elizabeth_ba
přečtené 355
Dějiny I
1971,
Titus Livius
Pro mě v rámci výuky latiny neocenitelné, neboť Ab urbe condita jsem četla jako svou úplně první knihu v originále... České vydání používáno jako kontrola. Z toho hlediska hodnotím pěti. Z hlediska hodnoty historické a literární rovněž pěti (dokážu-li to při svých znalostech posoudit). No a že to nebylo příliš čtivé a četla jsem to i s pomůckami pěkně dlouho? No tak za to si už mohu sama.... celý text
Ohnivé znamenie
2015,
Juraj Červenák
Lepší než předchozí díl z rudolfinské Prahy. Nejedná se o historickou detektivku v pravém slova smyslu (což vůbec nevadí) ale autorovo pojetí spravedlnosti je pořád odlišné od toho mého. Navíc si nelze nevšimnout, že autor nemá rád šlechtu (v minulém díle to odnesla ta česká, v tomto ještě více ta uherská). Uznávám, že doba tehdy byla hodně drsná a na nějakou přísnost až krutost se pohlíželo jinak, ale přesto. Líčení poprav van Gulika a Horákové se mi zdají sice drsnější, ale více odpovídající realitě (a i stavovské přístušnosti) a zapadající do jejich knih. Ale nechám kritizování, neboť i tak si ráda přečtu další díl, tentokrát z Vídně.... celý text
O pasáčkovi a zámku na zlatých řetězech
2011,
Jan Vladislav
Jako dítě jsem knihu milovala, vždycky jsem měla raději příběhy a pohádky z dalekých zemí než z českých a moravských luhů a hájů. Škoda, že jsem nikdy nečetla její druhý díl (o Bílé Karolíně a Černé Karolíně). Jsem v pokušení si sehnat a přečíst, ale nebudu brát tuto příležitost dětem, jimž bude jistě více než by dnes byla mně (mně zábavou, jim snad i poučením:-)).... celý text
Královna Kunhuta a Záviš
2015,
Hana Parkánová-Whitton
Nepopírám, že kniha čtivá byla a byla i lépe napsaná než většina knih z edice těchto historických harlekýnek. Pokud ale autor/ka přidává do knihy doslov, v němž upozorňuje na odchylky románu od historických skutečností, očekávám, že to bude uděláno pořádně, případně to na nějakou kroniku či dějepisné pojednání nasměřuje, jako třeba v románech pana Roberta Merla nebo těch později napsaných paní Vaňkové. Tam směřovala moje kritika, nikoli k příběhu samotnému.... celý text
Jeptiška pro markraběte
2015,
Naďa Horáková
Pěkné a důstojné, byť trochu smutné zakončení celé série. SPOILER: Jediná věc mě mrzí, totiž, že si Marek z Erlachu nevzal Agnes z Hvězdlic. Ale v životě obvykle nic nechodí dle našich představ, tak hlavně, že se vůbec oženil, i když jméno manželky jsme se nakonec nedozvěděli...... celý text
Jméno růže
2007,
Umberto Eco
Když jsem se začala blížit k magickému číslu 100 s počtem komentářů přemýšlela jsem, která bude stá jubilejní okomentovaná... No a je to právě Jméno růže. Bohužel jsem dříve viděla film (jenž se mi sice líbil ale dech mi nevzal) takže jsem knihu nemohla brát jako detektivku. SPOILER (nebojte jména pachatele se ni nedotknu) hořící knihovna (a ještě takhle unikátní) je pro mě už od doby, co se ji povedlo zapálit Caesarovi v Alexandrii, a co ničili v Agoře křesťané antické knihy, doslova noční můra, takže to srovnání s Apokalypsou sv. Jana Ev., proč ne, jenže já se s knihou Zjevení nikdy nesrovnala a tady jí na mě bylo trošku moc. Střídaly se okamžiky vynikající a horší, veselé, smutné a děsivé (jak už to chodí i v životě). A smál se tedy Ježíš Kristus? Čteno zhruba v roční dobu, v níž se děj odehrává. Kniha nás nutí přemýšlet a občas i filozofovat, někdy i vyhledat další informace. Autor pro nás v závěru vykřesal trochu naděje a opatřil knihu vynikajícími poznámkami a vysvětlivkami. Není to čistých pět ale je to takových 90%. Mnohem lepší než film, který se povedlo nevhodnými zásahy upravit do podoby detektivky, která co nejvíce vyděsí a ještě do ní napasovat něco jako happy end a zamlčet při tom původní poslání Williama z Baskervillu.... celý text
Krvavá královna
2008,
Jeanne Kalogridis
POZOR! V komentáři se objevuje spoiler! Jak se mi líbil Úsměv Mony Lisy, tak s touto knihou je to mnohem mnohem horší. Jak mám ve zvyku si zapůjčit (v horším případě zakoupit, což se zde stalo) o oblíbené historické postavě cokoliv, tak jsem si koupila knihu Krvavá královna o Kateřině Medicejské (oblíbená postava není Kateřina, ale její syn Jindřich III.). Jelikož jsem už měla přečtený právě Úsměv Mony Lisy, nenechala jsem se odradit tím, že autorka je Američanka. A tak jsem si odnesla domů knihu o ženě, která za pomocí černé magie zapříčinila Bartolomějskou noc. Tolik chtěla porodit milovanému manželu Jindřichovi II. dědice, že při temném rituálu přihlížela vraždě prostitutky čekající trojčata... A děti počaté a narozené pomocí této černé magie - tj. mladí králové Francie - František II., Karel IX. a Jindřich III. jsou pak v tomto unikátním díle líčeni jako zrůdy. A nakonec se králem Francie stane jako Jindřich IV. nebo Veliký, údajný syn Jindřicha II. a Jany d´Albret, královny navarrské, jemuž na trůn dopomohla Kateřina a ještě ho zachránila před smrtí a mstou jejího syna Jindřicha III., jehož autorka v díle zve Eduard (Jindřichovo původní jméno skutečně znělo Eduard Alexandr, ale už v dětství pro něj používali jména Jindřich po zesnulém otci). Ještě, že to nečetl Antonín Bourbonský, co by si pomyslel... :?: Autorka pomíjí historická fakta jako např., že smlouvy s Jindřichem Navarrským uzavíral Jindřich III. jako král Francie a nikoliv královna matka nebo, že synové nebyli 3 ale čtyři ( ten čtvrtý byl Hercule, později František vévoda z Alenconu a poté, co se Jindřich stal králem, z Anjou) a ještě Ludvík mezi Františkem a Karlem zemřel jako dítě. Vůbec taky nerozumí tomu jaká byla situace v katolické Paříži ve vztahu k hugenotům, co vyváděli při kázáních někteří katoličtí kněží, jak štvali lid pařížský proti hugenotům a jak vůbec nebylo třeba kouzel k masakru 24. srpna 1572. Pokud se zmiňuje o občanské válce spalující Francii, máte pocit, že se jednalo o bezvýznamné šarvátky, navíc zapříčiněné vesměs Kateřininými syny. Pomíjí i to, že mladí synové Kateřiny a Jindřicha II. těžko mohli se zemí, která se nacházela v takovém stavu už za jejich předchůdců na trůnu, udělat zázrak. Ten se skutečně povedl až skutečnému muži na francouzském trůně, Jindřichovi IV. Nezmiňuje se o rivalitě mezi rody Valois a Guise, etc. No prostě bláboly a blbosti. Celé to má daleko i do Alexandra Dumase a autorčiných dalších děl a ještě dál do Roberta Merla. Docela by mě taky zajímalo, jaká historická fakta četla kolegyňka Kodetka, když dává Bartolomějskou noc za vinu Kateřině. Jistě, podílela se na ní, stejně ale na ní nesli vinu vládnoucí král Karel IX., Guisové, pařížští kněží a dokonce i admirál Coligny.... celý text
Znesvěcený hrob
2015,
Zuzana Koubková
Pokud je to upraveno pro nedostatek informací, tak tomu samozřejmě nelze nic vytknout. Pokud ale jsou informace známy a autor je ignoruje nebo s nimi bezdůvodně manipuluje, tak to mi teda vadí. Fikce ano, ale do bílých míst. I tak jich máme v historii až dost. Výše uvedené se ale příliš netýká paní Koubkové a její knihy (ona i ta zápletka se Scholastikou z Kamence byla nakonec docela zajímavá ;-)). Jedná se o odpověď na komentář kolegy Kimona.... celý text
Ztracený templářský poklad
2015,
Zuzana Koubková
Tak jako mě před léty posadil na zadek Rytíř zelené růže, tak to už se neopakovalo, ale četlo se mi to moc dobře - postav tam tolik, abych se v nich ztrácela, rozhodně nebylo, mělo to hlavu i patu, ale hlavně jsem mohla sympatizovat s postavami příběhu - bratrem johanitou, pacholkem Güntherem, chlapcem Hermanem, ale zejména s mojí oblíbenou Richenzou, česky Rejčkou. Paní Koubková rozhodně psát umí, jak už několikrát potvrdila. A hned půjdu číst druhý díl - Znesvěcený hrob.... celý text
Rytířská krev
2006,
Jiří Kovařík
Docela dobrý a čtivý popis bitev u Suchých Krut a u Kresčaku. Snad někdy najdu čas i na přečtení těch dalších, k nimž jsem se zatím (bohužel) nedostala
Šógunova dcera
2015,
Laura Joh Rowland
Takový "předkrm" k závěrečné části série. Konec je ještě otevřenější než obvykle (je třeba dořešit nejen linii s Hiratou ale i mnohé další) a ačkoli Sano s pomocí celé rodiny i malé slečny Taeko záhadu kolem úmrtí Curuhime vyřeší, odhalení všeho ostatního na nás čeká až v další části. Janagisawa si zažije nový otřes a za vinu vše klade jako obvykle Sanovi. Jenže všechno je jinak. Jak jsem dosud vždycky autorku hájila, že její knihy nejsou nechutné, ale že taková byla doba, tentokrát už toho bylo i na mě příliš a SPOILER jaký hajzlík se stane příštím šógunem (protože se jím opravdu stal) mě dost naštvalo. Rozhodně její knihy nejsou pohádkami pro dospělé, za které jinak detektivky, zvláště ty historické považuji, v této ale rozhodně dobro nad zlem nezvítězí. Závěrečnou katastrofu nebo katastrofy jsem očekávala úplně jiné. Přesto nebo možná i proto se na závěrečný díl těším a ujít si ho rozhodně nenechám...... celý text
Vykoupení krví
2015,
Peter Tremayne (p)
Fidelma se odhodlala vystoupit z církevního řádu a místo toho, aby si užívala postavení sestry vládnoucího krále Mumanu, Colgúa, postavení uznávané právničky (dálaigh) ve všech pěti královstvích a klidného pobytu s manželem a synem v sídelním hradu Cashelu, zase dojde k události, které jí to vše překazí a která se jí navíc bolestně dotkne... Vyšetřování pokusu o vraždu krále Colgúa zavede Fidelmu a Eadulfa na území podrobeného a nepřátelského Uí Fidgente a do doby poslední velké bitvy s nimi. A naprosto nic není tak, jak se zdá, a je potřeba si všímat i zdánlivě úplných maličkostí. Přečteno přesně za dva dny, no vlastně tři, čtení se protáhlo přes půlnoc a nemohla jsem se (koneckonců jako vždy) od Fidelminých a Eadulfových případů odtrhnout. A těším se na další, neboť v Anglii jsou už o dva díly napřed (viz http://www.sisterfidelma.com/books.html). Ale i zde už se vyskytla tzv. množstevní chyba - rozuměj autor píše tolik knih, že se chybě nevyhne (to dokázal jen mistr van Gulik) - v minulém díle (Sedmá polnice) byl brehon Aillín hlavním brehonem Colgúova království (mimo jiného vede závěrečné slyšení v opatství Lios Mór a připomenu, že Fidelmy se jeho zvolení nejprve dotklo, neboť čekala, že si rada zvolí ji, dokud nepřišla na to, že jí vlastně úloha brehona tak úplně nesvědčí) a tady je najednou (po uběhnutí pár měsíců) " jen" jeho (zpátečnickým) zástupcem a hlavním brehonem, který položí život za královu záchranu je Aedo, zcela v rozporu s tím, co jsme si přečetli v díle minulém...... celý text
