FillisDilla
přečtené 217
Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
1975,
Alexandre Dumas, st.
Ó bože, jak já se nudil.
Ambasadov
2012,
China Miéville
Miévillův nejodvážnější počin. Na oko se tváří jako klasická fantasy - kolonizace nových světů, cestování mezihvězdným prostorem, bizarní mimozemšťani apod. Na druhou stranu však Miéville otevírá pole, které (alespoň co je mi známo), zůstalo zatím pramálo probádané - odborná sci-fi literatura. Ambasadov je totiž především studií jazyka, způsobu, jakým skrze jazyk jako nástroj uchopujeme svět, jak jazyk formuje naše smýšlení a jak skrze proces pojmenovávání utváříme svět kolem nás. Ambasadov je strukturálně lingvistická studie ve sci-fi provedení. Takové odborné, suché coby-kdyby. Ale absolutně dokonalé.... celý text
Američtí bohové
2001,
Neil Gaiman
Musím předeslat, že Gaiman se pro mě už v zásadě vyčerpal. Nikdykde mě v době svého vydání nadchlo, stejně tak Hvězdný prach. A i po letech mají obě tyto kniho své kouzlo, i když už si je znovu asi nepřečtu (popáté? pošesté?). Koralina byla pěkná jednohubka a Sandman, dokud nepodlehl své vlastní velikosti a rozvleklosti (třetí/čtvrtá kniha), byl velmi kvalitní komiks. Jeho povídky považuji za slabé, psané pro efekt, zbytečně přeplácané "nápady" a "obrazy". Anansiho chlapci jsou opakováním úspěšné formule, Mezisvěty teenagerská slátatnina. Vrcholem Gaimanovy tvorby je tak pro mě jeho temná, božska road-story Američtí bohové. A že se jedná o road-story je jasné už ze synopse. Celý děj se totiž dá shrnout v zásadě do tří vět. Ale o děj jako takový ani nejde. Ústředním motivem celé knihy je však pohyb, pohyb vynucený, pohyb z prostoru do prostoru (a i mimo něj), pohyb od známého k neznámému, pohyb od bezpečného k nebezpečnému. Road-story jak se patří.... celý text