ber-tram přečtené 925

Čelisti 1992, Peter Benchley

Filmové Čelisti mě sevřely jen doslova, knižní také obrazně. Nadržený Spielberg se trikově vyřádil, dospělejší Benchley se krom hlubin oceánských ponořil i do psychologických a existenčních. Kradmý zálet paní »četníkové«, závislost přímořského letoviska na turismu, komunální čachrování. Leccos by sneslo hlubší ponor, včetně opomenutého shánění horentního žoldu pro chrabrého rybolovce. Co u nás? K celosezónnímu zákazu vlézt do vody stačí jedovaté sinice. Jenže kdo by to lovil a čtenářsky adoroval? 38/19... celý text

Maigret v lázních 1970, Georges Simenon

Proslulost komisaře je dána spíše hojným počtem než přitažlivostí jeho knižních případů (tenhle v sérii okupuje už šestou desítku). Sám se chová dost neakčně, notabene na lázeňském pobytu, kde pátrání jen pohostinsky přihlíží než že by ho řídil. Mezi vypitými pohárky léčebné vody si doprovodně a pozorovatelsky přitakává s kolegy vyšetřujícími co jiného než vraždu. 37/19... celý text

Minehava podruhé 1981, Josef Nesvadba

Lékař lidských duší z povolání propojil svoji psychiatrickou praxi s vědeckofantastickými mrákotami. Ve třech příběhových sadách se tak ozývá nepřiznaná autobiografie kolorovaná futuristickými projekcemi o způsobech analyzování mezilidských vztahů. 36/19... celý text

Žena v kleci 2011, Jussi Adler-Olsen

Čte se až spektakulárně, jako by běžel film. A brzo utekl. To mi vyhovuje. Vždyť chci tak málo! Napětí, vývoj, věrnou mezilidskost, slzu humoru. Proč se pak rozpakuji dát plný počet, kdežto zatuchliny a lá Pokání nebo Ministerstvo strachu milosrdně amnestuji dvěma hvězdami?! 35/19... celý text

Ministerstvo strachu 1964, Graham Greene

Mohla to být barvitá story, nebýt napsaná šedivým inkoustem, říkal jsem si při Tichém Američanovi (první kontakt s Greenem). Mohly to být stylové kulisy, kdyby obklopovaly kloudný příběh, podotýkám na účet Ministerstva strachu. Název si nerozumí s osnovou, osnova se míjí s citáty, citáty unikají ději. Umí se Greene někdy někde potkat sám se sebou? To už mi nepoví. Nedávám třetí šanci. V doslovu se praví: „...velký spisovatel je někdy sám bezmocný před svým vlastním uměním.“ Tak nějak... 34/19... celý text

Arakain - 20 let natvrdo 2002, Bohouš Němec

Ke čtyřicátinám sotva už literární gratulační paměti vyjdou, kdo by se taky babral v epoše pobrichtovské, kudrnatě a neprůbojně mainstreamové. Dneska už je Arakain zaručeným Urbanismem. Ale ta první dvacka musela stát za oběť - třeba lukrativního Brichtova zaměstnání „...pohodlí a teplý místo jako smysl života mi nestačí...“. To je slogan! Publikace rozšafně vypráví ústy samotných protagonistů i různých účinkujících kolem Arakainu se točících. A poplatně publicistickým limitům autorů, které nejsou bezbřehé, přičemž vlastního úsudku se loajálně straní. Eventuální kritiku přenechávají přímo zpovídaným; sami poctivě dokumentují.... celý text

Povodeň a já 2002, Radka Kvačková

Všechno zlé je k čemusi dobré. Bydlet autorka na Chodově, nepočtete si. Buď jako dokument nebo beletristický šot, obě polohy deníku fungují. Sugestivní, ze života. Vida, i tahle knížečka se - jako ta předešlá - odehrávala shodně v sezóně, kdy jsem ji četl! 33/19... celý text

Muž, který se vypařil 1986, Per Wahlöö

Líbí se mi souběhy děje v témže období. Čili když 13. srpna v knize čtu: bylo zrovna 13. srpna... Taky se mi líbí, když se v cizí knize ochomýtne naše domovina. Obojího se v druhé Beckovce dostává. Tím, že je pátračsky realistická, působí usedleji. 32/19... celý text

Fontána pro Zuzanu 1975, Eleonóra Gašparová

Přestože mi čtenářský rytmus přísně velí oddělovat autory tuzemské od cizích, Slováky mám sklony pořád brát za našinec. A to je jinak vůbec nemusím... Krátkou pozorovatelnu neukotvené mládeže s radostí nechávám ležet za hranicemi. S údivem, jak se sice poctivě sestehovaná, ale příběhově řídká příze stane látkou pro generační biják... 31/19... celý text

Cela 17 2011, Dominik Dán

Kdyby Dán vyškrtal jalový dialogový balast, měl bych nutkání své hodnocení... a teď co?! Zvýšit nebo snížit?! Ve prospěch spádu událostí zvýšit, v neprospěch pravdivé mezilidské životnosti snížit. Je třeba praktikovi věřit, že takhle se fakt mezi profesí stmelenou cháskou klevetí, a u Dána jde o policajty... Leccos tak ku prospěchu spádu událostí ořeže (kdo by stál o zdlouhavé právní disputace?), leccos v zájmu člověčenství vypolstruje dialogovou vatou (leckdo totiž možná radši sleduje plahočení »svých« detektivů než co momentálně řeší za kauzu). 30/19... celý text

Pokání 2003, Ian McEwan

Dlouho mi vyčítavě viselo v Chystám se číst... Jelikož film neznám, jen perfektní soundtrack k němu, nemusím alibisticky lakovat v obluzení filmem, jak skvělá byla kniha. Nebyla. Pokání fakt není k pokakání. Velmi sterilní, velmi mdlé. Prostě napsal to anglický suchar. Ani ten údajný závěrečný »trik« pořádně nezabral. Takže pouze přesun do mého seznamu Knihy, jejichž filmové verze mají poslechuhodný soundtrack. I to je poklona. 29/19... celý text

Mrtví milovat nemohou 1984, Josef Klíma

Druhá z novel dává název celé knize, a oprávněně - i z druhého místa hraje prvé housle. Dost temně a klaustrofobicky, vše totiž běží v ustavičné samomluvě ženského mozku. Pátrání po okolnostech úmrtí sice má gradaci a napětí, přesto se zahlcuje klišé příznačnými pro tehdejší časy: delikventní »parta«, otec, co »chtěl všechno a naplno žít«, chronická frustrace a škarohlídství. Slohová stavba však drží pohromadě. 28/19... celý text

Kniha kovu III 2018, Václav Votruba

Úctyhodná, vzácná a fakt odpracovaná trilogie! Píšu přesto, že jsem tento rozvláčný třetí díl o heavy metalu už nedočetl. Jó, kde se hrával heavy metal, jsem to nikdy nevymetal! Zdejší výklad, na poměry celé trilogie nejvyváženější a stylisticky nejserióznější, mohl být střízlivě zeštíhlen a přifařen třeba jako předvoj thrash metalu v dílu prvním. V řečišti metalu je »heavy« toliko proud střední (pro-střední): dost nafoukaný, skoro neprovokující, moc vyleštěný, kudrnatý, nagelovaný ...jak pro buzny... a ve své kvantitě nudný. Jako třetí knižní díl o něm.... celý text

První telefonát z nebe …a co když to koncem nekončí? 2014, Mitch Albom

Líbilo se mi Ahoj z nebe od Laurie Frankelové a o něco víc i První telefonát. K Ahoj z nebe jsem tehdy pravil: »Nejdřív jsem větřil nějakou duchařinu, leč za veškerou komunikací se záhrobím stojí vynalézavý programátorský mozek.« Je to i kauza Prvního telefonátu, co myslíte? Ať ano či ne, pointu má důvtipnější. Životnější. 27/19... celý text

Kladno 2008, Irena Veverková

Adresnější odkazové propojení mezi částí textovou a obrazovou by publikaci tuze zhodnotilo - přiblížilo i pouhým návštěvníkům Kladna, nejen jeho trvalým domorodcům. I ti totiž na pomyslné »časové mapě města«, rozpolcené mezi povídání a fotografie, mohou lehce ztratit orientaci. Jinak ovšem – vivat objevené KLADNO!... celý text

Kniha kovu II 2017, Václav Votruba

Zírám, jak blbě už jsou některé vychvalované počiny z žánru domácího doom metalu k sehnání! Nakonec tedy budu pátrat mnohem dýl a možná utratím daleko víc... Ale jen za pár kousků. Zato nákupně oželím grindcore, na něm mě fascinuje spíš ta podzemní komunita, žánrová a lidská sounáležitost, jak je v knize pěkně vylíčeno. Jinak jsou jeho úchylné mutace víc trapné než zábavné.... celý text

Rok nekonečného strádání 2010, Adam Rapp

Na své si přijdou obdivovatelé košatého, originálního jazyka, nonkonformních obratů a přirovnání (mezi které patřím), méně si užijí konzumenti zápletek a gradujícího děje (mezi které patřím taky). Zatímco cyklóny extravagantních příměrů a frků kulminují bez přestání, samotný příběh zdrhá kamsi do ztracena (zatracena). Skončí docela nejapně, jako kultovní »nástrahy velkoměsta«. 26/19... celý text

Kniha kovu 2016, Václav Votruba

Hele, železitá voda se kvapem hrne na můj zahálející metalovej mlejn! Stačila zmínka autora hostujícího v hard´n´heavy na Beatu a následující víkend jsem se nořil do minulosti... Pravda, líčené trochu fanzinově, ale kdo by z metalu dělal intelektuální vědu, že! Propírané odnože žánru mi padnou na míru (black / death / thrash), což značí, že už brousím po e-shopech a vyzobávám ty směrodatné chuťovky, o kterých se v knize tvrdí, že chuťovkami na tuzemské (potažmo i zahraniční!) scéně jsou. Pouštím právě žilou do českého undergroundu! A pak pročtu druhý díl. A taky třetí. Ale utratím už asi míň...... celý text

Cosmopolis 2012, Don DeLillo

Slohově výstřední črtu sice dějově moc nepobírám, je dost z jiného světa, ovšem cyničnost podání, hektické tempo a úsporný rozsah přidávají body - autorovi, kterému se už blížila sedmdesátka! 25/19... celý text

Domovní znamení na kladenských věžácích 2017, Alexandr Němec

Brožura je nepovinně rozšiřujícím grafickým dovětkem k monografii Sídliště Kladno - Rozdělov, kde se valná pozornost věnuje právě architektonickému a estetickému řešení šestice VĚHLASNÝCH kladenských věžáků, každého vyzdobeného dvojicí keramických kruhů se zvířátky (tzv. majolikami). Mám k tomu lokalizační vzpomínku z dětství: kdykoliv jsem se ocitl u neglazované hnědé ovečky či beránka (5. věžový dům), byl jsem už hooodně daleko od domova, takřka v cizích krajích! A propos děti: přílohou brožury jsou omalovánky motivů znamení.... celý text