J.P.S. přečtené 159

Zákon o pozemních komunikacích: Komentář 2015, Karel Černín

Jeden z nejlepších právních komentářů. Jeho kvalitu spatřuji především v tom, že je psán i pro neprávníky a (na rozdíl od jiných oborných právních publikací) nezabíhá do zbytečné akademické roviny, ale řeší praktické problémy.... celý text

Taria 1998, Tomáš Mareček

Spíše než "první" bych tento díl nazval jako "nultý", protože je od úplně jiné autorské skupiny než pozdější díly série. Jde o nepříliš zajímavý modul k Dračímu doupěti, který je spíše dlouhou historickou brožurou s jedním dobrodružstvím jako bonusem. Nástavba k tradičním Drd 1.5 jeskyním.... celý text

Taria - Záhvozdí 1999, Jiří Mlnařík

Počínaje tímto dílem převzal tvorbu jiný autorský tým a vtiskl sérii úplně jiný styl. Toto je výborná příručka šesti dobrodružství použitelných pro jakoukoliv vyprávěcí RPG, nikoliv jen pro Dračí doupě, k němuž bylo vydáno. Oproti dalším dvěma dílům zde však ještě není příliš propracovaná návaznost na okolní svět, spíše jde o odehrané příběhy "napasované" na svět dříve vytvořený jiným autorem (příběhy jsou umístěny na "barbarský sever" a "koňské pláně", ale ve skutečnosti jsou z prostředí "klasických lidských vesnic" ).... celý text

Severní Taria 2002, Karel Černín

V době svého vydání pro mě téměř revoluční příručka ke klasickému Dračímu doupěti. Pět našlapaných dobrodružství, z nichž většinu jsme v dobách středoškolských let skutečně odehráli. Kromě samotných příběhů jsou připojeny i kapitoly s inspirativním popisem kraje s atmosférou severní Evropy.... celý text

Taria - Pohraničí 2008, Karel Černín

Nejlepší a bohužel (zřejmě již definitivně) poslední díl série. Dobrodružství v modulu jsou pořádně temná (snad kromě prvního). Stejně jako v předchozím díle, ani zde nechybí inspirativní kapitoly s popisem prostředí, které je velmi realistické a s hutnou středověkou atmosférou. Atmosféra tohoto dílu je mnohem ponuřejší a temnější než u předchozích dílů, jde o dark-medieval fantasy se vším všudy. Díl, který mě mimořádně bavilo číst i jen tak, aniž by člověk musel příběhy odehrávat.... celý text

Hrdina Nik 2004, Eduard Štorch

Méně známý a neprávem opomíjený Štorchův román zasazený na území Čech v 7. století. První část knihy popisuje spojení porobených slovanských kmenů a jejich povstání proti avarské nadvládě, druhá část se odehrává o několik desítek let později a popisuje obranu před franskou invazí. Dle mého názoru je však z knihy až příliš cítit podprahově podsouvané "české vlastenectví" a znázorňování slovanských národů jako "lepších lidí".... celý text

Slabikář 1981, Jarmila Hřebejková
odpad!

Spousta čtenářů hodnotí kladně a odkazuje na nostalgii. Já toto bohužel nesdílím. Tento slabikář jsem zažil v první třídě zkraje devadesátých let, kdy ve vedlejších třídách používali už jiný slabikář s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, ale naše třída měla stále tenhle "starý", protože naše paní učitelka byla v duši stále kovaná soudružka, která odmítala přestoupit na něco jiného, než z čeho učila předchozích X let. Vzpomínám si, že se mi Janečkovy obrázky v tomto slabikáři vůbec nelíbily, přišly mi hrozně divné a něčím "pesimistické". A to jsem si tehdy ještě neuvědomoval skutečný význam závěrečných kapitol (přátelství chlapce s rudoarmějcem, oslavě sovětských kosmonautů a o pionýrských slibech), které byly skutečně slušnou vymývarnou několika generací dětských mozků. Opad zcela zaslouženě.... celý text

Asterix z Galie 1997, René Goscinny

První Asterix aneb jak to celé začalo. Díl stvořený panem Uderzem, který měl být původně jednorázovou záležitostí, ale ve skutečosti stál na počátku veleúspěšné série vytvořené ve spolupráci s panem Goscinym. Je zajímavé, že v tomto úvodním díle je Obelix spíše vedlejší postavou (prostě jeden z mnoha vesničanů, který je zajímavý tím, že jako dítě spadl do hrnce s nápojem). Jako Asterixův nerozlučný parťák se začal profilovat až v díle následujícím.... celý text

Asterix gladiátorem 1992, René Goscinny

Příběh o tom, jak si vesničané mysleli, že nenávidí barda Trubadixe, ale když ho Římané unesli, tak všem začal chybět, a tak vyslali Asterixe s Obelixem k jeho záchraně. Naši hrdinové doputují až do Říma a dostanou se až do gladiátorské školy, kde svými kousky téměř přivedou k šílenství drsného velitele glaidátorů i majitele gladiátorksé školy :)) A aby toho nebylo málo, tak Trubadixův zpěv zažene i divoké lvy :)) Nejlepší scénka: Fénická galéra plná veslařů připoutaných k veslům. Asterix: "To jsou otroci?" Kapitán: "Ne, to jsou společníci. A já jsem jejich ředitel!" Jeden z veslařů: "Podepsali jsme smlouvu a zapomněli si ji přečíst..."... celý text

Asterix a Kleopatra 2008, René Goscinny

Tak tenhle příběh z Římany okupovaného Egypta má opravdu grády. Jestli jste nevěděli, proč slavné sfinze chybí nos, tak za to ve skutečnosti může Obelix :)) Ale úplně nej jsou Egypťani pracující na stavbě, kdy si po směnách navzájem od bič a střídají se v bičování kolegů, kteří zrovna pracují :)) A chudák chlapík dělající přesčas :))... celý text

Breviář pozitivní anarchie 2016, Vlastimil Vondruška

Zcela souhlasím s hodnocením, které ke knize napsala o pět komentářů níže Hebrey (v podstatě bych se pod to mohl podepsat). Velmi přesný a trefný rozbor napsal o více komentářů níže HanzeeHans (byť se nepřikláním k hodnocení odpad) Tedy shrnutí: Mnohé autorovy názory jsou jistě zajímavé, s částí z nich bych se i ztotožnil. Bohužel spousta jím tvrzených historických paralel je dost vytržených z kontextu. Některá "fakta" týkající se dnešní doby jsou zcela smyšlená (vybavuje se mi například rozhořčení, kolik zbytečných zákonů u nás vydají soudci nebo starostové - ani jedni ani druzí ale žádné zákony nevydávají). Značné rozpaky budí odkazy na prameny, tvořené ze valné části články z Parlamentních listů. Nejvíce mě mrzí, že ač autor v úvodu knihy vybízí ke smířlivosti a k toleranci odlišných názorů, tak sám své názorové oponenty naprosto dehonestuje a pochopení jiného názoru naprosto odmítá (například příznivce EU hned označuje za evropského nohsleda a patolízala - přitom i člověk podporující EU může mít proti jejímu fungování řadu výhrad; velmi často používá v negativním kontextu slovo "aktivista" - aniž by vysvětlil, koho tím vlastně míní). Bylo zajímavé si tuhle knížku přečíst a popřemýšlet o autorových názorech, ale příště radši zase sáhnu po nějakém jeho historickém románu, protože ty mu jdou (podle mého názoru) lépe než úvahové eseje.... celý text

Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. 2014, Vlastimil Vondruška

(K dnešnímu dni dočten I. až V. díl Husitské epopeje, toto hodnocení se vztahuje na všechny): Tuto ságu bych nazval "dokumentárním románem". Dostáváme poměrně věrohodný popis jednoho z nejsložitějších (a patrně nejkontroverznějších) období našich dějin, a to nikoliv jako prosté líčení událostí, nýbrž skrz osudy a zážitky lidí žijících v té době. Historické postavy jako Jana Husa, Jana Žižku, Jana Želivského, Prokopa Holého, Zikmunda Lucemburského či Oldřicha z Rožmberka zde tedy poznáváme především zprostředkovaně jakožto osoby, s nimiž se fiktivní hrdinové této ságy nějakým způsobem setkali - ať již jako posluchači jejich kázání, jako účastníci jimi organizovaných pochodů, jako spolubojovníci ve vojenském ležení či jako rádci a důvěrníci. Přestože románových postav je poměrně velké množství, zpravidla mi nedělalo problém se v nich orientovat a většina z nich na mě působila uvěřitelně. Někdy se při líčení jejich osudů trochu klouže po povrchu a přeskočí se i delší časové období, ale celkově na sebe jednotlivé dějové linky docela dobře navazují. V tomto autor odvedl mnohem lepší práci než ve svých detektivkách s Oldřichem z Chlumu, a zcela nesrovnatelně lepší než v Kronice zániku Evropy (až si skoro říkám, jestli to opravdu psal týž autor?). Velmi se mi líbilo, jak každá delší kapitola začínala rozhovorem dvou bratranců, kteří jsou každý jiného vyznání (jeden katolík a druhý kališník), ale již patří ke generaci narozené po husitských válkách a dovedou se na události dívat s odstupem a respektem k víře a názoru druhého. Zrovna u těchto částí jsem si říkal, že by si je autor mohl sám sobě občas připomenout, když píše/psal do MF Dnes či Práva komentáře, v nichž názorové oponenty šmahem odsuzuje jako levičáky, aktivisty, patolízaly Bruselu apod. Podobně mi nejde do hlavy, že pan Vondruška ve své Husitské epopeji líčí poměry Čech 1.poloviny 15. století jako jeden velký chaos a zmar (a činí tak velmi přesvědčivě!), ale zároveň je schopen v komentářích do médií téže období opěvovat jako úžasnou dobu, na kterou bychom měli být hrdí (zapomněl snad, o čem napsal sedmidílnou ságu?). A poslední rýpnutí do autora: V médiích opakovaně zdůrazňuje škodlivost genderu, ale přitom v Husitské epopeji stvořil postavy tak hrdých a sebevědomých žen, že nad tím musí plesat srdce každé manažerky pro rovné příležitost. Například románová Markéta či Barborka jsou charaktery, které by bez mrknutí oka prošly i sítem korektnosti v dnešním Hollywoodu (zejména druhá jmenovaná, která bojuje v brnění bok po boku s chlapama a mnohé z nich rytířsky předčí - v realitě 15. století něco nemyslitelného). A tak si opakovaně říkám: Je autor vynikající Husitské epopeje OPRAVDU TATÁŽ OSOBA, která píše pseudohistorické komentáře do médií a která stvořila škvár typu Kronika zániku Evropy? Ať už je to jakkoliv, Husitskou epopej považuji - spolu s Přemyslovskou - za to nejlepší, co jsem od pana Vondrušky dosud četl. Pokud bych někomu měl poradit, co si od daného autora přečíst, tak TOHLE !... celý text

Husitská epopej. II, 1416-1425 - za časů hejtmana Jana Žižky 2015, Vlastimil Vondruška

Viz můj komentář k prvnímu dílu. Pokud jste dosud považovali Jana Žižku za velikána našich dějin, tak tato kniha vás přesvědčí, jaký to byl gauner a že kališníci byli z velké části jen zdivočelá pakáž (tedy, ne že by na tom katolická strana byla lépe...). Za největšího záporáka tohoto dílu považuji Jana Želivského, který je zde vylíčen jako dokonalý sociopat a manipulátor (až se člověk stydí za ty současné názvy ulic a stanic MHD :))... celý text

Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda 2015, Vlastimil Vondruška

Viz můj komentář k prvnímu dílu. I zde se dočítáme, jaká zdivočelá pakáž byli ti kališníci, a snad nejlépe to ilustruje charakter Olbrámka, který vlastně nezná jiný život než rabování a zabíjení. V tomto díle mě dost zaujal vývoj postavy Barborky, ze které se vyklube taková válečnice, že by Johanka z Arku musela blednout závistí, kdyby se s ní setkala, a před kterou si i drsní chlapi doslova sedají na zadek (jak supergenderový archetyp téhle hrdinky jde dohromady s přesvědčením autora, který v médiích označuje gender pomalu za největší zlo lidstva, se mě neptejte...)... celý text

Husitská epopej. IV, 1438-1449 - za časů bezvládí 2016, Vlastimil Vondruška

Viz můj komentář k prvnímu dílu. V tomto díle následuje částečná generační obměna, otěže příběhu pomalu přebírají děti hrdinů z prvních dílů. Na scéně se objevuje Jiří z Poděbrad a kniha končí jeho převzetím moci nad Prahou.... celý text

Asterix a zlatý srp 1992, René Goscinny

Další výborný Asterix, tentokrát příběh odehrává v Paříži (resp. tehdejší Lutécii) a okolí. Příběh o pátrání po překupnících se zlatými srpy, na jehož základě by se klidně dala postavit i zdařilá historická detektivka z prostředí římské Galie.... celý text

Obelix a spol. 2000, René Goscinny

Jako děcku se mi tenhle díl moc nelíbil, přišel mi málo "dobrodružný" . Jeho poselství coby parodii na svět byznysu a zesměšňování workoholiků jsem pochopil až mnohem později. Myslím, že víc než dětský čtenář ocení kvality tohoto příběhu jeho rodič.... celý text

Asterix legionářem 1997, René Goscinny

Tento díl si bere na paškál francouzskou cizineckou legii a nepokrytě (a velmi zdařile!) si z ní utahuje:)) V příběhu je to samozřejmě legie římská, do níž se Asterix s Obelixem nechají naverbovat, aby se mohli přeplavit do Afriky a zachránit galského krajana, a zároveň se setkávají s rekruty ze všech národností římského impéria - právě tady je ta podobnost s reálnou cizineckou legií. A díky kouskům našich hrdinů se vojenský výcvik stává tvrdým a neúnosným hlavně pro samotné velitele :)) (P.S.: Tento díl byl zfilmovan jako "Dárek pro Caesara" , byť filmová verze čerpá i z jiných dílů)... celý text

Mikulášovy patálie 1973, René Goscinny

Humorem našlapaná série krátkých příběhů o klucích z jedné francouzské školy očima jednoho z nich - Mikuláše. Za mě o level lepší (a hlavně mnohem legračnější!) než obecně známější Děti z Bullerbinu od A.Lingredové (aneb Francie/Švédsko 2:1)... celý text

Asterix v Británii 1995, René Goscinny

Jeden z nejlepších asterixovskych dílů vůbec. Jako dítě jsem to vnímal čistě jako dobrodružný příběh o záchraně jedné britské vesnice odvolávající římské invazi, až později jsem si uvědomil, že je to zároveň humorné zdůraznění rozdílů mezi kulturou britských ostrovů a kontinentální Evropou. (Aneb: "Je pivínko málo teplé? Nechal bych jej přihřát!"). A taktika, kdy Britanové znemožnili Římanům vítězství tím, že uprostřed boje odešli na čaj o páté, je prostě nezapomenutelná! (P.S.: Britanský náčelník Cassivelaouns v úvodu příběhu je historickou postavou)... celý text