maja8148 maja8148 přečtené 451

☰ menu

Krutý princ

Krutý princ 2018, Holly Black
5 z 5

Již v minulosti jsem zkoušela číst "elfí p0rno". A odradilo mě to od jakýchkoliv dalších víl. Ale pak jsem se pustila do Nejtemnější části lesa a to mě přesvědčilo, že i mezi vílama se dají najít dobré knihy. A tak jsem se (po doporučení kolegyně v práci) pustila i do trilogie Krutého prince. A musím říci, že mě baví stejně jako předchozí kniha. Postavy jsou pěkně propracované,stejně tak svět, děj je svižný a kniha se celkově moc dobře čte a nutí vás být vzhůru dokud nedočtete. Jen mi tam něco, ani nevím co chybělo. Tak doufám, že to "něco", co teď nejsem schopna identifikovat, objevím v dalších dílech.... celý text


Smrt přichází na prohlídku

Smrt přichází na prohlídku 2022, Anders de la Motte
5 z 5

Vím, že v knize umřou dva lidi. Vím, že všichni tam lžou a podvádí. Ale takto pěknou a milou knížku jsem už dlouho nečetla. Opravdu. Strašně mě to celou dobu bavilo. Je to krásně čtivé a i přes moderní vymoženosti, jakými jsou iphony a instagram to působí až nostalgicky. Možná to je protože ani jeden z vyšetřujících detektivů není alkoholik či feťák, který má traumata z minulosti z hrůz které zažil a nemá žádné sociální cítění, takže je osamělým vlkem na okraji společnosti, který neusne bez půlčáku lihu v krvi. Právě naopak. Oba hlavní protagonisté jsou obyčejní, milující lidé ctící společenské normy a pravidla, kdy největší zvláštností může být to, že jeden z nich má neskutečnou averzi k nepořádku. Navíc vás kniha neustále baví více i méně zřejmými odkazy na různá starší literární i filmová a seriálová díla (A. Christie, Shakespeare, vraždy v Midsumeru...), kterými se nechá inspirovat, cituje jejich části či je nepokrytě vykrádá a kopíruje. Kdepak, nestydí se za to. Naopak hrdě se k tomu přihlásí - vypne hruď a do očí vám řekne: Tak a teď dostanete scénu z Vraždy v Orient expresu!... celý text


Zastřelen, ubodán a otráven

Zastřelen, ubodán a otráven 2019, Jonathan J. Moore
4 z 5

V rámci tématu dobré, krásně přehledné a zajimavé. Ovšem stejně, jak mi u knihy Vláčen, věšen a rozčtvrcen chyběli nějaké způsoby poprav (např. ukamenování), tak zde si nejsem jistá, jestli by se vše co nám bylo představeno dala považovat za atentáty, protože něco byli spíše "obyčené" či nájemné vraždy, nebo právě popravy.... celý text


Zloba říše

Zloba říše 2020, Brian McClellan
4 z 5

Je spousta autorů, co se snaží do svých knih nacpat silné ženské hrdinky. A velmi často jsou z nich poté Mary Sue, nebo jsou otravné a lezou vám na nervy. Anebo, pokud se jedná o serii, tak v prvních dílech v podstatě nejsou, ovšem pak se tam začnou zničehonic objevovat a stanou se nejsilnějšími (nebo skoro nejsilnějšími) bojovníky během půl roku, zatímco ostatním hrdinům to před tím trvalo několik let dopracovat se do takové formy. Toto naštěstí není ten případ. McClellan dokáže napsat silnou a uvěřitelnou ženskou hrdinku. Je silná a odhodlaná a chlapům nakope prdel, ale věříte jí to. Protože se najde někdo, kdo ji taky dokáže nakopat prdel a i přes svoji sílu se chová pěkně lidsky a její nálady se nemění ze sekundu na sekundu a nemá záchvaty hysterie, vzteku a pláče. Gratuluji.  Jinak více ke knize - první půlka knihy je strašně rozvleklá a čte se celkem špatně. Zde si myslím, že by klidně neuškodilo to o pár stránek zkrátit a kdyby to mělo stránek jak poslední díl Prachmistrů, tak by to tomu vůbec neublížilo, právě naopak. Protože díky neskutečné délce má kniha čas se několikrát zamotat do kruhu a předkládá nám několik opakujících se událostí, které se sice liší v detailech, ale už jsme je v této (anebo i v minulé) knize měli a díky tomu můžeme ztratit pozornost. Naštěstí od půlky se to rozjede a i přesto, že i tam se dočkáme jednoho dvou opakování a pár zbytečných scén, či událostí, tak je vše daleko svižnější a čtivější. Navíc se nám zde ukáže i několik postav z předchozí série (z nichž u některých si ani nevybavuji, že by tam byly, protože je to opravdu dlouho, co jsem to četla).  Ale hlavně (SPOILER SWEETEY) se tam konečně vrátí Bo! Ano, konečně! Čekáte na něj tak dlouho a on se tam nakonec po dvou knihách objeví! Opravdu doufám, že ve trojce dostane hromadu prostoru!... celý text


Nečekaná láska

Nečekaná láska 2007, Julia Quinn
5 z 5

První dva díly serie se mi celkem líbily - oba dva byly vtipné i když oba si byly hodně podobné. Třetí se mi líbil o něco více a to hlavně asi z toho důvodu, že sympatičtí mi byly oba dva protagonisté. Ovšem od čtvrtého dílu to šlo z kopce. Colinův a Penelopin příběh by zklamání. Ovšem to bylo ještě před dílem pátým, který byl prostě utrpení a který mě málem odradil od toho přečíst si další díl (to a anotace taky trochu). Ale asi sem trochu (víc) masochystka a tak jsem se pustila i do příběhu o sestře o které se všechny ostatní knihy zmiňují nejméně a skoro byste zapomněli, že je členem rodiny. A sakra, že toho nelituji. Za mě osobně nejlepší díl série. Tento příběh mi přišel ze všech nejoriginálnější a nejpropracovanější. Obě dvě postavy se chovají uvěřitelně a velkou část i rozumně a i na první pohled občasné zkraty obou postav se dají v kontextu vlastně pochopit.  Navíc po předchozích dvou dílech se nám do příběhu občas promítne i nějaký humor, uštěpačná poznámka nebo trochu ironie a to knize neskutečně pomůže. Jen nechápu proč zase hlavní hrdina potřeboval, aby mu Colin promluvil do duše... Vždyť to už tam bylo tolikrát, že by si i člověk řekl, že Colin je vlastně vtělení Kupida (a o to smutnější je celý jeho příběh a to jak se ve vlastní knize chová jako idiot).... celý text


Hedvábník

Hedvábník 2015, Robert Galbraith (p)
4 z 5

Od Rowlingové jsem nikdy nečetla nic jiného než HP a třeba Tiché místo mě vůbec ani k přečtení neláká. Ovšem řekla jsem si, že tuto sérii zkusím. Přeci jen její styl vyprávění se mi líbí a byla to ona, kdo mě naučil číst, takže proč to nezkusit, že? První díl zrovna v knihkupectví neměli a tak jsem sáhla po dvojce (protože přeci nebudu čekat ne? potřebuji to přeci hned, protože v knihovně nemám další desítky nepřečtených knih, které mohu číst). No a tak serii začínám druhým dílem (a jsem zvědavá, kdy si najdu čas na ostatní díly). No a co mohu o knize říci? 1. Je čtivá stejně jako HP. 2. Cormoran a Harry mají spoustu podobného - oba jsou slavní již od mala a ani jeden o to nestojí a i přesto se poté sami několikrát proslaví a dostanou na titulku novin, oba dva mají problém s autoritou, oba mají neposlušné vlasy, oba mají chytrou sexy kamarádku (asistentku) 3. Cormoran je větší sympoš. 4. Neskutečně mě sr4lo, že Cormoran již asi 100 stránek před koncem věděl, kdo je vrah a jen získává  důkazy a nám to neřekl i když před tím se s námi dělil i o tu nejmenší a nejméně podstatnou myšlenku a vzpomínku. Ano chápu, že kvůli napětí nám to nemohl říci, ale prostě toto nesnáším, když celou dobu vidíme hrdinovu až na dno duše a pak se s námi najednou o nic nepodělí.... celý text


Růže & dýka

Růže & dýka 2017, Renée Ahdieh
4 z 5

Kniha se čte stejně dobře, jako první díl, je napínavá a je tam i více akce. Na druhou stranu i když se toho v knize stane víc než v jedničce, tak mám pocit, že je tam více hluchých míst, kdy se právě nic neděje. Navíc postavy občas jednají trochu zvláštně a netuším na jakém principu se rozhodují a proč dělají, to co dělají, když to neodpovídá tomu, co řekli/udělali/cítili ještě těsně před tím. Tedy naštěstí se to netýká všech postav, ale u pár ano. Ano knihu sem si i tak užila, ale jednička byla o chlup lepší.... celý text


Trilogie Nikopol: Jarmark nesmrtelných / Volavka / Chladný rovník

Trilogie Nikopol: Jarmark nesmrtelných / Volavka / Chladný rovník 2021, Enki Bilal (p)
4 z 5

Film Immortal mě bavil už na první zhlédnutí. Ano po vizuální stránce je místy hodně nedokonalý a doteď jsem nepochopila proč kombinuje pár živých herců s hromadou SGI postav, protože si myslím, že kdyby tam bylo více živých herců, tak na ty SGI by bylo více peňez a celkový dojem z vizuální stránky by byl daleko lepší. No i tak mám ten film hodně ráda a když jsem zjistila, že je podle komiksu, tak jsem se rozhodla jej pořídit. Pokud by byl sehnatelný. Což nebyl. Sice jej na začátku milénia Egmont vydal, ale v době, kdy jsem se do toho chtěla pustit byl už beznadějně vyprodán. No a pak, loni, vyšla celá trilogie v jednom.A tak jsem si ji pochopitelně koupila. A teď jsem se konečně dostala k tomu si ji přečíst. A celkem mě to překvapilo. Rozdíl mezi dějem komiksů a filmem je dost rozdílný. Jsou tam sice nějaké podobnosti, ale celkově je to něco jiného. Hlavní rozdíl je v tom, že komiksy jsou zaměřeny na Nikopola, zatímco film na Jill. Takže jsem se musela oprostit od toho, co jsem čekala. A líbilo se mi to. I když každý díl byl vlastně úplně jiný. A nelíbil se mi konec. Teda hodil se k tomu, ale mě se nelíbil. Já bych si přála jiný konec, ale to je jen moje osobní přání.... celý text


Otrokyně citů

Otrokyně citů 2014, Nalini Singh
4 z 5

Knihu jsem začala číst loni na dovolené, protože jsem ji měla zrovna ve čtečce, která trochu stávkovala a tohle byla jedna z mála věcí, která mi tam po jejím samovolném restartu zůstala. Dočetla jsem asi do pětiny a po návratu z dovolené zase odložila. A letos na dovolené jsem potom opět sáhla, protože jsem se rozhodla si s sebou na ty dva dny nebrat knihu (nevím, co mě to napadlo) a v telefonu jsem našla toto a Jeho banán. No a tak jsem to dočetla. A bylo to lepší než jsem čekala jak z popisu, tak z té trochy, co jsem přečetla loni. Knížka má nápad, svět je propracovaný, jednotlivé rasy jsou zajímavé, postavy jsou sympatické, romantická linka v podstatě uvěřitelná. Konec možná až moc růžový, ale to se dalo čekat. Mohu ale říci, že rozhodně sáhnu po dalších dílech, protože mě postavy bavili a doufám, že se s nimi všemi setkám znovu a o některých se dozvím něco nového (nejvíc doufám v bližší seznámení s alfa samcem vlků, ale jak jsem koukala, tak on svoji knihu ještě v CZ nemá).... celý text


Anansiho chlapci

Anansiho chlapci 2006, Neil Gaiman
5 z 5

Velká část knihy se odehrává ve snech, díky čemuž mi neskutečně připomíná Sandmana. Lidé se spolu ve snech potkávají, uzavírají dohody a dokonce se i (skoro) vzájemně zabíjí a ubližují si. A i přesto je to jiné. Kniha mě neskutečně bavila i když tlustý Charlie mě místy strašně štval a občas bych ho propleskla.... celý text


Cymbelín

Cymbelín , William Shakespeare
4 z 5

Čekala jsem více mrtvých. Přeci jen to je údajně tragédie a Will v tragédii vraždí ve velkém (mám Cybelína ve výběru Tragédii). Ale to se zde nestalo. A já jsem ráda. Protože je tam spousta sympatických a milých postav a já se opravdu strašně bála, že se jim něco stane. Sice to bylo místy hodně zamotané ale nakonec vše dopadlo, jak mělo.... celý text


Slečna Darcyová se nevzdává

Slečna Darcyová se nevzdává 2010, Elizabeth Aston
2 z 5

Už u Dcer pana Darcyho mi celkem vadilo, že všechny ty dívky dělají hromadu chyb a vlastně jen díky neskutečnému štěstí se ani jedné nestane nic vážnějšího. Ovšem tento díl to je jiná, holka dělá jednu chybu za druhou a všechny problémy za ní řeší všichni okolo a ona je na ně za to ještě naštvaná. Myslím si, že kdyby ji nechali sežrat si alespoň jedno to klopýtnutí až do dna, že by jí to i prospělo.... celý text


Proměna

Proměna 2004, Carol Berg
5 z 5

Přemýšlím po kolikáté jsem tuto knihu četla. A došla jsem k číslu 8. Poprvé jsem ji objevila před mnoha lety v knihovně. To bylo v době, kdy jsem tam ještě chodila a nekupovala šílené množství knih, které v životě asi ani nestihnu přečíst. Nakonec sem si ji i koupila (v šílené aukci na aukru, kde jsem přihazovala do poslední sekundy přes snad nejpomalejší počítač na světě, místo toho, abych se učila na maturitu). A jednou za pár let si ji vždy přečtu (dle fotek na insta to bylo naposledy před 4 roky :D).  Znovu a znovu. A je zajímavé, že mě pokaždé něčím překvapí a pokaždé mám pocit, že ji čtu snad poprvé a jsem uchvácena oním světem a těmi intrikami a úžasným vztahem mezi Seyonem a Aleksandrem a miluji i ostatní postavy a třeba Dmitriho mám strašně ráda a nechápu jak jsem si jej za těch pár stránek (no možná spíše odstavců), co v knize dostal, mohla takto oblíbit. A stejně tak Kirila.  Ovšem musím se vám přiznat k jedné věci. Knihu neberu jakou součást trilogie. Prostě tento díl a tím to končí. Ano vím, že to má další dva. Dokonce jsem je četla. Ovšem nezamilovala jsem se do nich tak, jak do tohoto. Přijdou mi totiž strašně zdlouhavé. Ovšem! Rozhodla jsem se to napravit a  v brzké době si je znovu přečtu a třeba změním názor :).... celý text


Čas čarodějnic

Čas čarodějnic 2011, Deborah Harkness
3 z 5

Přiznávám, že seriál jsem již viděla. Objevila jsem ho díky Terese Palmers, kterou mám celkem ráda a vlastně jsem ani netušila, že to má knižní předlohu - na to jsem přišla po dokoukání první série a vlastně jsem ani neplánovala, si ji přečíst, proto jsem se rozhodla až po zhlédnutí serie druhé, ale řekla jsem si, že zkouknu seriál a teprve poté budu číst knihy, ať nejsem nespokojena se seriálem. Ano jsem hrozná, já vím a ani nevím, co mě to napadlo, protože standardně chci něco přečíst a teprve poté vidět film (a povedlo se mi to i u takových klasik jako Jméno růže, Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Mechanickým pomerančem), nebo se rozhodnu knihy vůbec nečíst. Možná za to rozhodnutí mohl i fakt, že už sem viděla právě dvě serie. No v každém případě musím tvůrce seriálu pochválit, protože v knize nebylo nic, co by mne nějak překvapilo, nebo něco, co by bylo navíc oproti seriálu. Ano pár nedůležitých věcí vynechali (třeba popis každého jednotlivého jídla, které hlavní hrdinka během knihy jí (Ano přesně takto to vypadá, když se rozhodnete opravdu dát v knize prostor jídlu a jeho chuti). A taky nějaké události poupravili nebo změnili vzhled a charakteristiku některých postav (u většiny mi to nevadilo, u některých mi byla více sympatická jejich seriálová verze, u některých si myslím, že se odklonili více než měli, ale už sem zažila horší nepřesnosti kniha vs film/seriál). Co se týká děje, tak ten mi přišel relativně nekonzistentní - kniha začne přímo ve chvíli, kdy se něco děje, žádný úvod nic, prostě teď to tady máte a dělejte, co chcete. Což by nevadilo, jenže pak začne její tempo uvadat a zpomalovat a vy se ztratíte v záplavě nudných večeří a snídaní a svačin a čtení starých almanachů a začnete usínat až zjistíte, že vlastně posledních 100 se tam opravdu nic nestalo a děj spí. A pak najednou bum a akce a zase se něco pořádného děje. Jen proto, aby zase děj usnul. A pak šup šup a během asi padesáti stránek se toho stane více než na předchozích dvě stě stránkách a konec.  Teda konec tohoto dílu. A vy musíte sáhnout po druhém. Což upřímně ještě nejsem rozhodnutá jestli chci nebo nechci podstoupit, protože ač zápletka a postavy jsou zajímavé, tak je to všechno neskutečně rozvleklé a úplně mi nesedl autorčin styl psaní (a to nemluvím o tom jak překladatelka občas větu poskládala a jaká zvolila slova protože občas jsem musela díky tomu něco číst i dvakrát, jestli jsem náhodou něco nepřehlédla nebo nejsem natolik unavená, že můj mozek zaměňuje slova).... celý text


Slušná jízda

Slušná jízda 2017, Irvine Welsh
3 z 5

Já vám ani nevim, co si o tom vlastně myslet. V té knize bylo sice vše (moře sexu (dobrovolný i méně dobrovolný, homo i hetero, placený i neplacený, dokonce i natáčený, pedofilie, nekrofilie i starej dobrej incest), drogy, alkohol, peníze, zlodějničina, krev, pot, slzy, oheň, hurikán, pohřby, výbuchy, golf, přátelství, rodina (ok, toto je diskutabilní) a dokonce i láska! A ke všemu se to celkem dobře četlo. Ovšem i když tam bylo všechno, tak tam něco chybělo. A to něco bych nazvala dějem. Jako ano, něco málo se tam děje, ale ty (dejme tomu) dvě dějové linky jsou takové nemastné neslané. U jedné jsem měla pocit, že nám někdo pořádně nesdělil začátek a hlavně nás ošidil o konec a u té druhé... no tam se ani nedá o dějové lince mluvit, když hrdina celou dobu jen se všema vyj3bává a poté na chvilku musí přestat, ale vlastně ani nevím v čem by to mělo být důležité, kromě toho, že on je zoufalí a chvilku, je menší čůr4k než obvykle.... celý text


Psychologický výklad pohádek

Psychologický výklad pohádek 1998, Marie-Louise von Franz

Byť autorka říká, že se snaží na pohádky nahlížet nezaujatě ě nic v nich nepředpokládat a účelně nehledat, tak mám pocit, že se jí to ne vždy povedlo. Ovšem tato kniha vyžaduje již nějaké znalosti psychologie a to hlavně té Jungovské, které, jak si musím přiznat mi z části chybí a je tedy možné, že mi nějaké věci unikli. I když tedy má spoustu věci dobře vysvětlených na názorných příkladech, co se nám dějí, mohou dít, nebo zná z praxe, takže si je člověk dokáže krásně představit a domyslet.... celý text


Pomsta & rozbřesk

Pomsta & rozbřesk 2016, Renée Ahdieh
5 z 5

Tak toto jsem nečekala. Opravdu překvapení. Jako ano hodnocení to má velmi dobré, ale po pár recenzích na které jsem narazila jsem vůbec nečekala, že mě to bude takto bavit a spíš jsem počítala s tím, že mě to unudí k smrti a bude to otravné. Ale opak byl pravdou. Ano občas jsem z těch postav byla zoufalá a profackovala bych je, at se vzpamatují a chovají se normálně, ale ne proto, že by byly napsány špatně, ale právě naopak, byly uvěřitelné a právě proto bylo rozčilující jak se chovají jako hloupě jako spousta lidí, které potkáte a která prostě chybuje a prostě...  Vážně mě to neskutečně bavilo a doufám, že se na dvojku dostanu co nejdříve a kdybych nejela přes léto losovací výzvu, tak se na ni vrhnu hned teď, ovšem řekla jsem si, že přes léto nechám na osudu co mám číst a ten mi teď nepřál do karet (na druhou stranu nebýt "losování" tak mi tato kniha ještě v tuto chvíli leží v knihovně nepřečtená a já nebojuji s nutkáním obejít losování). Tak držte palce, ať ji při příštím kole vylosuji :D... celý text


Naslouchejte!

Naslouchejte! 2021, Dale Carnegie
3 z 5

Jak jsem již říkala, tak v práci máme takovou milou povinnost a tou je čtení. A tuto knihu jsem právě v rámci této povinnosti dostala. A byla jsem trochu zklamána, protože ani nevím proč, ale čekala jsem od knihy, že bude trochu o něčem jiném. Kniha (jak název napovídá) je zaměřena na naslouchání, to ano. Ale spíše se zaměřuje na to jak lidi více a soustředěněji poslouchat, než jak jim více porozumět. Jako ano i toto je pro dané téma potřeba vědět a umět a nakonec se dostaneme částečně i k tomu, že je potřeba lidem rozumět, ale více méně se v knize pořád bavíme o tom jak více poslouchat a lidem dát více prostoru mluvit a jak to udělat a že by jsme se měli přizpůsobit druhému, ale nějak mi chybělo vysvětlení toho, jak dojdeme my k tomu, co nám druhý chce vlastně říci. Prostě nato kniha nás spíše učí poslouchání místo naslouchání. Na druhou stranu se strašně jednoduše čte a je plná spousty testů a různých úkolů.... celý text