1. Domů
2. Autoři
3. Blanka Hošková
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 10
• Bazar 12
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 3

Populární knihy

/ všech 10 knih

Nové komentáře u knih Blanky Hoškové

Dietnikum

„Ze začátku jsem se nemohla začíst, zhruba za polovinou už to bylo lepší, ale stejně mám z knihy pocit, že se v ní vlastně nic nedělo.“
— Pechule

---

Horko domácího krbu

„Horko domácího krbu nie je žiadna naivná romanca z ružovej knižnice, ale poriadne úprimná a miestami až mrazivá sonda do reality dlhoročného manželstva. Blanka Hošková tu ukazuje, že má talent na vykreslenie postáv, ktoré by pokojne mohli byť vašimi susedmi. Na knihe ma dostala jej surová úprimnosť, kedy sa autorka nebojí ukázať, že teplo domova sa môže veľmi ľahko zmeniť na dusné horko, v ktorom sa nedá dýchať. Motivácie postáv boli celkom uveriteľné, kde som pri čítaní kolísala medzi empatiou a chuťou hlavnými hrdinami poriadne zatriasť, aby sa spamätali. Celkovo tu ide o román zo života, ktorý nenúka lacné riešenia, ale nastavuje zrkadlo stereotypom, do ktorých v partnerskom živote tak radi padáme.“... celý text
— Evaho73

---

Když se přání neplní

„„Už jsem toho kolem sebe tolik slyšela, viděla nebo četla, že se prostě chvilkami bojím.” Kniha vypráví životní příběh Terezy, ženy ve středním věku, které zemřel manžel Evžen. Je vidět, že autorka to s jazykem umí. Využívá řadu všemožných přídavných jmen a krásná přirovnání. Kniha se čte zcela sama. Stránky ubíhají neuvěřitelně rychle. Kniha je rozdělena do tří částí. První se odehrává v roce 2010 a 2011, druhá je minulost z let 1987-1994 a třetí rokem 2012 navazuje na část první. V první části se dočítáme o trpkém Terezině životě, jejím neštěstí a neshodami se synem. Tereza se ve svém nitru hodně pere a nejvíce ji asi trápí otázka, zda já dobrá matka. Žije společně se svým synem Sebastiánem, avšak soužití není úplně pohádkové. Terezu jsem si jako hlavní postavu velice zamilovala. Je to sympatická ženská se srdcem ze zlata, která pracuje jako kadeřnice, a navíc dobrovolně dochází pomáhat na onkologii. I přesto že Tereza má řadu přátel, kočku a psa, si připadá hodně opuštěná a sama. Nejlepší kamarádkou od dětství je pro ni Adéla, dále je tu Jana ze zumby a Jiřka od vedle. Ve druhé části již příběh není úplně veselý. Postupně se probíráme dlouhou cestou, kterou musela Tereza s Evženem ujít ke svému vytouženému dítěti. Knihu Když se přání (ne)plní by si podle mě měla přečíst každá žena, které se nedaří otěhotnět, protože tato kniha by pro ni mohla být světlem a vírou, že jednou to vyjde. V poslední třetí části už se zabýváme šťastnějším tématem a to láskou. Seznámíme se s novými postavami jako je sympaťák Vítek, jeho dcera Alžběta, její kolegyně Brigita s přítelem Jindřichem a nesmíme zapomenout na vyšinutého Patrika. Avšak kniha má jedno mínus. Poslední třetinu čekáme, že se konečně nějak rozplete to, co se tam děje. Stránky ubývaly a já si neustále říkala, že teď už to musí přijít. Bohužel nepřišlo. Autorka může napsat kapitolu o tom, jak Tereza dostala od sousedky nové oblečení, ale kapitolu o tom nejdůležitějším nenapíše? Pokud nebude mít kniha pokračování dalším dílem, tak je kniha nedotažena. Když se přání (ne)plní doporučuji ženám všeho věku. Zabývá se jak lehkými, tak vážnými tématy. Dlouho se mi nestalo, že by mě jedna kniha dokázala tolikrát rozesmát a zároveň i několikrát rozbrečet.“... celý text
— neubam02

---

---

Když se přání neplní

„Příběh Terezy, která si žije poklidně svůj život, potká osudového muže a je šťastná. Jen vytoužené miminko ne a ne přijít. Když se po dlouhých letech zadaří, je rodinka spokojená a užívají si života. Až do chvíle, která změní život všem a my sledujeme cestu Terezy, jak se s tím dokáže vypořádat. Autorka nechala skvěle nahlédnout do ženské duše, co si prožívá a čím prochází, když nemůže otěhotnět. Kdo to zažil, rozhodně se najde v příběhu, je to opravdu hodně reálné. A zároveň tu sledujeme pocity matky, která se učí vycházet s „puberťákem“, jenž má svou hlavu a chce si věci dělat po svém. Kromě starostí a problémů se zde však dočteme např. i to, jak si může žena udělat radost a není od věci to také praktikovat ve svém vlastním životě. V knize jsou dvě linky – přítomnost a minulost. V příběhu ze současnosti autorka naťukává témata, která se stala a nás to tak nutí číst dál, abychom se dozvěděli, jak to všechno bylo. Ze začátku mě přítomnost moc nebavila, ale jakmile jsem se dostala do části z minulosti, čtení jsem si začala opravdu užívat a zhruba od poloviny knihy jsem se začetla natolik, že jsem už knihu neodložila a četla dlouho do noci, dokud jsem jí celou nepřečetla. Knížka mě možná oslovila i proto, že jsem ve stejném věku jako hlavní hrdinka a dokázala jsem se dobře vcítit a vžít do jejích problémů i pocitů a nejednou jsem viděla samu sebe ve stejné situaci. Jediný problém, co jsem s knihou měla, byl styl psaní. Ze začátku mi opravdu trvalo, než jsem si na něj zvykla. Kromě jiného mi například vadilo, když autorka o něčem vypráví, v tom si vzpomene na něco z minulosti, tak to naťukne a vrátí se zpět do přítomnosti. Bylo to chvílemi nesouvislé. Ale byl to můj osobní problém a po chvíli čtení jsem si zvykla a knihu jsem již dočetla bez problémů. Konec příběhu byl zvláštní, až otevřený a skoro mi připadalo, že je připravený na další díl. Tak uvidíme, zda nás autorka nepřekvapí nějakým pokračováním. Příběh je o životě a ze života. Nebyly tam žádné akční zvraty, ale naopak je to o tom, co život a osud postupně připraví a jak se s tím jednotliví lidé dokážou vypořádat.“... celý text
— eva3992

---

Když se přání neplní

„Blanka Hošková má na svém kontě už několik knih. Já jsem se však s touto autorkou prozatím míjela. Nyní nakladatelství MOBA vydalo její nejnovější román Když se přání (ne)plní. Po přečtení anotace, která mě dokázala dokonale nalákat, jsem neváhala a pustila se do čtení. Hlavní hrdinkou je Tereza Dobrovolná, která právě pohřbila svého manžela Evžena. Měl autonehodu. Kvůli mladým frajírkům, kteří usedli za volant poté, co pili alkohol, skončil v nemocnici. Svůj těžký boj nakonec prohrál a Tereza zůstala sama na výchovu šestnáctiletého syna Sebastiána. Po událostech, které nyní prožila, se opět potřebuje cítit užitečná a zaplnit prázdnotu ve svém srdci. A tak se rozhodne docházet několikrát v týdnu do nemocnice a udržovat sociální kontakt se stárnoucími nemocnými seniory a dlouhodobě léčenými pacienty na oddělení onkologie. To je jistě úctyhodné rozhodnutí! Ovšem nebude to tak jednoduché, jak si Tereza představovala... Vzhledem k tomu, že jde o první autorčinu knihu, kterou jsem přečetla, nemám srovnání s jejími ostatními romány. Mohu ale říct, že tento se bude líbit těm čtenářkám (troufám si tvrdit, že dějově zaujme hlavně ženy), které mají rády vyprávění jako vystřižené ze života. Navíc autorka do svého díla vložila i velmi důležitou pointu: stačí jediný okamžik a váš život nabere zcela odlišný směr. Občas si vůbec neuvědomujeme, jak rychle můžeme ztratit to, co máme. Užívejte si rodinné štěstí, protože nikdy nevíte, co se stane další den! Toto vyprávění má v sobě hodně okamžiků, které vás dokáží oslovit. Je rozděleno do několika časových úseků, za což autorku chválím, protože přesně víte, v jaké části života hlavní hrdinky se právě nacházíte. Vzpomíná na minulost, na seznámení s manželem, na snahu počít vymodlené dítě. V tomto směru prožila Tereza spoustu zklamání. Nedařilo se jí otěhotnět a bojovala se záští a nenávistí vůči ženám, které s tím žádný problém neměly. Proti přírodě se bojovat nedá. Můžeš mít vůli, jakou chceš, ale když příroda rozhodne, nenaděláš s tím nic. Můžeš si to přát, můžeš bojovat, překonávat překážky, ale jen ona rozhodně, jaký bude konečný výsledek. Tereza je obyčejná žena, od které si však můžete převzít několik důležitých životních zkušeností. A přesně to je důvod, proč si pořídím i další autorčina díla: mají totiž přesah i do reálného života. Styl psaní mi sedí a ani na chvilku jsem se během čtení nenudila. Zkrátka já jsem nadšená a tento příběh vám určitě mohu doporučit.“... celý text
— Maru.Maruska