Adies
přečtené 115
Malé ženy
2009,
Louisa May Alcott
O každodenních krásách života. O dětských radostech, dospívání a jeho nejistotách, prvních láskách a síle rodiny. Autorka používá nádherné metafory a se slovy si přímo hraje, a vy se cítíte jako byste tak trochu četli o svém vlastním životě. Kniha je tak nadčasová, že jsem se musela několikrát zastavit a přemýšlet jestli opravdu byla napsána v 19. století. „Nebojím se bouřky, protože se tím učím, jak se plavit se svou lodí.“... celý text
Utopie pro realisty
2017,
Rutger Bregman
Po přečtení člověk cítí naději na změnu. A to nejen proto, že je kniha podložena mnoha studiemi a výzkumy z praxe, ale i kvůli upřímnosti autora samotného. Úžasná kniha u které věřím, že mnoho z jejich myšlenek jsou budoucností. "Myšlenka, že HDP stále slouží jako ukazatel prosperity společnosti, je jedním z nejrozšířenějších mýtů naší doby."... celý text
Varuna
1970,
Julien Green
Všechny části jsou čtivé, nejvíc mě však zaujal příběh Heleny a Jany, kterými se jako nit táhnou existenciální otázky. Proč se rodíme tím kým jsme? Jsou pocity naší nedostatečnosti přirozené nebo si je uměle vytváříme? Existuje osud? Jsou naše životy provázany s některými z minulosti? Ke knize se jednou určitě ráda vrátím.... celý text
O fotografii
2002,
Susan Sontag
Jak nás fotografie jako médium změnila? Fotografie nám umožňuje vlastnit své okamžiky, zachytit je a nikdy o ně nepřijít. Připomínat si, že jsme opravdu měli krásný život a viděli plno věcí. Z lidí a míst se stávají objekty, které mohou být symbolicky vlastněny. Umění mění morálku, mění pojetí toho co je krásné. Samotná fotografie nám připomíná naši pomíjivost, a zároveň náš strach z toho, že budeme spatřeni jinak než jsem zamýšleli. Fotografie je tajemství o tajemství, stín ve stínu. "Fotografovat znamená podílet se na smrtelnosti, zranitelnosti a proměnlivosti jiného člověka. A to tak, že vyřeže okamžik a zmrazí ho, všechny fotografie svědčí o neúprosnosti času."... celý text
Zrod kontrakultury – Úvahy o technokratické společnosti a mládeži v opozici
2016,
Theodore Roszak
Nejvíce zajímavé na této knize je její stálá aktuálnost, pojednávající o problémech tehdejší (ale vlastně i dnešní) doby, a to i přesto, že byla vydaná poprvé před 60 lety. Texty pojednávající o Marcusem, jako jednom z intelektuálních vůdců kontrakultury, mi přišly místy až moc akademické. Na druhou stranu úvahy o technokratické společnosti táhnoucí se celou knihou a Gestalt terapie Paula Goodmana byly podány úžasně srozumitelně. Doporučuji všem, kteří chtějí proniknout hlouběji do mentality 60. - 70. let a poznat jak myšlení kontrakultury prosáklo i do myšlení dnešní generace. "Primárním smyslem lidské existence není vymýšlet způsoby jak vršit čím dál větší hromady vědomostí, ale objevovat různé způsoby jak žít podle nároků ušlechtilého jednání, upřímného společenství a radosti."... celý text
