nattotoast
přečtené 40
Srdce v Atlantidě
2001,
Stephen King
Srdce v Atlantidě se výrazně liší od Kingovo typických hororových a fantastických příběhů. Tuto sbírku bych spíše rozdělil do tří hlavních částí - "Ničemní muži", "Hraní karet" a "Vietnamské stigma". Postupně popisuje americké trauma z vietnamské války. První část představuje klid před bouří, kdy Ted a Bobby poslouchají zprávy - mimochodem, "ve Vietnamu se absolutně nic neděje". Druhá část se zabývá studentskými protesty a odráží narůstající napětí a nespokojenost. Třetí a nejsilnější část knihy se věnuje veteránovi, který se snaží vyrovnat s traumatem z války - americkým traumatem vietnamské války. Pokud hledáte klasický Kingův styl plný hororu a nadpřirozena, budete zklamáni. Nicméně jako svědectví o době a atmosféře během protiválečných protestů v 60. letech je to zajímavé čtení. King se sám zůčastnil protiválečných protestů coby student univerzity v Maine. Poslední část knihy považuji za dobře zakončující celé vyprávění. Přesto bych ocenil, kdyby byla druhá část trochu stručnější, nebo poslední část rozšířená - víme co autor popisuje, ale v této podobě nevíme proč.... celý text
Noční směna (20 povídek)
1996,
Stephen King
Kvalita jednotlivých povídek je sice kolísavá, nicméně komplet je konzistentní a za mě tedy plný počet. Nuda to nebyla a pěkně se to četlo.
Lunapark
2013,
Stephen King
"Lunapark" je, alespoň pro mě, překvapivě zajímavý odklon od jeho "klasických" děl. Přestože dávám přednost Kingovým románům až do konce 80. let, tento pozdější příspěvek se mi velmi líbil. Nečekejte tradiční horror nebo silné nadpřirozené prvky, které jsou zde sice zastoupeny, ale pouze okrajově a jen menším náznakem. Na rozdíl od některých Kingových epických románů ("špalků"), které často obsahovují nadměrné popisy vedlejších postav a rozvláčné dějové linie, "Lunapark" je přímočarý a kompaktní, což oceňuji, protože upřednostňuji stručnější vyprávění. Příběh je nejen dobře napsaný, ale také rychle plynoucí, což mi umožnilo knihu dát na jeden zátah. Kingův vypravěčský styl zůstává sice stejný, ale tentokrát je příběh posazen do méně typického žánrového rámce, což by mohlo některé dlouholeté fanoušky překvapit nebo možná i zklamat. Záleží na očekávání. Osobně si myslím, že nízké hodnocení, které kniha občas obdrží, je neopodstatněné, protože "Lunapark" je svěžím dílem. Za mě si "Lunapark" zaslouží plný počet hvězd za schopnost držet mě ve svém zajetí od první do poslední stránky.... celý text
Pytel kostí
2012,
Stephen King
Tato Kingovka mě nezaujala a i docela zklamala. Jak zde zmiňují i ostatní, začátek je hodně utahaný a skáče od jednoho ke druhému. Chybí mi nějaká ucelenost, rámec. Druhá polovina se již celkem rozjela, ale konec knihy byl strašně chaotický a přišlo mi, že to King psal buď podle snu, který se mu zdál a nebo pod vlivem. Děj sice smysl dává (víceméně..), je tu ale to "ale". Vždycky jsem bral knihy od Kinga jako "toto je King, toto je Bachman". Zde mi přijde, že to psal někdo třetí, který chtěl unudit a nebo vyplnit mezeru mezi knihami. Knihu jsem dočetl skoro se sebezapřením. Horor? Ne. Duchovno? Záleží na úhlu pohledu.... celý text
Žhářka
2008,
Stephen King
Typický příklad Kingovo práce z 80. let a musím přiznat, že pro mě jsou jeho starší díla často silnější a více propracované než novější práce, které mi přijdou uměle protahované a často nesoustředěné. Na rozdíl od některých jeho pozdějších děl, jako je "Ostrov Duma Key", "Žhářka" je konzistentní a nobsahuje zbytečné popisy, dlouhý výčet postav, ani nepotřebné odbočky, což oceňuji. Také si cením, jak King využívá historické kontexty, jako je MK-ULTRA a SHAD, ačkoli s jeho typickou fantazií. Pro mě "Žhářka" ukazuje Kinga ve formě, kdy je jeho psaní nejsilnější – přímočaré, napínavé a s dobře vykreslenými postavami, kterých také není zbytečně moc. Bez váhání dávám knize plný počet hvězd za její schopnost mě od první do poslední stránky plně pohltit a zvládnout jí za dva večery.... celý text
Ostrov Duma Key
2008,
Stephen King
Ostrov Duma Key jsem otevřel asi kvůli vysokému hodnocení, ale osobně mi přišla trochu jako zklamání a nenechala mě tolik v napětí, jak jsem doufal. Pomalý start, který v případě Kinga obvykle slibuje dramatický závěr, tentokrát vyústil v konec, který mi přišel takový očekávatelný a celkově mi připadala kniha jako jakási výplň. Přestože děj byl celkově OK a bez nějakých mezer, styl psaní mi přišel nesourodý, což mohlo být důsledkem překladu, ale celkově to ovlivnilo můj zážitek. Věty jakoby byly vykrojené a přilepené - kniha vykazovala podobnosti s "Mrtvou zónou" (hlavní protagonista a zdravotní stav, jedna z vedlejších postav), což mi přišlo trochu redundantní, ačkoliv "Mrtvou zónu" hodnotím velmi vysoko. Celkově, i když jsem knihu dočetl, něco jí chybělo a prospěla by kratší délka. Za mě zklamání.... celý text
Černočerná tma
2011,
Stephen King
Černočerná tma je sbírka povídek, která se mi do jisté míry líbila. Některé příběhy mi sedly více než jiné, ale často jsem měl pocit, jako by se King a Bachman střídali ve vedení vyprávění, což vytvářelo dojem, že "oba autoři" spolu na stránkách soupeří a to mi úplně nesedlo. I přes svou vysokou kvalitu a poutavost v momentě čtení, nezanechává dlouhodobější stopu v paměti. Každá povídka sice stojí za solidních 5 z 6 hvězd hned po přečtení, avšak s časovým odstupem pár týdnů se jejich obsah zdá být méně zapamatovatelný, což můj celkový dojem snižuje na 3 hvězdy. To však neznamená, že Černočerná tma je špatným čtením - naopak, čtení solidně odbíhá, ale možná nebude dlouhodobě rezonovat.... celý text
Mrtvá zóna
1999,
Stephen King
Jedna z těch lepších knih od Kinga, co jsem četl. Není to typický Kingův horor, spíš psychologický thriller s kouskem nadpřirozena. Hlavně se mi líbí, jak King popisuje hlavního hrdinu, a jeho boj s vlastním "darem". Vedlejší postavy v této knize nejsou tak detailně vykreslené, což mi vyhovuje, protože oproti jiným knihám se věnuje Johnnymu. Oproti Dallas 63 mi vadila "politická část" knihy, ale to nevadí. Druhá polovina, kde Johnny velmi postupně ztrácí kontakt s realitou, je opravdu dobře napsaná a člověk si to postupné "šílení" uvědomí až na konci. Celkově jsem knihu zhltl skoro na jedno posezení a dávám jí plný počet.... celý text
Čtyři roční doby
2003,
Stephen King
Sbírka ukazuje různorodost Kingovo psaní, ale celkově mi to úplně nesedlo. Z čtyř povídek si nejvíc cením 'Dýchací metody' a 'Nadaného žáka' – skoro bych dal plný počet hvězd. 'Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank' je sice klasika a dobře doplňuje film, ale zdála se mi tak nějak nastavovaná, zbytečně dlouhá. Naopak 'Tělo' bylo pro mě zklamání; i když znám film a ten celkem šel, příběh v knize se mi zdál příliš roztříštěný a nesoustředěný, často odbíhal a tak zatímco první dvě povídky bych hodnotil vysoko, 'Tělo' bych dal na konec seznamu jako nejméně oblíbenou Kingovu práci.... celý text
Dallas 63
2012,
Stephen King
Stephen King v tomto díle ponořil do komplexního příběhu o cestování v čase, přičemž rozvíjí příběh, který se dotýká otázek možností a omezení tohoto fenoménu, vlivu jednotlivce na historii a zda je vůbec žádoucí minulost měnit. Žádné Clarkovské Sci-Fi však nečekejte. I přes svou obvyklou tendenci k rozsáhlému portrétování postav a jejich propletených osudů, v Dallas 63 King skládá kompaktnější, ale stejně silnou mozaiku charakterů. Příběh, odehrávající se především v malém městečku, udržuje soubor postav kompaktní a tím se kniha stává zaměřenější na své hlavní téma - zkoumání důsledků rozhodnutí při manipulaci s historií. Celý román jsem přečetl jedním dechem, přičemž jeho závěr, typicky "Kingovský", byl hořkosladký a pro pravidelné čtenáře tohoto autora víceméně předvídatelný.... celý text
