Morbidus Morbidus přečtené 310

☰ menu

zrušit filtrování

Osm miliard přání

Osm miliard přání 2023, Charles Soule
5 z 5

Už jen jméno tohoto komiksu zní jako obzvláště děsivá kletba. Takže se není co divit, že hned jak do děje naskočí džinové a s nimi základní premisa příběhu (BANG!), stane se z toho splašený cirkus na kolečkách. Když nad tím přemýšlím, je to vlastně „hodně atypické postapo“. Uhodnout, kam se základní myšlenka (protože tohle je zejména o nápadu, postavy jsou víceméně jen hybateli celého „experimentu“) bude ubírat, je stěží odhadnutelné. Takže klobouk dolů tvůrcům, že to celé dokázali uřídit bez ztráty kytičky! Trochu jsem měl obavy, zda ústřední zápletka nepohltí sama sebe, ale k mé radosti děj držel pohromadě. Zvraty a proměny jsou zejména zpočátku zběsilé, ale jak se dostáváme do delších časových horizontů, vše se inteligentně zpomaluje, až příběh nakonec zastaví v krásném finále. Nějaké drobné chybky by se asi našly, ovšem komiks vtáhne natolik, že jsem ho přečetl na jeden zátah. Fajn kresba, slušná práce s postavami a hlavně - celou dobu jsem se bavil. Pravděpodobně jeden z nejlepších komiksů, jaký jsem měl to štěstí číst! Přeju si... :)... celý text


Když nás temnota miluje

Když nás temnota miluje 2023, Elizabeth Engstrom
4 z 5

Musím přiznat, že na knihy z edice „Old School Horror“ jsem se navzdory zvyklostem těšil. Mou hlavní obavou bylo, abych neměl nepřiměřená očekávání, která dovedou sebelepší dojem zhatit - a musím říct, že je to přesně takové, jak jsem doufal. A to i přesto, že z první a kratší ze dvou novel v tomto svazku jsem byl mírně rozpačitý. Příběh Když nás temnota miluje o čerstvě vznikající rase hlubinných troglodytů v sobě měl onu jemnou temnotu, kterou mám rád. Na druhou stranu je u této krátké novely potřeba trochu vypnout a nepřemýšlet příliš do hloubky; jakmile začnete uvažovat o fyziologii těla, fungování mozku či ekosystému podzemí, narazíte s logikou na zeď. Příběh tak drží na úrovni vykreslení charakterů, jejich vzájemné vztahy a samotná zápletka. Oproti tomu následující novela Krása je... mi připadala v jistém smyslu jako opak předchozího. Děj vnímám jako komplexně prokreslený, byť mi trvalo pár kapitol, než jsem na děj dokázal zcela naskočit. Prim zde hraje psychika, sociální vztahy a evoluce postav. Už v předchozím příběhu se ukázalo, že v těchto ohledech je autorka poměrně silná a jelikož zde není nepřirozený prvek tak viditelný, tyto klady vyniknou o to víc. Jediná má zásadnější výtka tak spočívá v závěru, který sice není špatný, ale přece jen z těch slabších. I tak jde o krásný a smutný příběh, který mě na několika místech až dojal. Oba příběhy spojuje téma „generačního horroru“, kde volby či chyby rodičů vedou ke konsekvencím plynoucím zejména pro jejich potomky. Nečekejte nic extra explicitního, spíše bezhlesý výkřik duše. Děj se může občas zdát naivní; ovšem tato patina k horroru dané doby nejen patří, ale také mu sluší. To ostatně lze cítit i z obálky s brečící rozbitou panenkou, která v sobě nese esenci toho, jak má vzhled horrorové knihy působit (a to je bleděmodrá má nejméně oblíbená barva). Celkově mám z knihy velmi dobrý pocit. Máte-li cit pro onu specifickou horrorovou atmosféru, která zahřeje u srdce - tohle je přesně ono.... celý text


Bestie

Bestie 2020, Mark E. Pocha (p)
5 z 5

Sice občas slýchávám názor, že nejlepší epochovky jsou autorovy prvotní povídky (ke kterým se časem pročtu), ale román Bestie zatím stále považuji za autorovo nejlepší dílo. Samozřejmě má své mouchy, zejména konec mi připadá trochu násilně propojený a nedotažený. Nicméně tady jsem ochoten přimhouřit oči, protože i nyní, když jsem se k této knize vrátil, mě zaujala vtáhla svou syrovou temnotou. Samozřejmě je zde vnesen i prvek naděje v postavě Attily, s kterým mě příběh navzdory jeho vojenství přiměl sympatizovat. Zejména části s ústředním vrahem jsou napsané opravu intenzivně; násilí tu nepůsobí „jenom jako“, nýbrž nepříjemně realisticky. Navíc nejde o žádnou glorifikaci hnusu - celá historie vrahovy osoby do sebe logicky zapadá a otázky jsou zodpovězeny (čtenářovy i autorovy). Jakkoli mne běžně příběhy „podle skutečné události“ odpuzují - paradoxně právě tím, co se snaží prodávat jako přednost - v tomto pojetí jde o slušně odvedenou práci. Autor má můj zatracený obdiv, že něco takového dovedl převést (s kořením básnické licence) do literární podoby. Silný, smutný příběh plný (ne)lidské temnoty.... celý text


Tajuplné lidské tělo

Tajuplné lidské tělo 2001, Nick Arnold
4 z 5

Tuto knihu jsem získal ještě v době, kdy daná edice nesla název Fokus - a stejně jako její následující souputnice v rámci Děsivé vědy mě jako dítě převelice zaujala. Samozřejmě z dnešního pohledu zůstalo před dětmi leccos tabuizováno (týká se hlavně poslední kapitoly) a něco může být nepřesné, nicméně jako povšechný přehled to funguje skvěle. Jen je třeba mít na paměti, že to jako učebnice nefunguje a vzhledem ke svému zábavnímu konceptu ani nemůže. Celá tahle řada knih má skvělý humor a Tajuplné lidské tělo není výjimkou. Slovní hříčky zde jedou jako na běžícím páse. Přidejte k tomu zajímavé testy a několik zábavných pokusů a můžete si být jistí že kniha zapůsobí přesně tak, jak má. Sakra, vždyť mě dokázala pobavit i dnes! Popularizační kniha vhodná pro všechny zvídavé děti.... celý text


Oni

Oni 2019, Mark E. Pocha (p)
3 z 5

Můj e.pochální maraton pokračuje. Tuhle knihu už jsem popravdě četl podruhé a pokud někdy kritizuji samoúčelné násilí, zde udělám výjimku. Právě to se totiž Oni snaží zachytit. Téma násilného chování bez zřejmého motivu a příčiny se v horrorové literatuře čas od času vyskytne - a s železnou pravidelností se u čtenářů nesetká s pochopením. Vlastně ani nemůže být přijato, protože směřuje do míst, kde selhává racionální uvažování a zůstává jen temnota (což je typické pro jakoukoli dobu, v té naší to lze jen lépe vidět). Snad proto se Mark snaží odlehčit toto téma relativně vtipnou zápletkou, autorskou kreativitou či horrorovými odkazy. Evidentně si je zcela vědom, že píše brak a dělá to dobře... ...nicméně tentokrát úplně neudeřil hřebíček na hlavičku. Nemluvím o oněch úmyslných chybách, které autor doporučuje nekritizovat. Dokonce i samotný text je psán čtivě a má drajv. Problém je v tom, že naprostá většina postav (i přes popsání osobní historie) působí ploše a jako evidentní maso na porážku (čímž také jsou). Dokonce se zde vyskytne i alter ego Honzy Vojtíška - známého českého spisovatele horroru - což asi měla být pocta, ovšem počet nepřesností mě bil do očí a realističnost šla do kelu. Nedovedl jsem se přimět příběhu věřit, pouze jsme spolu šli kus cesty. Ale chápu, že autor tyto lapsy z principu moc neřeší a prostě píše (což je mi v jádru sympatické), tudíž se čtenář musí s výsledkem smířit. Každopádně však Mark napsal daleko lepší kusy, než jsou Oni. Lze doporučit (?) úchylákům, filozofům násilí a milovníkům absurdna.... celý text


Pečeme s křížovkami aneb 100 nejlepších receptů

Pečeme s křížovkami aneb 100 nejlepších receptů 2015, kolektiv autorů
3 z 5

Jsem trochu překvapený, že Databáze knih v sobě skutečně zahrnuje i křížovkové knihy, ale když už to tady teda je... :) Pravda je, že ačkoli se zde podobně jako u spousty „knih“ tohoto typu skloňují pojmy jako „nejlepší švédské křížovky“, je buď křížovkářská úroveň Švédů nízká nebo jsou takové tajenky v některých případech nedopečené. Usuzuji tak z řady lapsů, které by se při luštění tajenek opravdu objevovat neměly. Luštění mi to sice nepokazilo, ale údiv byl na místě. Ale chápu, že tohle běžní „čtenáři“ podobných knih neřeší. Nemohu ani souhlasit s tím, že by tajenky byly vyloženě klíčem k jednotlivým receptům. S čím ale souhlasím je to, že kniha zabaví, přiměje myslet a pokud někdo chce, může si jako odměnu vyzkoušet recept na nějakou sladkost. I když za mně kniha vybízí spíš k luštění (jsou zde i řešení) než k vaření. Ke konci je i dvojstránka receptů, které luštit nemusíte, ale já v srdci vím, že podle této kuchařky asi vařit nebudu. Dobrá věc, potřebujete-li se zabavit!... celý text


Vymazlené vraždy 3

Vymazlené vraždy 3 2023, Milan Skála
5 z 5

Série Vymazlených vražd má kvalitativně vzestupnou tendenci. Tady už opatrně v hodnocení přidám, protože tentokrát pachatel není čtenáři úmyslně odhalen od samého začátku. Samozřejmě pokud pominu, že podezřelých není kdovíjak moc. Přemýšlivému čtenáři do sebe detaily zapadnou jako puzzle a většinou je schopen jádro zločinu snadno odhadnout - a přesnější kroky policie to jen potvrdí. V tomhle exceluje zejména první a poslední povídka; je tedy trochu paradox, že mě nejvíce zaujal prostřední příběh. Stejně jako v předchozích dílech se zápletky točí kolem toho, jak a zda lze daný zločin dokázat (což už jsou věci, ke kterým potřebuje čtenář chybějící data, na která sám nepřijde). Od prvního dílu VV ovšem došlo k „zlidštění“ a některé části příběhu částečně tak ztratily „mechaničnost“ - díky tomu mne vedlejší linky občas dostaly víc, než samotný případ. Čímž nechci nijak snižovat vymazlenost jednotlivých zápletek; až mne trochu mrzí, že jde o poslední část trilogie. Ta svou pověst obhájila i obálkou, na kterou je radost pohledět. Zaujme fanoušky předchozích knih a příběhů stojících na logice.... celý text


Solení ran

Solení ran 2017, Roman Bílek
ekniha 3 z 5

Hodně jsem uvažoval, jestli Solení ran nakonec nedat jen dvě hvězdy. Povídky s dobrým nápadem i gradací střídají příběhy, které by v šuplíku možná měly raději zůstat. Zatímco některé části vyprávění mají potřebný spád, jinde jsou jen únavné bloky textu přes celou stránku, což mě vždy spolehlivě odrazuje. Nicméně k prvotinám bývám shovívavý a pokud mixnu ty dobré kusy s horšími, vychází mi z toho průměr. Některé kusy mi byly povědomé odjinud (např. drabble Zoufalci), ale z těch zde skrytých považuji za zajímavý například kus Intra inferna. Nejméně mě bavila Šelma s karmínovýma očima. Co se týče textů na jednu (půl)stránku, někdy udeří hřebík na hlavičku (Papír), jindy spíš jen pokrčíte rameny (Cinefil). Velmi osobitá šuplíková sbírka, kde hodně záleží na čtenářově vkusu.... celý text


Země kanibalů

Země kanibalů 2021, Mark E. Pocha (p)
ekniha 4 z 5

Rozhodnutí začít e.pochální maraton právě Zemí kanibalů byla dobrá volba. Některé části knihy jsem před sebou viděl úplně jako film... počkat, ony opravdu filmovými snímky do značné míry inspirované jsou! Dokonce i dvojicí horrorových knih, které kdysi měly specifický vliv na můj literární vkus. Jsem rád, že zdroje své inspirace autor v doslovu otevřeně zmínil, protože jinak by nyní šlo z mé strany o výtku par excelence. Z toho celkem jasně plyne verdikt. Díky zachycené látce se někde za polovinou děj očekávatelně zvrhává v poměrně syrovou a brutální podívanou. Také je jisté, že pokud už jste látkou kanibalismu načichli v jiných příbězích, nezažijete nic kdovíjak převratného. Za zajímavé považuji zapojení nadpřirozeného prvku, který ale v důsledku hraje spíš minoritní roli. Zkrátka, je to svižná četba plná emocí a nechutností; doporučuje devět kanibalů z deseti. Pro čtenáře se silnými žaludky bude tento román k sežrání.... celý text


Čarodějův odkaz

Čarodějův odkaz 2021, Jens Schumacher
4 z 5

Čarodějův odkaz mi umožnil zpozorovat hned dvě drobné chybky, které se netýkají ani tak obsahu, jako spíše samotných knih ze série Svět tisíce dobrodružství. Ono se totiž u gamebookových sérií - o samostatných kusech či sériích - hodí mít na hřbetě knihy její umístění v sérii. Že první díl hraju jako druhý jsem zjistil až z DK; propojené jsou totiž velmi volně skrze hlavní postavu mladého pomocníka v kovárně a jeho krajně nesympatického bratránka. Ono by pořadí mohlo vyplynout z děje, ale ten se návazností mezi dobrodružstvími (zatím?) naneštěstí nezabývá. Tentokrát je od začátku jasné, co máte udělat a kniha vás celkem jasně směruje na správná místa. Samozřejmě je zde pro vás uchystáno několik chytáků (konečně jsem alespoň jednou využil své Písemnictví) a během hraní je třeba dbát na logiku. V tomhle je to stejné jako v pro mně subjektivně lehčím Pokladu zlobrů; stejně tak nepotřebujete kostky, ale taky nejde jen o walkthrough. Dokonce se sem tam dočkáte i hádanky a to v podobných knihách mám rád. Zauvažovat by se snad dalo nad tím, že Korduula jako království je spíše splácanina a jako takové nefunguje... ale po příběho-herní stránce to vtáhne natolik, že vám to bude jedno. Takže celkově jsem spokojen mohu snad jen namítnout, že česká mutace obálky se opět dějově netrefila (i když je fajn). Rozhodně doporučuji (nejen) mladším a začínajícím hráčům gamebooků!... celý text


Dungeons & Dragons - Hráčská ročenka

Dungeons & Dragons - Hráčská ročenka 2023, Susie Rae
2 z 5

Asi budu rýpal, ale tato tenká (avšak prostorná!) kniha není tím, co od ní možná čekáte. Možná by to vysvětlil krátký popis v zadní části svazku (který zde není), protože na první letmé prolistování to vypadá fakt super. Pokud totiž této knize nemohu něco upřít, tak je to hodně pečlivý a krásný vizuál, lahodící oku. Nicméně jako milovník písmenek se nedám opít rohlíkem... a musím říct, že texty jsou dost prázdné. Pokud se v nich hovoří o jiných herních světech, postavách, tvorech a podobně, je to vždy jen velmi povrchní a vlastně se nic nedozvíte. To je ještě podepřeno faktem, že tato kniha evidentně cílí na nadšence z filmové a seriálové sféry bez zkušeností se hrou, které má díky barevné bezobsažnosti potenciál spíš zklamat a odpudit. Zcela totiž ignoruje herní moduly, které se u nás uchytily mnohem víc (a nemyslím tím již zastaralé původní Dračí doupě, jsme už mnohem dál). Pokud ale pominu, že „dračák“ hraje spousta dospělých, možná tato kniha vizuálně nadchne mladší děti (jestli i obsahově je otázka). Bonusem - a jednou ze světlých stránek svazku - je několik rébusů a záležitostí, které potrápí hlavu. Celkově mám z knihy schizofrenní pocit - není jasné, komu je vlastně určena. Kladem je těch pár testů a hádanek, plus dechberoucí vizuál. Osobně bych ale spíš ocenil menší rozměr, víc písmenek a zejména hloubku textu. Vyjde-li další ročenka, nejspíš si ji nechám ujít.... celý text


Poklad zlobrů

Poklad zlobrů 2022, Jens Schumacher
4 z 5

Ačkoli jsem vůči gamebookům z řady Svět tisíce dobrodružství nejprve pojal určitý despekt, po odehrání se ukázalo, že nebyl na místě. Jen od toho nesmíte čekat RPG prvky s výrazně propracovanými pravidly ani prázdný walkthrough, kde jen posíláte postavu na odkazy a ona si se sběrem věcí či celou akcí poradí sama. Tato a další knihy z této řady stojí někde mezi těmito dvěma přístupy. Hráč si zvolí jednu speciální dovednost a sám ve hře aktivně sbírá předměty či informace. Právě informace jsou zde velmi důležité; pokud totiž nad svými herními kroky uvažujete logicky, neměli byste mít problém knihu dohrát. Minimálně já se dostal na první pokus až téměř nakonec; jelikož zde nemáte životy, platí se za chybná rozhodnutí těžce, včetně instantní smrti. Dobré, je že logická úvaha vás často varuje a pokud ne, zřejmě jste minuli nějaké důležité místo (pak je to trochu hop nebo trop). Laděním i úrovní obtížnosti bude určitě vyhovovat mladším čtenářům, kteří se nebojí výzev, přemýšlení a mají trochu trpělivosti - sami se pak mohou rozhodnout, jaké GB jim budou sedět v budoucnu. Jen do čerta... ta obálka je fakt děsná a odpovídá názvu knihy, ne knize samotné. Těším se na další knihy z této série a doporučuji i nezkušeným hráčům!... celý text


Sukuby

Sukuby 2023, Edward Lee
5 z 5

Po předchozím tramvajovém počinu (který může se Sukubami porovnávat jen čtenář, který si neuvědomuje rozdíly v ladění příběhů) konečně dostáváme od Edwarda Lee vážněji míněný horror. Je to trochu jiné, než jsem dle anotace čekal, ale nač chodit kolem horké kaše - líbilo se mi to, a to hodně. Je sice pravda, že v první třetině knihy mě (ač jsem ji chápal) nudila Ann, ale tato linka je nutná, aby se věci v ní obsažené zúročily později. A to je asi jediné negativum které ke knize mám - snad jsem ještě dumal nad několika momenty, ale i tam snadno vyplynula řešení. Což je vlastně opět důkaz toho, že román šlape jak má. Trochu by mě zajímalo, co bylo vyškrtnuto z původní cenzurované verze. Míň porna? Míň nechutností? Netuším, ale musím říct, že i když je příběh někdy hnusný až po okraj vroucího kotle, současně si zachovává i určitou vkusnost a nic čtenáři násilně „necpe před ksicht“. Vlastně bych řekl, že za celou touto vrstvou horroru číhá ještě jedna - vrstva zenová, jakési hledání typické pro náboženství v jakémkoli útvaru. Pracuje se zde (a to mám velice rád) i s tím, co ví nebo tuší čtenář, ale ne postavy; díky tomu můžete hrát s autorem onu zábavnou hru „proč se stalo tohle a co uděláš dál?“ Krásné také je, že všechny linky mají svůj konec a nic se neděje bezúčelně. Obálka knihy je také skvělá a celkově jsem spokojen. Zvládnete-li pár pikantnějších ingrediencí, Sukuby vás nezklamou.... celý text


Čuňazie

Čuňazie 2023, Nelly Černohorská
5 z 5

Už první pohled na ladné křivky této drobné, ale o to smyslnější knihy, vysílá do mysli čtenáře pozitivní vibrace. Hravá anotace s opravdu naléhavým varováním jen podpoří chuť rozevřít její stránky. A ve stejném duchu se drží smyslná poezie napříč celým svazkem, zaměřující svůj pátravý pohled na pestré pikantní situace - a to v různých polohách, od humoristické až po alegorickou. Jazyk básní je snadno čitelný, ale o to je efektivnější; jakmile se do toho pustíte, už nebudete moct přestat. Záložka se zde na milovníky poezie tedy prsí trochu zbytečně, ale vadí to? Smysl pro erotično povzbuzují i lechtivé ilustrace, které do knihy pasují jako... že fakt hodně! K vrcholu čtenářovy radosti je kniha udělaná s vkusem sobě vlastním, přestože jde o „pokleslé prasárničky“. Cesta do Čuňazie povzbudí každou otevřenou mysl.... celý text


Temné stránky

Temné stránky 2023, Petr Boček
4 z 5

U románu Temné stránky mě ani kombinace tajuplného názvu, komorní obálky a stručné anotace nedokázaly připravit na to, co najdu uvnitř (což vnímám jako klad). Takže mě mile překvapilo, co všechno se nakonec z putování ústřední trojice do usedlosti Pohádka vyklubalo. Zejména ona první část je skvěle rozehranou partií s houstnoucí temnou atmosférou. Samotný text působí promyšleně - někdy putuje v čase z pohledu jiné postavy, jindy na vhodném místě zmíní slovo, které pozornému čtenáři obrátí perspektivu vzhůru nohama. Díky tomu jsem nedokázal zcela odhadnout, kam se děj ubírá (což mi vždycky udělá radost!). Mé nadšení trochu zbrzdila část druhá. Ta stále působila fajn dojmem co se kvality a dějových zvratů týče, neopouštěl mě ovšem pocit, jako by jeden z autorů chtěl v knize pokračovat zajímavým směrem, zatímco druhý už to plánoval poměrně zkratkovitě ukončit. Ať je to jak chce, některé dějové linky mírně vyšuměly (i když své opodstatnění stále mají), nadmíra užitých témat začala být vidět a ono punkové finále mi přišlo jak pěst na oko, byť ho autoři uřídili s grácií. Navzdory tomu z mé strany převládá dojem, že oba tvůrci si v této románové spolupráci mimořádně sedli. Výsledkem je svižné a napínavé čtivo, kde až do samého konce knihy nevíte, na čem vlastně jste. Zaujme čtenáře, kteří se nebojí podívat na věci z té temnější stránky.... celý text


Sadistova bible

Sadistova bible 2023, Nicole Cushing
5 z 5

Nemohu jinak než této novele napálit plný počet. Hlavní i vedlejší postavy jsou i přes zajímavý úvodní motiv spíše kulisou pro hlavní ideu. A ta je nejenže podle mého gusta, ale v principu i pravdivá - pokud teda nechcete popřít vnímání Boha tak, jak je prezentován běžně. Samotného mě nastíněné vidění světa až tak nepřekvapuje, ale dovedu si představit, jak ona zenová myšlenka přijde nepřipravenému čtenáři až odporná. Co se týče samotné knihy, nejvíce mě oslovila zejména její třetí čtvrtina, která je čirým apelem na tajemno. Nejméně mě pak zaujal finální průlet nadpozemskými zvrhlostmi, které jsou v důsledku spíše už jen torture bizár, nicméně alespoň dává dějově smysl. A jakkoli Sadistova bible údajně není věřícím doporučována, právě odmítavá či odpouštějící reakce je zde tím, co premisu tohoto svazku do puntíku potvrzuje. Drobná kniha, kterou milovníci (nejen) metafyzického horroru slupnou raz dva. Rozhodně si přeju na menu více příběhů od Nicole Cushing a další knihy z edice Tenebrae!... celý text


Troll

Troll 2023, Matthew A. Clarke
5 z 5

Začátek knihy pro někoho možná nebude z nejpříjemnějších a ústřední trollí bytost mi řádně hnula žlučí. Jenže pak se objeví postava Scottyho, která vnese do dění světlejší odstín. Postupně se odkrývá bizarní tvář tohoto světa - a mě nadchlo, jak se podařilo všechny ty nesourodé nitky logicky propojit. Spíš než temná horrorová komedie jde o potemnělou bizarro ujeťárnu, kde se sice asi vyloženě nezasmějete, ale pobavený úšklebek se vám na tváři určitě dřív nebo později objeví. Originální, čtivý a výrazný příběh. Snad jen obálka knihy působí (až na tu skvělou analogovou trollici) poněkud laxně... škoda. Rozhodně doporučuju, máte-li rádi zajímavé knihy... a nekrmte trolly!... celý text


Belzebubové

Belzebubové 2020, JP Ahonen
5 z 5

Mám rád tyhle malé komiksové knížečky, které si nekladou za cíl nic menšího, než čtenáře pobavit. Je pravda, že je obvykle stihnete pročíst ani ne za hodinu, ale pokud se záměr povede, je to nářez. A Belzebubové jsou přesně takový případ, zaměřený na rodinu pravé metalové rodinky a členů kapely. Byť to zpočátku vypadá, že jednotlivé komiksové stripy spolu nesouvisejí, časem začnou nejenže přímo navazovat, ale také skládat ucelenější příběh. Tenhle přístup považuji za originální (včetně celého nápadu) a hodně se mi líbí. Humor je černý jak šálek Deathpressa, ale vždy udeří hřebíček na hlavičku. Skvělé je, že nesklouzává k lacinosti, urážkám věřících ani k vulgaritám. Naopak se zde ukazuje (a má zkušenost je přesně taková), že zdejší metaláci mají poměrně inteligentní sofistikovaný humor a umí si ze sebe udělat solidní legraci. Je pravda, že některé vtipy asi poberou jen lidé „více zainteresovaní“ a jiné zmizí v překladu... na druhou stranu překlad (mimo jiné) odvedl opravdu dobrou práci - a jak ukazují i zdejší komentáře, vyprodukoval řadu kultovních hlášek. Díky pevné vazbě, stylizaci a celkovému vyznění hodnotím vysoko. Skvělá věc, u které se pobaví všichni lidé s otevřenou myslí.... celý text


Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu

Zvol Cthulhu: Volání Cthulhu 2023, Leandro Pinto
3 z 5

Tohle je ten typ gamebooku, který dohrajete dřív, než stihnete uvařit klobásu s bramborem (ověřeno). Ona útlá knížečka o cca stovce odkazů asi nebude to, po čem srdce skalního gejmbukáře touží. Tím spíš, že zde nefigurují žádné číselné charakteristiky, házení kostkou a dokonce ani nesbíráte předměty. Jen listujete z odkazu na odkaz a snažíte se zdárně dostat na konec příběhu. Ovšem zůstává ono kouzlo, které hráče vtáhne do příběhu a nutí ho zkoušet dál - herně tedy funguje. Jistou výhodu bude mít ten, kdo už povídku Volání Cthulhu zná. Příběh se ale naštěstí drží předlohy jen volně; zapojuje do sebe jak jiné Lovecraftovy povídky, tak i prvky výchozí povídky ve zcela odlišných polohách. Já se zprvu snažil držet předlohy - poprvé se mi to vymstilo, podruhé mi to naopak hned několikrát pomohlo. A evidentně je i více cest, jak se dá dojít do zdárného konce. Neznalým má zřejmě pomoct „Bestiář“ na konci knihy, ale za prvé o něm čtenář zprvu ani neví a za druhé obsahuje pro hru potenciální spoilery. Stručně, je to kniha vhodná na cesty či pro ukrácení dlouhé chvíle. Bonusem jsou také sympatické ilustrace, byť obálka ve mně zprvu důvěru nevzbudila (Cthulhu se zubama? Jako vážně?). Vypadá to, že jde jen o první z řady knižních her inspirovaných Mýtem, tak uvidíme, zda mě další kusy potrápí víc... Gamebook vhodný pro nenáročné hráče a horrorové nadšence.... celý text