Mišulenka Mišulenka přečtené 218

☰ menu

zrušit filtrování

Noční klub. Díl druhý

Noční klub. Díl druhý 2003, Jiří Kulhánek
5 z 5

Musím souhlasit s tvrzeními, že je druhý díl o dost akčnější, vtipnější a celkově zábavnější. Tobiášovi solidně stouplo ego a i duch příběhu se stal jaksi sarkastičtější, ale... proč vlastně ne?! :) Za mě plný počet!... celý text


Noční klub. Díl první

Noční klub. Díl první 2002, Jiří Kulhánek
5 z 5

Noční klub jsem četla kdysi dávno, ještě jako čerstvá a iluzemii prolezlá fantasačka, fanynka Johna Sinclaira... a prostě byla jsem ještě dítě. Dneska po jedenácti dlouhých letech mám sice stejný názor, ale z úplně jiných důvodů - takových, jaké jsem kdysi v sedmnácti vidět nemohla. Napadá mě trilion slov, ale myslím, že když řeknu Geniální, tak tím vyjádřím naprosto všechno. Nechybí tady akce, napětí, humor, čtenář není unavován sáhodlouhými popisy krajiny (zajímalo by mě, jestli pan Kulhánek opravdu na těch místech, jimiž protáhl Tobiáše, byl) nebo nekončícími filosofickými úvahami nad sebou sama. Je to svižné, úžasné dílo, alfa a omega, které prostě musí každý fantasák a sci-fák znát :)... celý text


Pustiny

Pustiny 2000, Stephen King
4 z 5

Pustiny pro mě byly celkem oříškem, neboť se v nich podle mě typicky projevuje Kingův smysl pro příběh. Některé pasáže, ač byly jednoznačně důležité, jsou psány se spisovatelskou lehkostí a až téměř zbytečnými detaily. Trvalo mi dlouho, než jsem se Pustinami prokousala až k Blainovi, který tolik miluje hádanky... Gasherovy zvrhlé choutky se svými vředy a "To teda jo" ani nekomentuju, King vždycky musí mít nějakého hegešáka a musí ho hrozně těšit, že čtenáři tuto postavu nesnáší :) Těším se na další díl :-)... celý text


Upálená zaživa

Upálená zaživa 2004, Souad
5 z 5

Při čtení jsem se nějak divně třásla... jakoby vevnitř. Příběh Souad je plný emocí, neštěstí a nechutné zvrácenosti v ponižování pojmu "žena"...


Tisíce planoucích sluncí

Tisíce planoucích sluncí 2008, Khaled Hosseini
5 z 5

Čtení této knihy pro mě bylo literárním orgasmem. Úchvatné vyjadřování, děj měl jiskru, náboj i spád a nebyl přeumělkovaný zbytečnou fantazií, jak tomu někdy bývá... Klobouk dolů!... celý text


Pekelný dům

Pekelný dům 1996, Steve Jackson
5 z 5

Můj nejoblíbenější gamebook, s nímž jsem se kdysi v pubertě prala několik dní :)