Matematicka
přečtené 554
Malá vánoční povídka
2002,
Ludvík Aškenazy
Kniha úžasně poetická, plná fantazie a kouzla vánočních svátků...
Dívka s pomeranči
2004,
Jostein Gaarder
Kniha, která mě vtáhla do děje... a nepustilo mě to až do konce, přestože děj je dopředu předvídatelný. Krásná kniha. I když souhlasím, že občas až moc polopatická (Zeptejte se svých rodičů...). Ale Josteina Gaardera a jeho výzvy k přemýšlení mám ráda, takže pro mě úžasný zážitek.... celý text
Boeing v pavoučí síti a dalších 99 vědeckých analogií
2012,
Joel Levy
Velice pěkná kniha, která vám pomůže žasnout nad světem kolem nás pomocí analogií. Věděli jste například, že jeden druh kolibříka při střemhlavém letu vyvine přetížení 9g, zatímco lidský pilot dokáže beze ztráty vědomí snést nanejvýš 7g? Graficky také velice povedená. Kniha má ale zásadní nevýhodu: vzhledem k tomu, že některá aktuální srovnání poměrně rychle zastarají (kniha vyšla česky v r. 2012, ale údaje v ní jsou z l. 2007-2009), je dost drahá. Pro lov zajímavostí ze světa kolem nás ale určitě doporučuji: dospělým i dětem.... celý text
Srub na Kozím Hřbetu
1990,
Pavel Flegl
V rámci mé "oddechové" četby opravdu jedna z krásných knih. Vtipná, poměrně dost stručná a optimisticky laděná. Upřímná - a tím může vést kromě humoru samozřejmě i k zamyšlení. Pavel Flegl je opravdu výjimečný muž, ráda jsem si jeho knihu přečetla a v duchu před ním smekám.... celý text
Proč děti neprospívají
2003,
John Holt
Pro mě kniha poctivého učitele i člověka, který hledá pro děti to nelepší. Jak jim to dát? V prostředí tradičních škol John Holt přes veškeré úsilí cestu nenašel, proto se přiklonil k domácímu vzdělávání. Ne ve všem s ním souhlasím a ne vše mohu a chci uplatnit v praxi, ale jeho myšlenky stojí za přečtení a zvážení a jsou velmi inspirativní. Kniha, ke které se ráda vracím. "Jednou z věcí, kterou pozorujeme u našich inteligentních dětí, je to, že jsou silně zaujaté životem. Ráchel, Pat, Elaine, Garry, to jsou všechno snílkové. Ale Barbara, Betty, Maria, Ralph a Hal se od světa nevzdalují, přijímají ho. Uvažovali jsme jednou o milostném poměru k poznání. Zdá se, že tyto děti milují život. Vzpomeň si, s jakým gustem Betty, Barbara nebo Sam vyprávějí i tu nejjednodušší historku ze svého života. Inteligentní děti se chovají tak, jako by si myslely, že svět má nějaký smysl. Porovnávají svoje nápady a myšlenky se zdravým rozumem, zatímco jiné děti, které neočekávají, že by odpovědi měly mít nějaký smysl, které nevědí, co smysl je, nevidí žádný důvod k tomu je prověřovat, nevidí žádnou možnost jejich prověřování. A přesto ten základní rozdíl může být ještě hlubší. Zdá se, že ty děti, které považujeme za inteligentní, mají pocit, že ke světu lze mít důvěru, dokonce i tehdy, když nedává žádný smysl, že dokonce i tehdy, když mu nerozumíš, můžeš si být zcela jistý, že se nechystá zkoušet na tebe nějaké špinavé triky. Jak duchovně blízké je to Einsteinově poznámce: „Nemohu uvěřit tomu, že by Bůh hrál se světem kostky.“"... celý text
