Belatris přečtené 470

Hodiny z kostí 2017, David Mitchell

Hodiny z kostí jsem si vyloženě užila. K Atlasu mraků jsem měla (a mám) velké výhrady a celkově mě čtenářsky neoslovil, ovšem HzK, to je jiná. Šest výtečných novel spojených do homogenního celku, střídání dějišť, vypravěčů a roků, to bylo blaho. Nejvíce jsem se zamilovala do poslední části, dystopické kapitoly z Irska po energetické krizi: silné, krásně napsané, syrové, hluboké... Mitchell i zde tvoří věrný svému stylu, ale oproti Atlasu mám dojem větší preciznosti a citlivosti v práci s jazykem a celkem, jednotlivé části nejsou tak divoce rozdílné, neodpadají od sebe. Nepatřím mezi milovníky fantasy žánru, i proto mě potěšilo, že HzK nejsou fantasy románem, ale zápletka okolo nesmrtelných bytostí je jen jedním vláknem v provazu, a dokonce se uzavírá v páté části, před poslední dystopickou kapitolou. Román tak vlastně získává dva konce a autor dává jasně najevo, že fantasy zápletka není pro román nejdůležitější. Více v mé recenzi na www.kukatko.cz (zde v záložkách)... celý text

Sestry Foxovy 2017, Lucie Hlavinková

Po přečtení mám dva základní dojmy, které jdou proti sobě. Téma mě příliš nezajímá a nezměnilo se to ani po přečtení knihy. Postavy sester nepatří mezi ty, které by mě zaujaly nebo na sebe navázaly (znát je osobně, asi bych zvažovala důrazný průplesk). Druhý dojem se týká autorky a jejího stylu. Kniha je napsaná překvapivě šikovně. Text je čtivý, občas okořeněný řečnickou otázkou nebo komentářem vševědoucího vypravěče a tvoří jednolitý celek. Čtenáři mého typu může připadat, že autorka vyplýtvala potenciál na námět, který za to nestál. Ale umím si představit že ti čtenáři, které spiritismus a příběh jeho zrodu zaujal, by ostře nesouhlasili. A tak je to správně. Oceňuji autentičnost, která sálá z každé stránky. Sem tam se v textu objeví zmínka o nějaké dobové zajímavosti, ať už jde o lékařské názory, postupy, nebo o přístup k ženám a jejich intelektu.... celý text

Povídky na tělo 2017, Martina Formanová

Moje první setkání s Martinou Formanovou a velmi milé překvapení. Pokud jde o českou tvorbu, jsem trestuhodně pozadu, navíc mě většinou odpuzují ženská témata. V Povídkách na tělo jsem si ale právě ženské hledisko nesmírně užívala. Obvykle dávám přednost literárně bohatšímu stylu vyjadřování, ale tentokrát mi jednoduchá a přímočará próza chutnala. Některé povídky jsou plné rozčarování a smutku - z rozpadu vztahů, ze stárnutí, ze změny okolností. Jiné zahrají zase na humornější notu. Také si cením toho, že autorka nerezignovala na pointy, což je v moderních povídkách už skoro standard. Nejsou vždy z nejsilnějších, ale většinou příběh umně uzavřou a nechají doznít.... celý text

Ze života bulíka 2017, Romana Skálová

Zábavné čtení, krásný příklad toho, že neexistuje něco jako bojové plemeno. Život s temperamentním psem je krásný i těžký a tato kniha to odlehčenou formou ukazuje na každodenních příhodách Dextera a jeho páníčků. Mám jedinou výhradu, a to je použité písmo v knize. Při delším čtení už není očím tolik příjemné, jako by byl jednodušší font. Ale to je jen kosmetika.... celý text

Husitská epopej. V, 1450-1460 - za časů Ladislava Pohrobka 2017, Vlastimil Vondruška

Kniha přesně splnila to, co jsem od ní očekávala. Barvitou návštěvu českých zemí 15. století, nenásilně získané informace o tom, jak tehdy vypadal všednodenní život, vztahy mezi muži a ženami, mocnými a poddanými... Příjemné čtení "za odměnu", v nejlepším slova smyslu odpočinková četba, která se rozhodně nedá považovat za ztrátu času. Těším se na další díly a zpětně si dočtu i předchozí.... celý text

Takto se mě nikdo neptal 2016, Jiří Grygar

Já jsem spokojená. K některým informacím jsem se dosud nedostala, jiné jsem sice věděla, ale vůbec mě nenudilo si je číst. Rozhovor je okořeněn humorem a názornými přirovnáními pro věci, které se jen těžko představují. Laickost mi vyhovovala, kdybych chtěla víc, sáhnu po odborné publikaci, a ne popularizační. Kniha splňuje to, co čtenářům slibuje.... celý text

Jak shodit kila a oslabit korunu 2017, Miroslav Singer

Až na jedinou kapitolu (tu, která popisuje ono slavné oslabení koruny) mě kniha překvapivě bavila, byť ekonomická ani politická témata jdou vesměs mimo mě. Historky, někdy až na hranici anekdot, postřehy, úvahy a vzpomínky na určité lidi nebo časy se četly nejlépe.... celý text

Na útěku: Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse 2014, Luděk Navara

Čtivě napsáno, spousta obrazového materiálu a navíc cenné výňatky z osobních zápisků JB, které se zatím nikde neobjevily. Je to trochu hořká pilulka, protože bezpráví spáchané režimy na životech obyčejných i neobyčejných lidí jsou hrozné. Ale je nutné se s nimi seznamovat, protože jsou nedílnou součástí naší historie. Pravé hrdiny jsme kdysi nuceně vyměnili za falešné. Teď je to jen na nás, komu budeme věnovat svou pozornost. Josef Bryks si ji rozhodně zaslouží a tahle kniha krásně vysvětluje proč.... celý text

Bůh v renaultu 2017, Michal Viewegh

Monotematičnost ve své pravé podobě. Vyprázdněnost, vaření z vody, která už je třikrát převařená. Stárnutí, osamělost, ataky depresí, stesk po někdejším štěstí. Dobrý materiál, ale je to pořád totéž a nic k tomu nepřibylo ani ve formě, ani v obsahu. Napadá mě, že je smutné, že to nakladatelé vydávají a někteří čtenáři nadšeně kupují. Z lítosti? Ze sentimentu k Vieweghovým lepším letům? Je to jedno, protože faktem zůstává, že literárně je to mizerné a neumím si představit, že by to vydali neznámému autorovi. Ale našla jsem jednu povídku, kterou si rozhodně zapamatuji. Akt křesťanského milosrdenství vypráví o návštěvě u lůžka umírajícího. Spisovatel Oskar (dobře známý z předchozích knih) přijde za svým dlouholetým přítelem, který umírá na rakovinu slinivky. Jeho šprýmy a obhroublý humor přerušují ataky nesnesitelné bolesti a právě v kombinaci neskutečně děsivé vidiny bolestivé smrti a tvrdohlavého humoru je ta povídka silná. Křečovité pokusy s umírajícím mluvit působí velmi reálně. Mrazí z toho a je to i velmi slušně napsané.... celý text

Zeď vzpomínek 2016, Anthony Doerr

Jako u každé sbírky vyvolají jednotlivé části (v tomto případě povídky) různé reakce. Některé nadchnou a nedovolí vám pokračovat ve čtení, jiné dočtete a těšíte se, až začnete nový příběh, protože v tom minulém jste se nezabydleli. Ve Zdi vzpomínek pro mě byly nejsilnější delší texty - Zeď vzpomínek, Vesnice 113 a Život po životě. V nich Doerr perfektně rozehrál charaktery, vybudoval atmosféru, která ve mně ještě dlouho přetrvávala, i během dne, kdy jsem se ke čtení nedostala. U kratších textů mám raději bradburyovský přístup (miluji jeho sbírku Kaleidoskop) s výraznou pointou. Motiv vzpomínek, subjektivní minulosti každého jedince, ale také všeho okolo, je nahlížen z různých stran: někdy dojme, jindy zabolí, ovšem obojí bez laciné strojenosti. Doerr se zařadil k autorům, kteří mě inspirují, působí na emoce, ale bez křeče a neúměrného tlaku. Tuhle sbírku si asi koupím, umím si představit, že se k ní každoročně vracím a vyzobnu si některý z bonbónů z kolekce.... celý text

Prázdniny s Henrim 2017, Lydie Romanská

Asi čtyři básně opravdu zarezonovaly - svými slovy i obrazy, ale jinak se nemůžu ubránit pocitu, že čtu pořád totéž. Tento přístup k poezii uznávám, ale není to můj šálek. Mám raději myšlenkovou vybroušenost a nápaditost formy. Toto je intimní lyrika ve specifickém podání LR, klidně bych jejím jménem nazvala novou kategorii lyriky, protože je rozpoznatelný jeden přístup a práce se slovy i obrazy. Sbírek autorka vydala spoustu a myslím si, že kdyby jich bylo méně, možná by výsledek byl hutnější, vymazlenější. Takhle jsem měla v rukou knížku básní, které si přečtu, místy vychutnám, ale nemám nutkání mít je doma po ruce.... celý text

Skutečný život Alžběty II., anglické královny 2008, Vincent Meylan

Překlad je dost tragický, nebo se tak alespoň jeví. U některých informací jsem si říkala, nakolik je jejich zdroj relevantní. Ale navzdory tomu všemu to bylo příjemné čtení, odpočinkový eurovíkend v Buckinghamském paláci, Windsoru a dalších sídlech. Sem tam se v textu objevily zajímavosti, které čtenáře pobaví a obohatí.... celý text

Doplavat domů 2014, Deborah Levy

Přes snahu vyvolat silné dojmy všechno zůstalo jen na papíře, umělohmotné a "znásilněné" do jedné novely, která mě úplně minula. Autorka na mnoha místech ukázala, že její psaní má potenciál, ale v téhle knize ho vyplýtvala. Bezdějovost mi nevadí, ale potřebuji výživné postavy, které jsou živoucí, zajímavé a propojené s dějištěm zvláštní esencí, která všechno spojí. Dobrá kniha je jako dobrý parfém: všechno funguje v harmonii, i ty tóny, které jsou kontrastní. To se tady nepovedlo.... celý text

Návštěva bandy rváčů 2012, Jennifer Egan

Parádní čtenářský zážitek. Co kapitola, to jiná doba i postava, přestože všechny jsou navzájem propojené. Ten, kdo byl jen letmo zmíněn v jedné kapitole, se objevuje jako ústřední postava jiné části v jiné době. Žádné ztrácení v ději ani postavách, prostě jen skvostná literární jízda. Čas není rváč, je to pavouk, který bez ohledu na nás spřádá a spřádá, a našeho řevu, nadávek a stížností si nevšímá. Strhující, místy syrové, jinde vtipné a ve všech kapitolách lidské. Banda putuje do skupiny oblíbených knih. Musím si ji co nejdříve pořídit do vlastní knihovny.... celý text

Procitnutí slečny Primové 2014, Natalia Sanmartin Fenollera

Pro mě hodně nepovedený pokus jak převést zajímavý námět do knižní podoby. Celek je podivně překombinovaný. Objevilo se příliš mnoho věcí, které mě iritovaly. Více v mé recenzi zde na DK, Procitnutí do zlého snu.... celý text

Kosmonaut z Čech 2017, Jaroslav Kalfař

V řadě čtenářských komentářů byla zmíněna žánrová frustrace. „Čekal jsem sci-fi, místo toho jsem dostal úvahy a výklad z historie.“ Právě tyto zmínky mě přesvědčily o tom, že Kosmonaut z Čech by mohl být pro mě to pravé - právě úvahový styl si užívám. Postava astronauta je přece výtečná šance filozofovat a pohrát si s psychologií! Křehký člověk závislý na kyslíku a gravitaci vykořeněný a vyslaný do smrtícího prostředí daleko od domova a veškeré pomoci. Jak tato existenciální situace ovlivní jeho myšlení, vnímání dosavadního života, všech vítězství a proher? Tato témata se v románu objevují, ale méně, než by se mi líbilo. Mix několika žánrů mi mnohdy nevadí, ale v tomto případě mi celek "nechutnal". Příliš povrchní klouzání po žánrech i tématech, sem ta vložená hluboká myšlenka, aby bylo co citovat. Tak trochu mi to připomíná "pozlátkovou knihu", tedy titul, který se snaží vzbudit dojem, že je mnohem lepší, než jak je tomu doopravdy. Pochválit ale musím pasáže s prarodiči, které se odehrávají na venkově. Ty působí opravdově a nestrojeně, vzbuzovaly emoce, což se o zbytku knihy (včetně samotného dospělého hlavního hrdiny) říci nedá. Výsledný dojem je tedy zklamání, což ale neznamená, že kniha nemá své klady a není čtivá. Ovšem srovnání s Hrabalem (která se někde objevilo) mi přijde velmi scestné. Pochválit si ale zaslouží podoba českého vydání - kniha je krásná na pohled i na dotek. Hodnocení: 50%... celý text

Prvních patnáct životů Harryho Augusta 2015, Claire North (p)

Naprosto fantastická kniha! Čtivá, nápaditá, vtipná, hravá (zvláště co se týká formy). Přečetla jsem ji jedním dechem, s občasným slastným zavýsknutím nebo hlasitým smíchem. Nenašla jsem slabé místo. Fascinuje mě kombinace čtivosti a netradičního syžetu, který vychází z postavy a jeho "zvláštnosti". Opakování téhož se v životech Harryho Augusta střídá se snahou věci změnit, která mnohdy vyústí v extrémy, jindy jde jen o variaci na dávno prožité téma. Ovšem největší nadšení sklidila dvojice Harry a Vincent. Tento tandem je jednou z nejpovedenějších dvojic, které jsem na stránkách knih potkala. Schválně nepíšu 'dvojice přátel', protože tihle dva do této kategorie nezapadají, ne tak úplně. Jejich vzájemný vztah vytvořil páteř celého románu a jak děj spěl ke svému konci, věděla jsem, že mě autorka nezklame. A skutečně nezklamala.... celý text

Smrt přichází do Pemberley 2013, P. D. James (p)

Kamenem úrazu u této knihy jsou očekávání. Kdo čeká detektivku, bude nejspíš zklamán. Kdo zase další Austenovou, tak pravděpodobně taky. Jedině ten, kdo knihu otevírá s touhou propadnout se zase jednou do světa Elizabeth Bennet a pana Darcyho, může být uspokojen. Prostředí, atmosféra, dobové zvyky - to všechno autorka zvládla vykreslit mistrně. Vypůjčené postavy nijak výrazně neproměnila, takže potud samé klady. Jenže rytmus vyprávění je děsivě unylý, dávkování informací je podivně rozhárané (něco se opakuje několikrát, jiné informace jsou zase zahozeny jen letmou zmínkou v rámci nešikovně dlouhého monologu)... Takže výsledné dojmy jsou rozporuplné. Mnohem lepší mi přišla televizní adaptace knihy, minisérie BBC. Scénáristé lépe zamíchali motivacemi postav a dávkováním informací. Také vztahy mezi postavami byly dramatičtěji podané.... celý text

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Na knihu mám dost podobný pohled jako Kmotr99. Vyhýbám se humoristické literatuře, protože mě většinou obtěžuje, jak autor neustále tlačí na pilu a doslova mě nutí, abych se bavila. Ladislav Zibura tak urputný nebyl, takže jsem knihu četla s chutí. Nejvíce jsem se ale těšila na střípky úvah, zajímavosti z navštívených oblastí a ze života lidí, které autor potkal. Líbí se mi sebeironie a nadhled nad samotnou poutí. Více než urputné humoristy nesnáším urputné esoteriky a "prodejce" duchovního osvícení. Přesto v knize najdete poselství, a to autor nikomu nenutí, spíše se s ním podělí. Lidé nejsou dobří a špatní podle toho, na jakém místě a do jaké kultury/víry se narodili. Další jeho knihu z cest si rozmýšlím, protože netuším, jestli má autor ještě co nabídnout. Obavy z toho, že otevřu "totéž, jen zasazené do jiné oblasti" mě zatím brzdí (nevím, jestli tentokrát drobné postřehy nepřeváží nuda nad stejným stylem). Ale zvědavost asi zvítězí a alespoň dvě kapitoly zkusím.... celý text

Ostře sledované vlaky 1970, Bohumil Hrabal

Hodně zvláštní způsob vyprávění... Hodně jsem si užila Příliš hlučnou samotu (moje nejoblíbenější hrabalovka), ovšem tohle je něco docela jiného. Někteří čtenáři Vlaky doporučují těm, kteří mají radši jednodušší styl, než jakým oplývají pozdější Hrabalovy věci, ale u mě je to tedy naopak. Mnohem více mi chutná ten pozdější. Milošův pohled na kolegy od dráhy nebo na vlastní mladické životní eskapády byl příjemně svěží, celkově se mi ale kniha četla ztuha. Vracím se k Samotě a Vlaky si dám zase za nějaký čas. Třeba se to otočí.... celý text