Nomia
přečtené 501
Carrie
1992,
Stephen King
Carrie jsem fandila. Její pošahaná matka, zmetci ve škole, šikana, komu by jednou neruply nervy. King tomu dodal tu správnou šťávu a trochu krvavých jatek na závěr. Ale i samotné vyprávění o Carrie, ten její prostý životní příběh, který byl natřískaný strachem, šikanou a smutkem, všechno se mu to podařilo výborně popsat. Vůbec mě nerušily vsuvky v podobě výpovědí atd., naopak to dodávalo knize šmrnc a pocit autentického příběhu. Strašidelné to nebylo, ale neskutečně napínavé ano. I když je pravdou, že člověku bylo jasné k jakému konci vše směřuje... A že to nebude nic pěkného, bylo předem celkem jasné.... celý text
V polévce miso
2008,
Rjú Murakami
Přečteno, ale já a Rjú Murakami k sobě holt neladíme. Nemám nic proti kontroverzním knihám plných násilí, ale Polevká miso mě nenadchla. Opět snaho o to, co nejsyrověji podat japonskou společnost, ostatně jako v každé Murakamiho knize, opět spousta mrdání a brutality. Tentokrát tedy okořeněno postavou psychicky narušeného Amíka. Přílišná snaha o šokování v kombinaci s nesympatickými postavami a zvláštním stylem psaní. Oceňuji maximálně ponurou atmosféru nočního Tokia a vykreslení některých pajzlů.... celý text
Jméno růže
2007,
Umberto Eco
I přes svou obsáhlost a složitost je Jméno růže zajímavá a výborná kniha. Je potřeba, alespoň základní orientace v historii a náboženství, aby se čtenář neutopil ve spleti popisů a vyprávění. Samotná zápletka je výborná, tajemná a krásně graduje.... celý text
Deník Bridget Jonesové
1998,
Helen Fielding
To co ve filmové verzi funguje a dokáže působit vtipně, tak oproti tomu v knižní verzi skřípe. Bridget mě velmi často spíš iritovala. Tři hvězdičky, ale notně k tomu přispěl idol dívčích srdcí, pan Darcy.... celý text
