Janiny
přečtené 177
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Když dočtete tuhle knihu hodinu po půlnoci, moc dobře se vám pak nespí. Od začátku tísnivá atmosféra, během čtení jsem se skoro bála i nadechnout. Detaily, které do sebe děsivě zapadají a při odkrývání souvislostí mě skutečně mrazilo. Tenhle psychothriller budu mít ještě nějaký den v hlavě a ještě dlouho, předlouho budu myslet na to, kolik "Jacků a Grace" možná přehlížíme. Vlastně ve skrytu duše doufám, že vážně nikdo není tak šílené pokřivená a psychopatická povaha jako on, ale kdo ví? Závěr s Ester a barvou pokoje...velmi povedené.... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Četla jsem po poměrně náročném závěru školy a potřebovala jsem nutně nějakou "vymejvárnu" což se mi podařilo. Nečekala jsem nic a byla jsem překvapená, že to není z nejhorších. Jasně, beru trochu s nadsázkou všechny ty propletence a náhody. Ale...není vlastně v tom životě fakt možné všechno? Jediné co mi vadilo-nebyla jsem se schopna zorientovat v postavách úplně ihned a měla jsem v tom trochu zmatek. Často jsem se vracela, abych se ujistila, že chápu, co mi má být sděleno. Sečteno podtrženo-oddechovka ano, nepohoršuje, neuráží a navíc se mi fakt líbí, jak je zpracovaný přebal.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Já už válečných i poválečných věcí přečetla, myslím si, vážně hromadu. Měla jsem pocit, že mě jen tak něco nemůže rozhodit, natož rozbrečet. Poslední, co bych tedy čekala bylo, že mi příběh Hany tak moc zaleze pod kůži, že nebudu moct knihu odložit a že budu číst a číst navzdory času a únavě. A taky brečet, protože někdy osud přichystá vážně krutou nadílku.... celý text
Osm
2017,
Radka Třeštíková
odpad!
Radka Třeštíková se pustila do detektivního žánru. To je v pořádku, těšila jsem se, jak se s tím popere. Jen mi přišlo, že se s tím právě moc nepoprala. Vlastně to ani nebyla detektivka, ale popis různých psychóz a traumat různých lidí, jejichž životy se proplétají. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem a vlastně vůbec není podstatné, úplně zapadá. Celá kniha na mě působí jako podivně roztažená povídka, kterou se už nikomu nechtělo upravovat. Ke konci možná mírná vlna napětí, chtěla jsem vědět kdo z těch bláznů a lidí s podivně narušenou psychikou to teda udělal. Ale jinak nic. Jedna z těch knih, které si člověk přečte, zavře a vlastně ani neví, proč to sakra četl(a jde si spravit chuť jinam). Bohužel, tentokrát fakt jen jedna. A to jsem se snažila.... celý text
Tanec s nepřítelem - Válečné tajemství mojí rodiny
2014,
Paul Glaser
Roosje bojovala, jak uměla. Její jednání a rozhodnutí se neodvažuji soudit. Nepřísluší mi to, protože si ani přibližně neumím představit, jaká byla doba, ve které žila. Líbilo se mi prolínání se současností, odhalování rodinné identity, s deník Roosje. Také poukázání na to, jak se po válce s přeživšími z koncentračních táborů vyrovnávala nizozemská společnost. Tanec s nepřítelem je kniha, ze které mě mrazilo a musela jsem o ní přemýšlet i po jejím přečtení. A taková kniha je pro mě velmi dobrá.... celý text
