Kamba přečtené 93

Silo 2014, Hugh Howey

Se seriálem jsem se k této sérii znovu vrátil a musím říct, že i pro druhé čtení je kniha skvělá: perfektní atmosféra, postupné odhalování tajemství a historie, funguje to parádně od první do poslední strany. A taky má člověk strach o hlavní postavy, protože nikdo není nesmrtelný. Pro příznivce postapo naprosto zásadní kniha.... celý text

Turnus 2015, Hugh Howey

Moje nejoblíbenější kniha série, četl jsem ji minimálně třikrát. Strašně moc věcí se zde vysvětluje, je ohromující sledovat, jak to celé začalo a jak se to dále vyvíjelo. Celá kniha je plná morálních dilemat a nejde nad nimi neustále nepřemýšlet. A jedna věc v knize vylíčená je pro mě jeden z nejhorších momentů, který mě při čtení knih potkal. Nechci spoilerovat, proto nebudu konkrétní, ale vždy, když si to přečtu, tak mám těžký kámen v žaludku a v duchu křičím Proč? Nejoblíbenější kniha série a zároveň ji tak trochu nenávidím. To, že autor dokázal vzbudit takové pocity, ukazuje, jaký masterpiece tato kniha je.... celý text

Odvrácená strana Měsíce 1997, Wolfgang Hohlbein

Tak a je tu závěr: spojují se všechny dějové linky a souboj s Morony míří do velkého finále. Autor cítí, že už je konec a že by měl začít vysvětlovat, co se to v posledních dílech vlastně stalo. Některé věci se mu docela povedly, některé jsou dost přitažené za vlasy a velká část vůbec nepochopitelná, ale alespoň se o to pokusil a neuzavřel to jen tak. Samotné finále není nijak velkolepé, ale docela to funguje a zakončil celou sérii důstojně.... celý text

Enderova hra 1994, Orson Scott Card

Naprosto skvělá kniha. Doporučuji všem fanouškům sci-fi.

Hvězdné inferno 1997, Wolfgang Hohlbein

Na tuhle knihu jsem si pamatoval z mládí, že se mi moc líbila - konečně po dlouhé době není Charity jen přívěškem Jaredu a má nějakou vlastní akci. Teď po letech mě to ale nějak extra nechytlo. Nebylo to špatné, ale taky nic extra. Možná to bylo tím, že jsem byl natěšený? Kdo ví. Pravdou je, že jsem tuto miniknížku četl půl roku a mezitím jsem přečetl deset jiných :-D... celý text

Vyhlídka na věčnost 2011, Jiří Kulhánek

Další parádní kniha z pera mého nejoblíbenějšího autora. Dvě věci mě na této knize fascinují: promyšlený příběh (ano, v Kulhánkově knize!) a návrat některých postav z Nočního klubu.... celý text

Noční klub. Díl první 2002, Jiří Kulhánek

Noční klub. Díl druhý 2003, Jiří Kulhánek

Vítězství v Pacifiku 1985, Miloš Hubáček

Dosud jsem četl o Guadalcanalu vždy v kontextu celé války v Pacifiku, takže toto byla první kniha, která se zabývala čistě pozemním, leteckým a námořním soubojům na a u Guadalcanalu. A jsem nadšený, autor se tématu věnuje dost podrobně a celý konflikt popisuje velice čtivě. A hlavně uceleně: když jsem četl předchozí knihy, tak jsem například nechápal, proč Japonci nepokračovali v úspěšném námořním bombardování Hendersonova letiště. Ve Vítězství v Pacifiku to je vše hezky vysvětleno a dává to smysl. Mám jen dvě výčitky: - nevyváženost popisů osudu Američanů a Japonců, nejlépe to je vidět na námořních bitvách: v jedné větě napíše osud poškozených japonských lodí a jestli přežily nebo se potopily. U amerických lodí autor klidně na celé stránce popisuje hrdinné boje o záchranu lodi a nemá problém vyjmenovávat i jednotlivé námořníky, kteří zatáhli za tu či onu páku. Tato nevyváženost pravděpodobně pramení z toho, že autor čerpal hlavně z amerických zdrojů. - některé zbytečně dramatické popisy událostí. Uvedu příklad: "Po nočním bombardování letiště nezbylo na letišti žádné palivo. Když to vojáci oznámili svému velícímu důstojníkovi, ten nasadil svůj nejhrozivější výraz a poručil nějaké barely najít... nakonec se podařilo 400 barelů najít". Chápu, že se autor snaží udělat svůj text velmi čtivý, nicméně až takovéto přehánění mi přišlo spíš otravné. Nicméně na samotný celkový dojem to zas tak velký vliv nemá, takovéto pasáže se dají v textu dobře identifikovat a není problém o jeden či dva odstavce textu přeskočit :-) Proto musím tuto knihu všem zájemcům o válku v Pacifiku vřele doporučit... celý text

Černá pevnost 1997, Wolfgang Hohlbein

Pokračujeme v klasickém rozdělení na dvě příběhové linie. V první se Charity probíjí vesmírnou stanicí a musím říct, že mě moc nebavila. Celá mi přišla taková banální, kdyby se z knihy škrtla, tak bych si toho možná ani nevšiml :-) Naštěstí to zachraňuje druhá dějová linka, Hartmanova: jeho očima můžeme sledovat zásadní obrat ve válce moronů s Jaredy a dokonce bude moct svou troškou do velkého boje přispět. Každá jeho kapitola dává hodně informací a pořád se něco zajímavého děje. Že by nás čekala výměna hlavních postav?... celý text

Sektor osm 2018, Michael Atamanov

Začátek knihy je super, vůbec se s ničím nemaže a hned vrhne čtenáře do děje. Ten má rychlé tempo, pořád se něco děje a člověk se nemá čas zastavit. Systém vztahů je zajímavý a abych se v tom neztratil, začal jsem si vést seznam a statistiky. Protože je to hra o soubojích vesmírných flotil, netrvá to dlouho a přijde první vesmírná bitva. A tam přišlo první vystřízlivění. Popis bitvy je v chudý, pouze vykřikování povelů a čas od času nějaká statistika ztrát. A od toho okamžiku jsem začal stále více vnímat slabé stránky knihy: Hrdina je strašně poctivý a čestný. Všechny ženy jsou krásné a automaticky lezou hlavní postavě do postele. Protivníci jsou neschopní a průhlední. Ze všech problémů se hlavní postava dostane lusknutím prstu. Některé věci se sice dají vysvětlit tím, že to je přece jen počítačová hra, ale už toho je příliš mnoho. Postupně jsem začal o příběh ztrácet zájem a poprvé se mi stalo, že jsem po dočtení první knihy série neměl vůbec chuť si otevřít druhou. Snad se to v následujících knihách zlepší.... celý text

Děti ducha 2002, Orson Scott Card

Enderův stín 2001, Orson Scott Card

Naprosto parádní přídavek k Enderově hře, ve kterém autor znovu ukazuje, že má unikátní nápady. Kniha se odehrává ve stejném čase a na stejném místě, jako Enderova hra, hlavní postavou je však Fazolek, jeden z členů Enderovy armády. A právě toto je naprosto geniální - stejné situace jsou podávány z úplně jiného pohledu, postavy, která má naprosto jiný přístup k životu. Fazolek je extrémně inteligentní dítě a autor toho využívá do poslední kapky: nemá nejmenší problém prokouknout fígly učitelů, neustále je o několik kroků před učiteli a díky tomu můžeme nahlédnout do pozadí procesů uvnitř učitelského sboru. A taky to ukazuje, že učitelé lhali, když říkali, že Ender je jediná záchrana lidstva :-) Na závěr jedno doporučení: rozhodně číst až po Enderově hře, jinak vám to dost vyspoiluje :-)... celý text

Xenocida 2002, Orson Scott Card

Méně čtivé a zajímavé pokračování série. Více konkrétní být nemůžu, protože na rozdíl od předchozích dílů mě tato kniha k opětovnému přečtení nemotivovala. Jediné, co si pamatuju, byla naprosto nejnepříjemnější postava všech knih (ta asiatka).... celý text

Mluvčí za mrtvé 2002, Orson Scott Card

Naprosto skvělá kniha! Autor se od Enderovy hry posunul svým stylem a z příběhu pro syna se přesunul do složitějšího světa s hlubšími myšlenkami a filozofičtějším přesahem. Začátek je totální šok, který hned naznačuje, že se pohádka již nekoná. Musím říct, že takový skok jsem v žádné jiné knize neviděl. Moc se mi líbí autorovo zobrazení malé komunity a jejích problémů, jejího pokrytectví a zaslepenosti a zároveň náchylnosti na externí vlivy. A samotné promlouvání za mrtvé... to byl vrchol knihy a strašně rád se k tomuto momentu vracím. Za mě parádní sci-fi, i když diametrálně odlišné od Enderovy hry.... celý text

Za smrtí 2019, Michael Atamanov

Ne, ne, ne. Prostě tohle na mě nefungovalo. Bohužel se v této knize opakují stejné nedostatky, jako v předchozím díle. Hlavní postava řeší situace bez jakéhokoliv napětí, rozhovory jsou nezajímavé a celkově mám pocit, že je všechno banální. Ve polovině knihy jsem se rozhodl, že už toho mám dost. Knihu jsem zavřel a prodal.... celý text

Hegemonův stín 2003, Orson Scott Card

V novém díle se stínová série rozloučila s Enderovou linkou, a zatímco on míří ke hvězdám, Fazolek zůstává na Zemi v nově velmi nestabilní prostředí: vnější nepřítel je pryč a tak se lidstvo může vrátit k válkám mezi sebou. Hodně mě to bavilo, kniha zaplňuje chybějící místa v příběhu, ukazuje, co se dělo s Enderovými unikátně vyškolenými spolužáky, i vývoj Enderova bratra Wiggina. Tady už na pořadí čtení nesejde, po dvojici Enderova hra/Enderův stín se obě hlavní postavy vydávají po úplně jiných dráhách a jejich série se nijak neovlivňují.... celý text

Velká válka na moři. 4. díl – rok 1917 2002, Jaroslav Hrbek

Blížíme se do finále. V této knize je nejlepší rozhodně část popisující ponorkovou válku a sebevražedné neřešení akutního problému britskou admiralitou. Tahle kapitola byla fakt síla. Ve zbytku knihy se toho zas tak moc nedělo, je vidět, že konec války se blíží. To jen Rakušané si to v jedné bitvě zase rozdali s přesilou. Na závěr další příloha s popisem lodí, už se tam popisují loďstva takových států, jako jsou Rumunsko nebo Řecko, takže čekám, že tato příloha už bude poslední.... celý text

Velká válka na moři. 3. díl – rok 1916 2001, Jaroslav Hrbek

A je to tady: vrchol série. Celá kniha je delší, než předchozí i následující, a důvod je zřejmý: Bitva u Jutska. Této největší námořní bitvě vybojované čistě moderními bitevními loděmi je věnováno neuvěřitelných 150 stran (tzn. stejně, jako je věnováno celému roku 1915). Autor si dal záležet a popisuje bitvu opravdu podrobně. Začíná popisem sil obou stran a strategickým záměrem, který sledovaly. Věnuje se úvodnímu rozestavění flotil i detailnímu popisu jednotlivých fází. Na závěr pak zhodnotí výkon obou stran, výsledek, krátkodobé i dlouhodobé dopady, autor nic neopomene. Ačkoli se nabízí věnovat pozornost pouze soubojům bitevních lodí a křižníků, autor si všímá i úlohy menších lodí a díky tomu dostává celá bitva plastický obraz, každá loď má svůj úkol a smysl a je jen na jejich velitelích, jak se úkolů zhostí. A pestrost různých povah na jednotlivých pozicích mě strašně bavila: není nouze o velitele průzkumných uskupení, kteří se stáhli mimo dějiště a raději nic neprozkoumávali, ani o banzai sebevražedné velitele vedoucí svou loď na smrt proti přesile. Po přečtení bitvy jsem pochopil, proč je tento díl série dlouhodobě vyprodaný i na všech bazarech. Kromě bitvy u Jutska popisuje autor i schizofrenickou ponorkovou německou kampaň vedenou proti britskému obchodnímu loďstvu: nejdříve se spustí neomezená ponorková kampaň, pak se vrátí k fungování dle kořistního práva, úplně se zastaví jen proto, aby se zase mohla naplno rozjet. Tato část mě taky bavila, fascinovalo mě vnímat rozdíly v ponorkových kampaních obou světových válek. Zbytek knihy jsem už jen tak zlehka proletěl, moc se toho jinde vlastně nedělo. Závěrečná třetina knihy je standardně vyplněna přílohou s popisem lodí. Za mě nejlepší díl serie, všem fanouškům doporučuji.... celý text

Velká válka na moři. 2. díl – rok 1915 2001, Jaroslav Hrbek

Kniha popisuje druhý rok Velké války. V porovnání s předchozí knihou mi její témata přišly mnohem zajímavější. Začátek patří snaze Británie o ovládnutí Cařihradu, popisuje genezi plánu a aktivity duchovního otce akce neúnavného Churchilla. Z počátku se jednalo o čistě námořní operaci, ve chvíli, kdy začala drhnout, byly zapojeny pozemní síly a neustále byly navyšovány na obou stranách. Popis kampaně je hezky ucelený a velmi zajímavý. Následuje vstup Itálie do války a popis bojů mezi slabšími, ale schopnějšími silami Rakouska-Uherska s Itálií. Tohle mě taky bavilo, má to dobrý potenciál i do budoucích roků. Popis akcí na Černém a Baltském moři mě příliš nezaujal, kniha pak končí aktivitami v Severním moři. Bylo pro mě velmi zajímavé sledovat, jak probíhala válka proti obchodním plavbám v tomto období - Britové uplatňovali námořní blokádu hladinovými loděmi podle mezinárodního kořistního práva, takže opravdu byly zachycené lodě odesílány do britských přístavů pro důkladnou inspekci. Německé ponorky na druhé straně toho právo dodržovat nemohly, proto po celé období lavírovalo německé velení mezi neomezenou ponorkovou a její omezenější formou (hlavně z obavy o diplomatické vztahy s USA a dalšími neutrálními zeměmi). Co je taky zajímavé, jsou úspěchy německých ponorek ve Středozemním moři (na rozdíl od druhé světové války, kdy v této oblasti obchodní plavba neprobíhala). Závěrečných 100 stran pak patří tradičně přílohám popisujícím loďstva dalších států. Kniha se mi líbila mnohem více, než předchozí a už se těším na další, možná vrcholný, díl.... celý text