Jana283
přečtené 2049
Obrázky z Normandie
2002,
Jan Šmíd
Přečteno v rámci "předdovolenkové" přípravy. Kniha mi nejen nabídla tipy míst, která bych chtěla vidět, ale znásobila navíc mé těšení - viděla jsem barvy, cítila vůně, procházela uličkami... Jsem zvědavá jak dopadne srovnání...... celý text
Čekala jsem dlouho!
2015,
Danka Šárková
Nikterak obohacující povrchní čtení. Čekala jsem až to konečně skončí...
U severní zdi
2023,
Petra Klabouchová
Čtu hodně historické knihy o holocaustu, o poválečné historii, normalizaci. To je samozřejmě smutné téma a čtenář s tím musí počítat. Na tak obrovskou dávku bolesti, zla, beznaděje a smutku, kterou mi ve své nové knize předložila Petra Klabouchová jsem ale připravená nebyla. Nicméně jsem ráda, že jsem ji přečetla a určitě se k ní vrátím. Je v ní zpracováno jedno z nejtemnějších období naší historie padesátá léta a příběhy politických (i když mnohdy politických jen v uvozovkách) vězňů - žen a jejich dětí. To co se dělo, bylo strašné. Stále nechápu zlo, které páchali soudruzi na příslušnících svého národa. Násilí je neomluvitelné, ale nenávist a ponížení těch nejzranitelnějších matek a jejich dětí je něco, co jde mimo hranice lidství a zdravého rozumu. PK tohle téma ale zpracovala mistrně a citlivě bez prvoplánové snahy o citové vydírání, o to víc je četba bolestivá. Hlavní hrdinové či průvodci - Muž s dírou v srdce a Ošetřovatelka umírajících jsou umně zvolené postavy, které dodávají ději na dramatičnosti. Nejde však jen o zachycení historických událostí, ale také o to, jak se k obětem politických zločinů a hrdinům třetího odboje staví současná společnost. Mnozí by raději zapomněli a vymazali historii. Děkuji paní Klabouchové za skvělou knihu! Čtěte, šiřme dál a nezapomínejme!... celý text
Naši andělé strážní
2010,
Eckhart Tolle
Jestli opravdu existují andělé, jsou to naši psi. A jestli je Bůh, je to Příroda. Víc nepotřebuji.
Osmý život (pro Brilku)
2020,
Nino Haratischwili
Miluji tlusté romány, takže jsem knihu opravdu užila. 100 let života jedné dějinami zmítané gruzínské rodiny. Silné a osudové ženy. Autorka si drží od příběhu emoční odstup, nesoudí, nemoralizuje, o to více je však její vyprávění působivé. Provede nás nejen dějinami Gruzie, ale seznámí i s hrdou povahou Gruzínců a jejich vztahem k (a v rámci) SSSR. Složité a těžké dějiny Gruzie ovlivňují osudy hrdinů více než metaforický šálek hořké čokolády, jehož vůně prostupuje celý příběh. Je otevřený konec nadějí pro Brilku?... celý text
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
2022,
Tereza Brdečková
Trošku jsem se bála, aby to nebyl bulvár, ale jen trošku, protože Tereza Brdečková měla k rodině JW blízko a píše dobře. Je to hezké čtení, spíše smutné než veselé, protože režim tuhle rodinu semlel hodně. Když mi bylo krásných -náct, tak jsem Jana Wericha milovala. Pak mi začalo připadat, že je to poněkud zprofanovaná značka - moudrý klaun a pořád dokola ty citáty o tom, že když člověk jednou je... Tahle kniha mi mnohé osvětlila, hodně jsem snad pochopila a můj vztah s JW se narovnal tam, kde je to dobře (JW je to fuk, ale mne to těší). Je to nesmírně lidsky napsané, poutavé, bolavé, očistné, krásné. Zavírám knihu a šeptám : Děkuji... celý text
Voňavé (na)dělení
2016,
Blanka Hošková
Zakoupeno za cenu časopisu v levných knihách. Takové čtení ke kafíčku, které nezatíží příliš mnoho mozkových buněk. Občas je to potřeba.
Chtěla jsem víc
2022,
Helena Regnerová
Další ze série knih - velmi zajímavý námět a za ním pokulhávající zpracování. Lepší školní slohová práce. V každém případě je to zajímavá výpověď o životě za socialismus a o věcech, které se děly a na které by se nemělo zapomínat.... celý text
Kniha dní
2022,
Patti Smith
Kniha, která má čestné místo na mém nočním stolku a kterou listuji pro radost z každého dne stále znovu a znovu...
Než vybledne den
2021,
Kristína Hušeková
Opravdu si myslím, že ne každý koho potká něco smutného, by o tom měl napsat knihu...
Ty chladné oči
2023,
Scarlett Wilková
Historie nejsou jen dějiny, je to i naše současnost. Není sporu o tom, že velké historické události se skládají ze střípků malých osobních příběhů, které z minulosti přesahují do životů dalších generací. Nic není černobílé, jak jsme se to, bohužel, učili v dějepise. Nebyli jen hodní partyzáni a zlí fašisté. I mezi obětmi se vyskytovali lidé charakterově pokřivení i mezi nepřáteli byli ti, kteří podali pomocnou ruku. A to vše skvěle vystihuje nový román SW. Jasně, že jsem srovnávala s prvotinou Až uvidíš moře, která se mi velmi líbila. Zprvu jsem si říkala, že ta se povedla lépe, ale tak jak příběh plynul od druhé světové války až do současnosti, propadala jsem mu stále více. Spisovatelka čerpá z příběhů zpracovaných společností Post Bellum pro databázi Paměť národa. Člověk si při jejich poslechu říká, že nejlepší spisovatel je nakonec život sám. Zápletky, které napíše nevymyslí sebelepší spisovatel. Je dobré, že se jim dostává i románového zpracování a dostanou se tak k dalším lidem. Abychom nikdy nezapomněli... Těším se na další knihu Scarlet Wilkové.... celý text
Símka
2022,
Lucie Hušková
Někdy se rodiče obětují pro své děti. Obětují v uvozovkách. Dají jim maximum - lásku, péči, celý svůj život a naplňuje je to. A někdo se obětuje pro svou mámu, dá jí ze sebe tolik, že už mu nezbývá prostor pro nic jiného - pro přátele, studium, chlapce. A nedostane za to vůbec nic. Jen rány. Velmi smutná kniha. Nedokážu se vcítit do ženy - matky, která se takto dovede chovat ke svému dítěti, ale velmi obdivuji Símku pro její sílu se vším se poprat a nepřestat mít rád.... celý text
Stehy
2022,
Sára Zeithammerová
Tak jsem zase skočila na pomyslný špek knižním recenzentům. Kniha byla totiž kritiky dosti chválena a označována za velmi zajímavou prvotinu. No, nevím. Není nic banálnějšího než trojúhelník on, manželka, milenka. Takže člověk čeká alespoň silný příběh a zajímavou zápletku. Místo toho si přečte o smutném dětství obou protagonistek, ve kterém se s chutí rýpou a litují po zbytek života. Krom toho mnou celé čtení zmítala otázka, zda to, co ženy k slabošskému a sobeckému Hynkovi přitahuje je skutečně láska. A nakonec - je to snad povinností dnešní literatury , že nesmí chybět homosexuál? Pardon lesbička. Dobrou psychologickou novelu si představuji jinak. A korektorka by se měla stydět. Tolik chyb... celý text
Největší z Pierotů
1954,
František Kožík
Docela jsem se tím protrápila. Myslím, že dnes už nedokážeme číst tak květnaté romány. Hlavně dlouhé a podrobné popisy představení mne moc nebavily. Jean Gaspar Debureau popsán příliš jednostranně - absolutně kladný hrdina až ho to činí klišovitým. Chápu však, že ve své době musela být tato kniha přijímána s nadšením.... celý text
Nevítaný host
2019,
Shari Lapena
Detektivky moc nečtu. Ale Shari Lapena mne baví svým psychologickým vykreslením postav, jejich pohnutek a tajemství, která si nesou.
Sama sebou
2014,
Vlastina Svátková
odpad!
Čemu všemu jsme ochotni říkat literatura? Fráze, klišé, floskule, sbírka rádoby motivačních citátů...
