MrKrahujec
přečtené 1534
Žert
2007,
Milan Kundera
Dílo rozhodně mistrovské, mimořádně vhodné pro opakované čtení. To by byla velká pochvala, nepatrně ji kazí jen to, že si toho byl pan Kundera při psaní evidentně velmi dobře vědom a nakonec se na to i nepatrně spolehl. Text má spousty vedlejších zásluh - první profesionálně provedené poukázání na zločiny komunismu a vlastně na celou jeho zločinnou podstatu, jakož i první vážnější zpracování historie PTP, to všechno nelze popřít. Přesto jsem si ale nějak (a to vlastně dost dlouho po dočtení) nemohl srovnat, že se tak inteligentní a nadaný člověk, jakým je vypravěč Ludvík (v textu je dokonce naznačeno, že je profesí matematik), rozhodne k tak impulsivní a školácké pomstě formou svedení provinilcovy manželky, dokonce aniž by si předtím ověřil, že taková pomsta bude vůbec účinná (což, jak se ukáže, samozřejmě není). Je to kaz vlastně docela drobný, ale s údivem jsem shledal, že se v mých očích během času, uplynulého od dočtení knihy, zvětšuje.... celý text
Černé kouzlo / Barbarská svatba
1989,
Yann Queffélec
Zas jedna ukázka čistého současného naturalismu.Tyto dva texty si v ničem nezadají s texty Émila Zoly, Louise-Ferdinanda Célina, ale i Charlese Bukowského, nebo i našeho Josefa Karla Šlejhara (toho mi to kupodivu připomnělo vůbec nejvíc, snad díky tomu nedospělému hrdinovi druhé novely). Nakonec by bylo možno jmenovat i Jana Pelce, byť je to trochu jiný typ naturalismu (ale ta první novela se mu dost stylově blíží).... celý text
Strach nad Albrechtovem
1993,
Harry Crasst
No samozřejmě, že autorem tohoto skvostu je "proslulý šílenec" Miroslav Kromiš (a to dokonce i tohle jméno je pseudonym jinak zajisté slušného lékaře pana Hýska), ale osobně se domnívám, že jeho hlavní zásluha i talent spočívá především v té perfektní mystifikaci. Jen si spočítejte kolik úrovní pseudonymů a neexistujících autorů tu bylo použito! Ostatně i tady lze jasně vidět, kolik lidí mu naletělo... Z hlediska textu se ovšem jedná o natolik vřelou, až žhavou poctu Ladislavu Klímovi, že to téměř hraničí s plagiátem. Vlastně to od něj odděluje už jen ten "přimíchaný" markýz de Sade, ale ani u něj se nepodařilo překročit jeho stín. Ono to asi ani není možné.... celý text
... a bude hůř
2007,
Jan Pelc
Tak k tomuhle tomu daleko spíše, než ke Ginsbergově Kvílení pasuje vstupní věta Williama Carlose Williamse: Račte si podkasat sukně, mé dámy, teď jdeme peklem!
Katyně
2008,
Pavel Kohout
Tohle je "ostrý" text, opravdu dost ostrý. Na autora s pověstí Pavla Kohouta možná až trochu nečekaně ostrý, ale v jeho případě to byla jasně zákonitost vývoje. Mohl by to být také docela zajímavý důkaz toho, že i kniha skrz naskrz nepříjemná, až odpuzující, může být napsaná naprosto mistrovsky. Někoho to udiví, někoho pohorší, ale je to nejspíš Kohoutova nejlepší práce. A jeden z milníků české literatury 20. století (i když částečně v negativním slova smyslu).... celý text
