dagmar2403
přečtené 69
Pravá matka
2020,
Shalini Boland
Pro mě osobně velké zklamání. Z prvních 60 stran jsem byla nadšená, autorka čtenáře hodila hned na první stránce pěkně do děje, žádné průtahy. K tomu se postupně rozkrývala nějaká ta minulost, soucítila jsem s hlavní hrdinkou, upřímně jsem se těšila, co bude dál... no a pak to prostě totálně ztratilo šťávu. Dalších 60 stran se to vleklo odnikud nikam a pak někde kolem strany 120 jsem odhadla, jaké to asi bude mít rozuzlení a světe div se, opravdu to tak dopadlo. Takže dalších 120 nebo nevím kolik stran pro mě skoro nemělo smysl číst. Kniha není napsaná špatným stylem a skoro mě mrzí jí dát tak špatné hodnocení, ale tohle mi prostě nesedlo :/.... celý text
Nemusíš!
2020,
Dagmar Digma Čechová
Těžko se mi hodnotí příběh a dějové zvraty, protože jsem měla tu čest sledovat tuhle knihu od počátku jejího vzniku, a přijdu si s jejími hrdiny natolik "srostlá", že nedokážu říct, jak moc jsou reálné nebo uvěřitelné. Rozhodně bych ale ráda vyzdvihla styl, kterým je kniha napsaná. S nadsázkou, nadhledem a spoustou humoru řeší autorka i ty těžší situace v životě. A pak samozřejmě ten přesah, který se jí povedlo vyjádřit už názvem a obálkou, a který je velice univerzální napříč věkovými skupinami či pohlavím - protože v životě každého z nás někdy přišla chvíle, kdy toho bylo prostě moc. A to uvědomění si, že člověk skutečně MUSÍ jen hodně málo věcí, ty ostatní jsou volitelné, je pak jedinou cestou ze začarovaného kruhu. Takže pokud máte chuť a odvahu přečíst si knihu, která Vás donutí zamyslet se nad podstatou života, jaký žijete, a jeho spokojeností s ním, rozhodně do toho jděte. Katka a Marie vám to polopaticky vysvětlí na příkladu svých, někdy radostných, někdy hodně bolavých životů.... celý text
Kde končí nebe
2020,
Petra Lejsková-Langová (p)
Kniha se četla jedním dechem, jakmile se čtenář ponořil do děje, nedalo mu to, dokud se nedostal až na konec. Osobně mám pro takové "osudové" příběhy slabost. Kromě poutavé zápletky navíc dostanete i pár podnětných námětů k přemýšlení o životě, který může někdy opravdu skončit naprosto nečekaně. I když "konec" v mysli autorky není vůbec smutný nebo depresivní, stejně uzavírá jednu etapu, kterou by člověk měl rád dořešenou a nenechal po sobě jen kupu restů (většinou vztahových, samozřejmě). V rutině všedních dní člověk totiž často zapomíná na ty nejdůležitější věci...... celý text
