chobot chobot přečtené 285

☰ menu

Stín mrtvého

Stín mrtvého 2009, Josef Pecinovský
1 z 5

Tvorbu pana Pecinovského mám docela v oblibě, ale bez této knihy bych se obešel. Ani jedna povídka mě nijak nezaujala a styl psaní v první osobě mi nesedí. Takže za mě sotva jedna hvězda za nápad.... celý text


Krok do propasti

Krok do propasti 1988, Jurij Tupicyn
4 z 5

Náhodou jsem se dostal k této knize a ačkoliv jsem mnoho nečekal, byl jsem příjemně překvapen. Škoda, že autor nemá rozsáhlejší tvorbu, protože já jsem se bavil. I přesto kdy byl příběh napsán a autor byl zřejmě ovlivněn studenou válkou a totalitou v Rusku a tak, je to zajímavý sci fi příběh, odehrávající se na cizí planetě, kde přebývá cizí rozvinutá civilizace, podobná k nerozeznání lidem. Kniha nenudí, zápletky jsou zajímavé, docela dobře napsaný špionážní příběh za asistence tajné policie, uneseného konzula, neznámých technologií a happy end nakonec. Jako odpočinkovou literaturu doporučuji. Je jen škoda, že tento svět nemá nějaké pokračování, kde by se dalo určitě vymyslet spoustu dalšího a zajímavého, akčního a čtivého...... celý text


Past

Past 2015, Andrew Fukuda
2 z 5

Tak nevím. Dočetl jsem jsem poslední díl této trilogie a není mi úplně jasné, proč je pokládána za jakýsi fenomén. Asi jsem už věkově pokročil a neměl bych číst jung adult, ale námět a zápletka velmi zajímavá, bohužel styl psaní z mého pohledu velmi naivní, půl knihy dopředu už bylo jasno co se stane a naprosto utopické, že by národ soumračníků, kteří jsou dost inteligentní na to, že používají k dopravě koně a kočáry, mají ústavy a vládce, železnici, v paláci propracovaný systém dopravníků, mají dokonalý čich a sluch a přesto jim dokáže spoustu let unikat zpočátku malé dítě, jenom díky sebeovládání (kterého pak v průběhu knih mnoho neukáže), nikdy se Gen nezranil, přesto že se potil nikdo si toho spoustu let nevšiml. Přijde mi to tak strašlivě hloupé a naivní, že i do dvou hvězdiček se trochu nutím. Ale v šestnácti bych byl asi unešen :-)... celý text


Za stíny

Za stíny 2011, Brent Weeks
5 z 5

Tak i já jsem dočetl posledního (snad ještě nějaký přibude) Nočního Anděla a musím říct, že to byla nejlepší fantasy, kterou jsem za poslední dobu četl. Prolínání dějových linek a postav, občas překvapivé spojitosti a samozřejmě pro fantasy typická banda spřátelených klaďasů, kteří se nakonec potkají ve strhujícím finále. Nemělo to chybu. Řadím to co se atraktivity týká vedle Trůnu z Dračích kostí a Eddingse v jeho nejlepších letech. Moc jsem si to užil... celý text