kotasbk
přečtené 173
Král Krysa
2003,
James Clavell
Jak to asi dopadlo s Králem po válce? Byl postavený před válečný soud? Dokázal navázat na úspěchy z tábora i civilu? Našel si vůbec nějaké pravé kamarády? Setkal se ještě někdy s Petrem? Sakra, já chci odpovědi. Výborná kniha, ke které se určitě jednou vrátím a doufám, že mě více emočně zasáhne.... celý text
Vítejte do Zlých časů
1987,
E. L. Doctorow
Díky Bohu za úvod a závěr, jinak bych na čtení neměl nervy. Ta střední pasáž byla dost dlouhá, nic neříkající, nic se zdě nedělo, ale přesto jsem četl a doufal, že se Zlosyn z Bodie vrátí do městečka. Návrat to teda nebyl moc úspěšný.... celý text
Jurský park
1993,
Michael Crichton
Musím se rovnou přiznat, že mám slabost pro zfilmované knihy. A podle toho se také odvíjí moje hodnocení knih a filmů. Z velké části jsem prvně viděl film a až poté jsem četl knihu. To platí i u Jurského parku, který jsem viděl jako malý a přiznám se, že jsem neměl ani ponětí, že nějaká kniha existuje. Existenci knihy jsem začal vnímat až někdy před pár lety. Nedalo mi to a hned jsem si ji koupil z antiku. A neudělal jsem chybu. Nejsem žádný knižní expert, ale mohu říct, že kniha je dobře napsaná, je svižná a plná vědeckých slov, které jsem si musel googlit. Například slovíčko teratogenní jsem nevěděl a ani netušil, že existuje. Ale díky Majklovi jsem o pár slovíček chytřejší. I když jsem v podstatě neporozuměl, jak to vlastně s DNA a se vším tím okolo funguje, pochopil jsem poselství celé knihy. Neřekl bych, že děj by byl nějak podstatný, mě spíš více šlo o to, jak si člověk myslí, že dokáže ovládat a předpovídat přírodu. A právě na Jurském parku je to pěkně vidět, že i když člověk vytvoří perfektní ostrov pro dinosaury a bude mít vše pod kontrolou, tak stejně příroda vyhraje nad člověk.... celý text
Kaňte, mé slzy, řekl policista
2004,
Philip K. Dick
Na knihu jsem narazil náhodou v článku Top 30 dystópií podľa scifi.sk. A musím se přiznat, že jsem vlastně ani nepochopil proč je řazena mezi dystopie, protože definice dystopie říká, že se jedná o fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem, a já se na základě toho ptám, co je špatné na společnosti v téhle knize. To, že se jedná o policejní stát, kde musí být vše pod kontrolou, je z mého pohledu správné. Hold ztratíš papíry, tak jsem v pěkné bryndě. Co si budeme nalhávat, už nejsi v rejstříku osob, tak nejspíš půjdeš rovnou do tábora.... celý text
Psí srdce
1989,
Michail Bulgakov
Moje první kniha od Bulgakova. Nejspíš většina lidí začíná jeho slavným románem Mistr a Markétka, ale já jsem se vrhl na něco ne tak známého a nelituji toho. Občas se může stát, že když si vyberete něco ne tak známého, tak vás to tolik nepotěší, jako kdybyste si vybrali autorovu nejznámější knihu. Každopádně tahle delší povídka je zajímavá, je tak trošku podobná Frankensteinovi, ale už to nejsou nějaké romantické kydance okolo. Je napínavá, humorná a občas je zde nějaká ta narážka na bolševismus. Místy temná a strašidelná, zvláště při proměně Šarika na Šarikova. Může ta proměna ze psa na člověka znamenat něco víc? Asi jo.... celý text
Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
2017,
Philip K. Dick
Poslední slovo v knize je káva, což je můj oblíbený nápoj. Každopádně není káva jako káva. Některá káva může být vynikající (capuccino v tyrkysovém hrnečku v brněnské kavárně Punkt), jiná káva může být sračka (turek, instatní) a pak tu máme průměr, a to jsou ty americké kávy zalité vodou ve velkém hrnku. Právě takovou kávu pila Iran. A právě tak hodnotím knihu. Na druhou stranu je to zajímavý svět. Chladný, depresivní, temný, opuštěný, s létajícími auty, s jedním kanálem v televizi, s androidy, které jen tak nerozeznáš, s nájemnými lovci, kteří křižují městy a vyhledávají uniklé androidy, s umělými zvířaty a s vírou v Mercera. Ten mercerismus jsem nějak nepochopil, možná je to na mě až příliš abstraktní, tak jako samotná víra v Boha.... celý text
Komu zvoní hrana
1946,
Ernest Hemingway
"Qué cosa más mala es la guerra" Ten voják měl pravdu. Válka je opravdu strašná věc.
Sbohem, pane profesore
1992,
James Hilton
Příběh o klasickém anglickém pedagogovi z provinční chlapecké školy, který v ušáku u krbu při šálku čaje (vodu mu musí uvařit žena) vzpomíná svá učitelská léta. Je to nostalgické vzpomínání o žácích, o své ženě a o svých vtipech, u kterých jsem se ani nezasmál. Prof. Chips se stále drží svých hodnot, který se naučil v mládí, nemá rád velké změny, má rád klasickou literaturu a detektivky, čaj, až nějak moc má rád mladé hochy. Žije sám v baráku u školy společně s nějakou paní (nejspíš bývala pradlena ve škole), která mu vaří a vše dělá, protože jeho vrcholným počinem je míchání čajů a vítání mladých chlapců u sebe doma. Občas hodí nějaký ten svůj vtípek společně s latinským citátem.... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Tenhle ten Rusák vytvořil něco zcela jedinečného a úžasného. Jeho kniha bude nejspíš (určitě) zařazena do skupinky největších sci-fi děl všech dob. Ale při četbě jsem občas měl pocity, že hold to na těch pět hvězd není. Ačkoliv sám autor říká, že se záměrně nesnažil vykreslovat do detailu prostřední, postavy a příšery, tak právě to mi tam nejvíce chybělo. Možná by Metro bylo více zdlouhavé, více popisné, méně bychom zapojovali naši fantazii, ale zkrátka kvůli tomuto detailu strhávám jednu hvězdu. Byl bych i radši, kdyby autor vynechal všemožné filosofické komentáře, protože občas i to mě vadilo. Popisy snů, vnitřní monology, jestli je Arťom opravdu nějaký vyvolený člověk, to vše mi přišlo zdlouhavé, ale chápu jejich účel. Konec mě taky překvapil, protože jsem čekal boom a velký kouř, ale dočkal jsem se nějakého vyvrcholení v podobě spojitosti mezi ďábly a hlavním hrdinou. Ale abych jen nekritizoval, tak napíšu i něco pozitivního. Jak už jsem psal, je to vynikající dílo světové sci-fi, myslí tím hlavně prostředním a tématem. Zasadit život po katastrofě do metra, to se mi opravdu páčí. Po přečtení znám víc moskevských stanic, než ty které máme v Praze. Proto doufám, že jednoho dne vznikne i v českém prostředí dílo řadící se do Universe of Metro. Snad tu byli natolik rozumní lidé, aby se stáhli do metra a nějak žili. Nejlepší část knihy byla paradoxně na povrchu. Souboj v knihovně a pak cesta na další stanici, to mi opravdu přišlo jako strop téhle knihy. Pokud je druhý díl více filosofický, tak nevím, jestli se znovu vydám do metra.... celý text
Frankenstein
1969,
Mary Wollstonecraft Shelley
Frankensteina musíme chápat jako román napsány v duchu romantismu starý víc jak 200 let. Od toho se totiž odvyjí mé hodnocení. Nemůžu na knihu nahlížet dnešníma očima, kdy vlastně čekám hororový příběh a budu očekávat na každé druhé stránce nějakou mrtvolu či další hororové projevy. Hodnotím tedy její styl, děj a přínos pro literaturu. Občas jsem měl dojem, že je to celé chaotické, že se Viktor pohybuje halabala po Evropě, že nepracuje, ale žije jen z peněz otce. Dobře, čert to vem. Ale co se k sakru stalo s tím dalším bratrem? S Arnoštem, jestli se nepletu. To už tam není napsané. Každopádně abych jen nekritizoval, tak musím smeknout před stylem autorky. Ano, líbilo se mi to, i když furt nějaké city mě začínaly štvát. Jednoduchý popis krásné švýcarské přírody se mi taky líbil. Ale nad čím jsem nejvíc přemýšlel je to, že by takové "monstrum" mohl někdo stvořit i dnes. Jasně, možná je to sračka, co jsem teď napsal, ale každý dobře ví, že dnešní technologie dokážou zázraky. Co kdyby někdo vytvořil umělou inteligenci, která by pak žila vlastním životem, bez manipulace nás lidí? Nejspíš by se dostala do stejné situace jako tenhle netvor. Asi konec. 8/10. Doporučuji všem, kdo nehledají jen laciné béčkové horory, ale chtějí okusit starší klasickou literaturu. A doporučuji to všem, kteří tápou nad tím, jakou knížku z období romantismu by si měli přečíst.... celý text
Tankový prapor
1990,
Josef Škvorecký
Jestliže je někde napsáno, že jde o humoristickou knihu, tak to neznamená, že se budete válet smíchy po zemi, že si budete chcát do trenek nebo brečet smíchy, až vám zvlhnou stránky knihy. Tahle kniha není totiž jen o humoru, ale o realitě na vojně v padesátých letech.... celý text
