Mezi proudy, díl III., Do tří hlasů podobné

Zmatků v Čechách přibývá. Král je v Berouně zajat panskou jednotou a vězněn na Krumlově. Na Krumlov se k němu dostane Jan Ohnivec se zprávou, že bude brzy vysvobozen; za to Rožmberk Ohnivce uvězní a pan z Bergova vážně zraní. Královské vojsko pod vedením Václavova bratra, Jana Zhořeleckého, pustoší rožmberské panství, čímž je Rožmberk donucen krále propustit. Král učiní pánům ústupky, ale ve sporu s arcibiskupem nechá usmrtit Jana z Pomuka. Arcibiskup se vzdává svého úřadu a umírá v Římě. Krále znovu uvězní v Rakousku bratr Zikmund a markrabě Jošt. Jan Hus v kapli Betlémské výmluvně vybízí k povstání proti Zikmundovu vojsku; králi se podaří uprchnout. Rožmberk se mstí na všech, kdo nebyli s ním. Zvláště krutě se vypořádává s vladyky na Trocnově. Týrání dostupuje vrcholu tím, že je rožmberský dvůr přepaden, starý vladyka zabit a Trocnov spálen. Jan Žižka byl v tuto dobu v Praze – jel tam po vítězství nad panským vojskem, aby informoval krále. Král měl být zprávou podnícen, aby dostal odvahu a zamítl smír s pány a Zikmundem. Ale Žižka přišel pozdě. Dozvídá se o zkáze Trocnova a zahoří pomstou proti Rožmberkům – spojí se s jinými opuštěnci a ztracenci, aby se pomstil. Uchyluje se na Zvíkov a poté do Prahy, když jej král vezme na milost a do svých služeb. Václav IV. chce odstranit tehdejší schizma (dvojpapežství) a žádá pražskou univerzitu, aby ho podpořila. Německý rektor však odmítne – a to byla poslední kapka, kterou nádoba královy trpělivosti přetekla. Král proto rád souhlasí s úpravou poměrů hlasů na univerzitě ve prospěch Čechů a roku 1409 vydává Dekret kutnohorský. Odchod německých profesorů a studentů z Prahy je předzvěstí strašlivých bouří, které nato v Čechách vzplanuly a otřásly Evropou. Zdroj: aloisjirasek.cz... celý text