Moiseiwitsch přečtené 288

Kosmova kronika česká 2005, Kosmas
5 z 5

Racionální optimista 2013, Matt Ridley
3 z 5

Kniha je typickým představitelem Západního způsobu psaní tj. kompilace tj. ze sta knih, článků a studií nejrůznějšího zaměření udělat sto první tvářící se jako syntetické zpracování. Kniha staví na faktu, že dějiny směřují stále k lepším zítřkům tj. opakování Palackého jinými slovy tj. návrat k psaní dějin tak jak byly pojímány v 19. století. Publikace se dobře čte - to je její velké plus. Má v sobě zahrnuto nepřeberné množství faktů, které se dají ovšem různě vykládat. Např. údaj o tom, že po pádu tzv, komunismu se lidé více věnovali houbaření, protože v hromadné míře zrovna přicházeli s nástupem parazitického kapitalismu o práci je úsměvný. Autor klade důraz na směnu a obchod, které jsou středobodem knihy. Vychází zejména z pohledů Adama Smithe a podobně liberálně zaměřených autorů. Čtenář objeví řadu zajímavých faktů v některých kapitolách např. Osvobození otroků: energie po roce 1700 či následující Vynález vynálezů: růst výnosů po roce 1800 - v těchto kapitolách je popsána industrializace a její benefity pro další hist. vývoj. Horší jsou z mého pohledu otázky následující - klima a pohled na fosilní paliva. Zde autor balancuje na velice tenkém ledě. K opozici např. knihy a vystoupení Václava Cílka. Racionální optimista by se jistě líbil např. Václavu Klausovi. Prostě se k lepšímu klimatu pronakupujeme a projíme.... celý text

Mezi Marxem a Palackým 2018, Maciej Górny
3 z 5

Po letech jsem si přečetl něco k historiografii. Mladý polský historik prochází tématicky české dějiny a snaží se vysvětlit jakým způsobem o jednotlivém tématu psal marxistický historik respektive historik reálného socialismu snažící se psát marxistickou metodou. Občas je srovnání s polskou historiografií té doby zajímavé. Knížka má pár nedostatků. Za prvé autor minimálně reflektuje hospodářské a sociální dějiny - což je škoda, protože právě v daném období vzniklo dle mého soudu řada inspirativních knih. Za druhé je historiografie dovedena pouze do cca poloviny 60. let. Na základě popsaného dvacetiletí jsou některé autorovy soudy až příliš příkré. Za třetí si nejsem jist, zda neznalost osobního kontaktu se starší generací historiků vede k dobrému poznání československé historiografie - tj. řada historiků zažila za svůj život mnoho proměn - namátkou Zdeněk Kárník, Josef Macek, František Graus atp. Mimochodem o Kárníkovi se tuším ani v práci autor nezmiňuje. Některé kapitoly jsou na můj vkus až příliš krátké např. Dělnické hnutí - tomu se přeci věnovala velká pozornost. Rovněž se mi zdá, že v knížce je dosti malá pozornost věnována např. slovenské historiografii či některým otázkám, které nejsou pouze na poli hosp. a soc. dějin - valašská problematika - Macůrek je zmíněn málo a Krandžalov jako kdyby neexistoval. Přitom jejich díla jsou i chronologicky v 50. a 60. letech. Pro doplnění obrazu historiografie to není špatné.... celý text

Dějepisectví mezi vědou a politikou 2007, Martin Nodl
3 z 5

Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše 2008, Miroslav Ivanov
3 z 5

V knize je zjevné, že některé choulostivé a kontroverzní otázky zejména ty, které se vztahují k osobě Jana Antonína Bati jsou naprosto pominuty. K Baťovy existuje mnoho archivních dokumentů, které zatím nikdo neprošel po celém světě. Některé základní údaje v knize čtenář nalezne, ale celkově trpí kniha nedostatečným archivním výzkumem a širším komplexnějším pohledem.... celý text