Belatris
přečtené 470
Pan Herec Miroslav Donutil - Co o něm řekli slavní?
2017,
Petr Čermák
odpad!
Průšvih. Sestavit biografii herce z vyjádření jeho kolegů nebo blízkých, to je dobrý nápad. Ovšem záleží na provedení. A v tomto případě to nedopadlo právě dobře. Oslovení lidé na ulici zpravidla neřekli o herci nic moc zajímavého ani originálního. Čtenář je tedy chaoticky voděn od jednoho k druhému a jediný, pro koho to může být zajímavé, je člověk odchycený na ulici, který se objeví v knize (není to sice tak dobré, jako objevit se v televizi, ale ujde to). Ani v případě kapitol věnovaných povídání slavných osobností o Miroslavu Donutilovi to nebylo o tolik lepší. Zpravidla řekli pár slov, zbytek textu už se týkal věcí docela jiných. Celkově mi tedy přišlo, že nedržím v ruce knihu o MD, ale nepovedený formální experiment. Vrcholem všeho je bohužel forma - množství tiskových chyb je zarážející, úroveň sazby na úrovni oblastní brožurky o hubení domácích škůdců. Střídání fontů a nesmyslné užívání kurzívy působilo, jako by ho měl na svědomí hravý předškolák. Alespoň jsem si tedy prohlédla fotografie, které nezklamaly. Smutné je, že právě ony nejsou dílem autora, takže jediná pochvala směřuje úplně mimo.... celý text
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
2016,
Ladislav Zibura
První cestovní kniha (40 dní pěšky do Jeruzaléma) se mi dostala do ruky náhodou a nesmírně mě bavila. Jako správný skeptik jsem čekala, že další Zibiho vyprávění už asi tak kladnou odezvu mít nebudou. A nemýlila jsem se. Nejde o knihu, která by byla špatně napsaná, chyběla jí autentičnost nebo místy i vtip, ale přesto mě nebavila. Kromě posledních několika stran jsem četla spíše ze setrvačnosti. Arménii a Gruzii si ještě dobře rozmyslím a rozhodně si dám od Zibiho cestování pár měsíců pauzu. Stále zůstávám obdivovatelkou zvoleného stylu cestování a všemi deseti podepisuji hodnoty, které poměrně často krystalizuje mezi slovy. Místo zábavné a místy naučné odpočinkové četby jsem se ale tentokrát dost natrápila.... celý text
Vražda v Orient-expresu
2003,
Agatha Christie
Snad to byl formální experiment sepsat kapitoly jako povětšinou oddělené výpovědi svědků/podezřelých, ale čtivosti to tedy vůbec nepřispělo. Do knihy jsem se pustila po zhlédnutí nejnovější filmové adaptace, abych se seznámila i s předlohou, ale film tedy zvítězil. Postavy i dílčí detaily jejich příběhu zůstaly v jádru věrné, ale byly poupraveny tak, aby sloužily příběhu lépe. Čtení pro mě bylo nudné a závěr, který jsem čekala emotivní, vyzněl vlastně do ztracena. Škoda. Přitom "vrah", kterého Christie zvolila pro tento příběh, je perfektním ozvláštněním tradičních detektivních postupů. Asi vážně nemám vkusové buňky na pozdní tvorbu paní Christie. Záhada na zámku Styles prostě pořád vede s velkým předstihem.... celý text
Znám tajemství
2017,
Tess Gerritsen
Prvních pár stran jsem zvažovala, jestli je to pravé, zbylých 90 % knihy jsem přečetla na jeden zátah (konec v 03:30 ráno). Parádní práce s postavami, vyprávěním i napětím. Žádné extra thrillerové scény, spíše sbírání indicií a rozklíčování charakterů. Opravdu hodně nabitý detektivní román. Chtěla bych ještě více pasáží čistě s mými oblíbenými postavami, ale chápu, že tentokrát byl příběh tak nabitý jednotlivými liniemi a charaktery, že na čistě románové vedlejší scény "nezbyl papír". Po výtečném zážitku u Chirurga a Poslední na řadě další vychutnaná kniha od Tess Gerritsen. Už teď si vybírám další kus ze série Rizzoli & Isles.... celý text
Český kalendář
2012,
Michal Horáček
Jako milovnice balad Francoise Villona jsem očekávala přinejmenším zajímavý zážitek. A to se splnilo. Různorodé nálady, hlasy i postoje vetknuté do náročné formy, která ale (když se to umí) působí úžasně. Po delší době jsem přečetla sbírku básní a s velkou chutí. Teď asi využiju rozjitřený apetit a vrátím se k nějakému restu nebo dlouho odkládanému klenotu.... celý text
Hra na vraždu
2015,
Agatha Christie
Mě ty pozdější detektivky paní Christie neberou tak jako ty ranější. Dlouhá expozice, nulové napětí a na konci je sice dobré rozuzlení, ale to už čtenářský zážitek nezachrání. Tohle je první christiovka, kterou jsem musela číst spíše vůlí než aby to byl požitek. Příště se vypravím do ranějšího období autorčiny tvorby, snad si spravím chuť.... celý text
Mise Haiti: Pět měsíců s Lékaři bez hranic
2017,
Tomáš Šebek
K autorově prvotině jsem se dostala až po skvělé Misi Afghánistán a bylo to místy znát. Lékařské postupy tady ještě nejsou vždy podané i pro laického čtenáře (v pozdějších knihách už se zorientuje snadno každý), ale to je snad jediná, nepatrná vada na kráse. Texty jsou opět plné nadhledu, humoru, lidských příběhů a také drobných reálií ohledně toho, jak se žije na Haiti - v čem všem jsou lidé schopni bydlet, jak tam vypadá doprava atd. Přečteno jedním dechem a doufám, že doktor Šebek na psaní blogů z misí nezanevře.... celý text
Veronika v Dubaji
2017,
Veronika Klesnilová
Překvapivě příjemná četba. Zpočátku jsem si nebyla jistá tónem vyprávění - asi neexistuje přídavné jméno, které by můj dojem popsalo. Prostě posloucháte (čtete) velmi komunikativní mladou ženu, která neformálně vypráví s náznaky humoru. Bála jsem se, aby se to nezvrhlo do "holčičího" tlachání, což se naštěstí nestalo. Bylo zajímavé nahlédnout do procesu výběrového řízení i fungování velkých mezinárodních aerolinek. Zkušenostmi s obsluhou a zvládáním požadavků různých národností jsem vyloženě hltala.... celý text
Smrt staré posluhovačky
2006,
Agatha Christie
Po první "herlulovce" jsem narazila na tuhle a hned se do ní začetla. Překvapil mě styl, který se vybarvil směrem k humoru. Hercule hraje na podezřelé i svědky habaďůru, vykreslení obyvatel vesnice je místy vyloženě komediální a konečná proměna proslulého detektiva v dohazovače je vyloženě legrační. Šok ze změny tónu ale naštěstí nepokazil čtenářský zážitek. Samotná detektivní zápletka je tradiční, rozplétání motivů a rozkrývání tajností z minulosti také, takže opět příjemný knižní odpočinek. Ovšem tón prvních detektivek ACH mi sedí více, takže příště sáhnu zase do její tvorby z 20. a 30. let.... celý text
Záhada na zámku Styles
2001,
Agatha Christie
První knižní případ Hercula Poirota se stal mým prvním přečteným a vychutnaným Poirotem vůbec, přestože už jsem čtenářsky rozhodně ve středním věku. Po knize jsem sáhla v naději, že si odpočinu od knih, které číst z různých důvodů musím, a toto bude můj únik a vzdor. A dobře jsem udělala. Styl madam Agathy není nijak ornamentální, jen velmi výjimečně se objevují metafory (najednou se zvedl vítr, jako by opodál by oddechoval obr). Hastingsovo vyprávění je na mnoha místech vtipné tím, jak musí Poirotovi hrát onoho hloupějšího parťáka, na kterého se mohou čtenáři navázat. Nedivím se, že postava Poirota si získala tak nesmírnou popularitu. Správná míra výstřednosti, bryskní myšlení, obdivuhodný cit pro detail a velmi specifický styl vyjadřování. Velmi dobře, madam Christie. Děj se beze zbytku týká vyšetřování. Postupné odhalování podezřelých, zavrhování teorií a opětovná revize zavržených scénářů - to byl přesně ten zábavný odpočinek, po kterém jsem toužila.... celý text
Pozor, opice kradou!
2017,
Aleš Ulm
Uvádět, že v knize najdeme i úvahy, to už je v tomto případě ně hranice klamavé reklamy. V knize jsou vyprávěné příhody, které zažil na dovolené snad každý. Nic neotřelého nečekejte. Je to jednohubka, kterou přečtete klidně za jeden den, ale stejně tak rychle na ni zapomenete. Vůbec nechápu, proč tato kniha vyšla, protože obsahem by ji mohl napsat každý druhý člověk, který někdy vyjel na dovolenou do ciziny. Škoda, čekala jsem nějaké ty trefné úvahy o cestování nebo i Češích v cizině.... celý text
Hrad
2014,
Jennifer Egan
Návštěva bandy rváčů mě nadchla a četla se mi skvěle. Hrad je úplně jiný. Četla se mi pomalu, nedokázala jsem najít frekvenci, na které bych byla schopná se na příběh a postavy napojit... Prolínání několika linek mám ráda (u Bandy to bylo mnohem razantnější), ale tento román to nezachránilo. Nenašla jsem v knize žádnou pasáž, která by mě více zasáhla a výrazněji mě do sebe vtáhla. Dějiště na hradě umístěném kdesi ve středu Evropy mě v anotaci zaujalo, stejně tak avizovaný problematický vztah mezi bratranci, ale román je dočista jiný. Nesoulad očekávání a výsledného dojmu bývá častý a v tom problém nevězí. Ale apatické čtení a místy až nechuť k prostředí a postavám, to už problém je.... celý text
Život je boj
2017,
Jiří Žáček
Některé texty jsou vtipné, jiné k zamyšlení, pár jich je vyloženě smutných. Pro většinu bajek však platí, že jsou nápadité a hravé.
Želvou proti zdi
2017,
Daniela Fischerová
Velmi různorodý mix postav, námětů, dějišť a témat, který mi vyloženě sedl. Povídky jsou vesměs krátké, vypointované a tzv. "vědí, co chtějí". Přímočaré, zábavné, často i k zamyšlení, místy úžasně trhlé. Velmi příjemné překvapení.... celý text
