Muž, který se rozpadl / Muž, který byl troskou člověka / Muž, který byl spotřebován
Povídka od:
Edgar Allan Poe
Z knihy:
Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy, Zlatý skarabeus: devatero podivuhodných příběhů Edgara Allana Poea, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek), Démon zvrácenosti (39 povídek), Zánik domu Usherů a jiné povídky (38 povídek), Historie podivné a příšerné, Zánik domu Usherova (20 povídek), Na slovíčko s mumií, Pád domu Usherů a jiné povídky
Brigádní generál John A.B.C Smith byl obrazem dokonalého muže. Byl neobyčejně pohledný, vysoký, měl melodický hlas a "budil impozantní, dominující dojem." Jeho charakter byl stejně okouzlující jako jeho zevnějšek. Na vypravěče, který se s ním setkal na večírku, velmi zapůsobil a když od kohosi zaslechl, že generál bojoval s Indiány, toužil se o něm dozvědět víc. To se mu však ani přes urputnou snahu nepodařilo, přestože se mu zdálo, že je jediný, kdo o generálově příběhu neví. Vypravěč se tedy rozhodl jít za ním osobně. Po té, co vešel do jeho pokoje ho však čekal šok, když na něj "ranec čehosi" ležící na podlaze začal mluvit...
"Ale je to opravdu divné, že mě neznáte – nezdá se vám?" zakničela opět ta zmuchlanina, která teď, jak jsem ji pozoroval, prováděla na podlaze jakýsi nepostižitelný pohyb, velmi se podobající navlékání punčochy. Zatím jsem však postřehl jen jednu nohu.
"Vám to nepřipadá divné, že mě neznáte? Přines mi tu nohu, Pompe!" A sluha Pompeius podal ranci bezvadnou, už přistrojenou korkovou nohu; balík si ji bleskurychle přišrouboval a vztyčil se mi před očima.
Byl to sám generál. Měl umělé nohy, ruce, vlasy, oči, zuby, patro i trup. To byl důsledek jeho boje s Indiány
The Man that Was Used Up
Rok vydání originálu: 1846
Komentáře (5)
Přidat komentář
Při psaní povídky Chladný vzduch se, po mém soudu, Lovecraft u Poea inspiroval nikoliv toliko povídkou Případ pana Valdemara, ale rovněž generálem A. B. C. z povídky Muž, který se stal troskou člověka.
Jak tento textík hodnotit? Těžko. Je dosti nechutná, vtipnou ji neshledávám ovšem věci humoru jsou tím nejsubjektivnějším, co lidstvo má, takže to je dosti irelevantní. Jistě, povídka se snaží o humorné zázemí, ale to, co by se s Cimrmanem dalo pojmenovat frustrační kompozice mi tu přišlo spíše bolehlavné, než zábavné.
Samotný závěr je pak opravdu dosti nechutný. Ten kopanec Jistě, i rozuzlení je psáno se značnou mírou nadsázky a vtipu typu jedenáct z deseti lékařů doporučuje, na celkovém obrazu odpudivosti to však v mých očích neubralo.
Ještě jednu poznámku si neodpustím. Mnoho fanoušků dané kapely bylo při vydání posledního alba Rammstein "Zeit" unešeno sociální kritikou, které se nám z této desky dostalo. Pravda, unešení byli hlavně ti pomalejší fanoušci. Velkou slávu každopádně v tomto ohledu udělal song "Zick Zack" (https://www.youtube.com/watch?v=hBTNyJ33LWI&ab_channel=RammsteinOfficial). Muž, který byl troskou člověka, je v tomto ohledu mnohem lepší.
Zajímavá povídka