviděla. A skvěle se to doplňuje. Možný spoiler Nejvíce se mi líbila např. historka, jak se Sandra učila pole dance a po měsíci “jsem vypadala jako když chodím na pravidelné masáže obuškem”. Nebo když skočila pod parou ze zídky na strom, jela dolů a “nestihla jsem ani ječet, protože jsem měla plnou hubu stromu”. Příběh, kdy jí sestra dělala klystýr ve vaně a udělala ze Sandry živoucí fontánku, nebo jak tatínek “šikula” zdemoloval půl kuchyně se postaral o vyprsknutí kávy. Totálně me dostala příhoda s autem a její slova: “Když jsem obdržela řidičský průkaz, začala jsem být daleko pozornější chodec, protože mi došlo, že řidičák může dostat opravdu každé hovado. Jezdila jsem špatně, ale zato rychle”. Zkrátka kniha vám prosvětlí den, procvičí bránici a dokonce u ní můžete odložit starosti ze své hlavy ... celý text


Říše upíra

Říše upíra 2022, Jay Kristoff
5 z 5

“Neptej se mě, jestli Bůh existuje, ale proč je to takovej kokot. Děti vytržené z náručí rodičů. Nekonečné planiny plné neoznačených hrobů. Neumírající mrtví, kteří nás loví ve světle zčernalého slunce. Teď jsme kořist, mon ami.” Tuto knihu bych zařadila mezi nejrychleji přečtenou. 800 stran, ale tak úžasného čtení, že mi to nepřišlo. Příběh Gabriela de Leona, jak jej vypráví ve svém vězení. Příběh tak úchvatný, že se čte sám. Doprovázen je tak dokonalými kresbami, díky kterým se přenesete do chladné, nehostinné země, kde pokud něco přežilo, je to odsouzeno k záhubě. A pokud byste Gabriela chtěli nazvat hlavním hrdinou, jeho odpověď by byla: “A kdo ti kurva řekl, že jsem hrdina”? Některá jeho rozhodnutí se zrovna neslučují s představami dobra, ale věřte mi - budete tohohle parchanta milovat! Celý příběh provází stín zmaru, beznaděje, nenávisti, pomsty a zla. Krev teče proudem a rozhodně to není čtení pro slabé povahy, nebo slušné jedince. Styl psaní je neskutečný, skloubit dohromady knižní vrstvu spisovného jazyka a zároveň vulgarismů tak, aby motto: “Sednout jako hrnec na prdel” dávalo smysl? Lví podíl na tom určitě má i překlad, ten považuji za obzvláště zdařilý. Zkrátka tohle musíte mít. Hrozné na knize je pouze jediné - má pokračování, které ještě ani nešlo do tisku.... celý text


Blackout – Zítra bude pozdě

Blackout – Zítra bude pozdě 2017, Marc Elsberg (p)
5 z 5

Takže vážení, po přečtení této knihy mám chuť jít volat výrobcům bunkru, firmě na vrtání studny a chlapovi, zda si nemohu pořídit pár slepic a nějakou tu kravku. Neb apokalypsa se blíží. Skoro jsem se bála jít spát, abych se probudila do normálního dne. Ne, teď vážně. Klobouček dolů, Marc je neskutečný autor. Už u knihy Chamtivost jsem zírala nad množstvím znalostí a informací, zde perlí ještě více. Dokonce sám píše, že některé informace musel pozměnit, či úplně vynechat, aby nedal návod na teroristický útok. O čem kniha je, vyplývá již z názvu. Prostě zhasne Evropa. Kdo to udělal a proč se neví. Jisté je jen to, že se na takovou situaci nikdo nepřipravil a to včetně vlád. Hlavní hrdina zde není, sledujeme situaci v různých evropských městech. Na začátku mi trvalo se zorientovat ve spoustě jmen a měst, po chvíli ale kniha pohltila. Závěr je napínavý jak kšandy a na konci jsem byla plná rozporu, protože vlastně nevím, která strana byla dobrá, která špatná a zda vůbec lze takto snadno dělit lidské činy. A minimálně mě dovedla k zamyšlení, že neuškodí mít doma alespoň nějakou zásobu pitné vody, potravin, či rádio nebo baterku. Doporučuji ke čtení i vzhledem k současné světové situaci a přeji příjemné paranoidní zážitky s příchutí apokalypsy ... celý text


Matčina panenka

Matčina panenka 2021, Abby Davies
5 z 5

Mirabella slaví 13 narozeniny. Matka jí přivede novou sestřičku Clarabellu. Najednou začne Mirabella svoji Matku vnímat jinak. Proč ta malá holčička říká, že se jmenuje Emma? A proč už ji Matka nemá ráda? Vždyť ještě donedávna ji malovala a oblékala jako panenku a říkala jí: “Ty moje malá panenko…” Jak už to u dětí bývá, zvědavost zvítězí nad strachem a Mirabella nalezne v podkroví něco, co jí obrátí život naruby. Už nechce být nadále tou panenkou…. Kniha je napínavá, nedovedu si představit, že někdo 10 let žije v jednom baráku se zatemněnými okny a nikdy neviděl slunce, neprošel se po trávě a neviděl jiného člověka. Čte se dobře, děj se stupňuje a my vidíme, jak se z malé naivní holčičky stává nelítostná bytost odhodlaná přežít. Asi jediné, co bych vytkla je, že kromě unáhleného konce jsem občas knize nevěřila, protože mela být psaná z pohledu 13leté holky, co nikdy neviděla svět. Ale i tak bych dala 9/10... celý text


Nacistova dcera

Nacistova dcera 2022, Max Czornyj
5 z 5

“Nicnetušícím vězňům dávali k jídlu lidské maso, aby zjistili jeho výživové hodnoty a reakci organismu na kanibalismus. Samozřejmě že některé z těchto reakcí lze ověřit pouze prostřednictvím pitvy. Byla zjišťována schopnost přežít bez jídla a pití. V horku a zimě. Byly aplikovány viry a bakterie a pak se zkoumal jejich rozvoj na živé lidské tkáni. Uskutečňovaly se transplantace nemocných orgánů a prováděla transplantace krve u dvojčat. Byly lámány kosti v končetinách, aby se dal pozorovat proces srůstání kostní tkáně. Bez umrtvení se transplantovaly ruce a nohy. Do srdcí věznů se ve stavech agonie vstřikoval benzín, aby se zjistilo, jestli takovýto zákrok zlepší jeho činnost. Experimenty, šílenost, úspěchy.” Mám vaši pozornost? Skvěle. Ale nemusíte se bát, kniha není plna těchto zvěrstev, záměrně jsem vsak vybrala tuto část. Část, kterou popisuje Greta. Jde o nevinnou starou paní trpící Alzheimerem? Nebo o nacistovu dceru, která zdědila gen zla? A existuje vůbec něco takového? Kniha je vyprávěním Grety, která má popletené myšlenky kvůli Alzheimerovi. Chvíli tak neví, že muž před ní je její snoubenec. Nebo že jí umřel syn. A tak se k ní “náhodou” dostane deník Anny. Dívky stejného věku, ale tak rozličného osudu. Jaké je zděšení Grety, když zjistí, že Annu znala a zatímco si užívala života ve vyhlazovacím táboře, Anna trpěla hlady a postupně o vše přicházela. Příběh plný zmaru, beznaděje, lidské krutosti a neštěstí, ale i lásky, která pomáhá přežít. Ne každá kniha o druhé světové válce je dobrá. Ale tahle si zaslouží vaši pozornost. A ten konec? Inu zde bych použila klasickou klišé hlášku: “Tak to jsem teda nečekala!”... celý text