Zástup
Povídka od:
Raymond Douglas Bradbury
Z knihy:
Říjnová země, Kaleidoskop (70 povídek), Tichá hrůza, Kaleidoskop (38 povídek), Temný karneval
Všimli jste si někdy zástupu lidí, který se sběhne k nehodě? A co když se jedná vždycky o stejné lidi, kteří s nehodou postiženým člověkem nemají dobré úmysly?
The Crowd
Rok vydání originálu: 1947
Komentáře (10)
Přidat komentářOpět zajímavá a zneklidňující myšlenka - tato představa o zástupu lidí mi bude určitě nějakou dobu rezonovat v hlavě, obzvlášť uvidím-li nějaký shluk více osob.
Když jedu večer z práce, čeká tramvaj na uzlu na přestupující. Teď když je tma, majáky svítí ještě víc. Za těch pět minut si celá tramvaj (jako lidi, ne ten prostředek) málem vykroutila krk, aby v té tmě něco viděla. Přišlo mi to úchylný. Ne, že se zajímají, ale úchylný. Celou tu dobu!
Stejně jako v Zástupu. Kde když se blížil konec, spadla mi brada. Povídka mě totiž dost zasáhla...
(Čteno ve sbírce Tichá hrůza.)
Kde se bere zástup přihlížejícich u dopravních nehod a jak se seběhne tak rychle? To jsou otázky, které se snaží přijít na kloub pan Spallner, kterému se nedavno stala dopravní nehoda a právě takový zászup ho obklopil.
Mohlo mi být tak 7 let, když mě táta zatáhl k dopravní nehodě - tramvaj trkla do opilce. Ležel těsně před ní, z hlavy mu tekla krev, kolem hystericky pobíhala řidička a v hloučku okolo se tlačil dav přihlížejících. Nikdo nepomáhal, všichni na toho krvácejícího chlapa prostě jen zírali a on koukal na ně, nechápavě a v šoku. Už jako děcku mi z toho bylo šoufl, nikoliv z krve, nýbrž z hyenismu desítek lidí, z té strnulé čumendy, hltání cizího neštěstí. Dnes by to asi nebylo jiné, akorát jsou čumilové vybaveni mobily a celá událost by skončila sdílená přes internet. Zástup zůstává...
Nikdy jsem nechápala zástupy čumilů, raději se držím dál. Zajímavá myšlenka, jestli to nejsou pořád ti samí.
Pán Spallner zistí, že existuje zástup podivných bytostí, ktoré sa koncentrujú na miestach smrteľných nehôd.