Francesca
přečtené 444
Saturnin
1990,
Zdeněk Jirotka
Ukázku ze Saturnina jsme měli na základní škole (8. třída) v čítance a předčítali jsme ji nahlas. Byla to přesně ta pasáž o loupeži v domě, kdy zloděj přišel k úrazu a nedovedl přesně vysvětlit, jak se mu to stalo. Když přišla řada na mě, odrovnala jsem po pár přečtených větách nejen sebe, takže jsem málem umírala smíchy, ale i učitelku češtiny, která se začala smát se mnou. Nepamatuji se, že bych se kdy nad knížkou bavila tolik, jako když jsem četla Saturnina. Bylo mě prý doma slyšet i přes dvoje zavřené dveře...... celý text
Kytice - výbor
1975,
Karel Jaromír Erben
Erbenovu Kytici znám od dětství. Dospělí mě sice varovali, že se budu bát a ať si ji přečtu, až trochu povyrostu, ale já si nedala říct. Některé obrazy mi naháněly hrůzu ("dětská hlava hlava bez tělíčka / a tělíčko - bez hlavy"), ale četla jsem Kytici dál, se zatajeným dechem. Smysl mi u některých balad tehdy trochu unikal, porozumění se dostavilo s lety, ale stále ještě nejsem u konce. Kytice patří k těm knihám, které můžete číst popadesáté a stále budete mít co objevovat. Třeba i jen to, nakolik se v některých myšlenkách skrývá hluboká pravda.... Mám ráda Erbenův rodný kraj, nejen proto, že na něj mám rodinné vazby (nakonec, Kytici jsem četla právě tam). Když se do kraje kolem Lázní Bělohrad vracívám, hledám pohledem kostel na Byšičkách, kam Erben situoval Svatební košili - právě tu jsem si oblíbila nejvíc, dokonce jsem ji svého času uměla nazpaměť. Dodnes mě z některých balad mrazí a nedávají mi spát. Vryly se mi pod kůži, hluboko, hluboko...... celý text
Poutník z Albionu
1981,
George Gordon Byron
Ach, lorde Byrone! Stará láska nerezaví... Zatímco všechny ostatní patnáctky si doma v pokojíčku vylepovaly plakáty popových hvězdiček, herců nebo sportovců, já chtěla mít nad postelí Byronův portrét. Divné? Asi jo. K Byronovi jsem se dostala přes učebnici dějepisu, kde byla reprodukce jakési kolorované kresby - sice se Byronovi ten portrét moc nepodobal, ale zaujal mě natolik, abych se pídila po tom, kdo byl dotyčný zač. Dopídila jsem se až k "Poutníkovi z Albionu". Byly to první Byronovy verše, které jsem ve skvělém překladu Hany Žantovské četla. Výbor je velice zdařilý, vyvážený, při čtení jsem se do knížky přímo zamilovala. Skoro celou jsem si ji tenkrát opsala. O několik let později, když jsem "Poutníka" zahlédla v antikvariátu, neváhala jsem ani chvíli.... celý text
